28.03.2020 21:09


Současná krize ukazuje, že musíme žáky naučit lépe pracovat s časem, říká učitel Lukáš Šlehofer

Autor: František Trojan | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Lukáš Šlehofer je učitel a zakladatel projektu Alt, který vznikl na Gymnáziu Na Zatlance. Má za cíl vyučovat látku v souvislostech, opřenou o větší komunikaci s žáky a rodiči. Teď -  stejně jako na dalších školách - stojí před zkouškou, jak zvládnout výuku po internetu tak, aby byla efektivní, ale zároveň žáky nezahltila. 

Lukáš Šlehofer

Kolik jste studentům rozdal úkolů na doma? 

V Altu pracujeme trochu jiným způsobem. Máme tematické období a zkouškové období. V tuhle chvíli probíhá období zkouškové, takže studentům dobíhají úkoly, které měli zadané už před uzavřením škol. Úkoly jsme nicméně přizpůsobili současným podmínkám, aby bylo možné pracovat z domova.  

Takže to, co probíráte, jsou studenti schopni naučit se z domova? 

Na každou hodinu jim dělám interaktivní osnovu, kam vkládám pojmy, které by studenti měli znát. S tím jim tam vložím odkazy na učebnice a jiné materiály. Teď probíráme československé dějiny. Studentům jsem na společné místo vložil video o legiích s otázkami. Je na nich, jestli je vyplní. 

Konzultujete se studenty zadání a výstupy? 

Každý týden nabízím výuku online, kam se studenti mohou připojit. Každá třída má specifické podmínky. Někteří chtějí online výuku, tudíž máme pravidelné videohovory. Jiné třídy řeší úkoly individuálně a těm nabízím konzultace. Ty fungují tak, že do předem nasdíleného dokumentu vloží otázky, které je k úkolu napadly, a ty pak probíráme. 

Nemít samé jedničky je v pořádku

Jak studenti zvládají samostudium?  

Někteří studenti jsou vyděšení a pak jsou ti, kteří to zvládají v pohodě. Stejně tak to platí u rodičů. Můj pocit je, že existují studenti a studentky, kteří mají pocit, že musí mít ze všeho jedničky, respektive v našem případě hodnocení „vynikající“, a musí udělat úplně všechno. U nich je pochopitelně logické, že se z toho zhroutí, protože to se prostě nedá zvládnout. 

Ze současné situace vyplynul apel na studentskou autonomii. Sami studenti by si měli vyhodnotit, že něco prostě neudělají a nebudou mít samé jedničky. Vždyť ono se mezi námi nic nestane. Důležité je, aby učitelé balancovali mezi laskavostí a respektem. Gymnázium je prostě těžká škola, to se nedá nic dělat. 

Říkal jste, že se z toho někteří studenti hroutí. Pracuje s nimi například školní psycholog nebo vy osobně? 

Na škole fungují všechny složky. Jak my, učitelé, tak i psycholožka, kariérní poradkyně, asistenti i preventistka. Tito lidé spolu komunikují každý týden a se studenty pracují. Já osobně jsem minulý týden mluvil se všemi třídami, které učím, a hledal s nimi kompromis, jak by měla výuka probíhat. Až skončíme rozhovor, budu s nimi opět mluvit o možné podobě výuky, kterou jsem jim nasdílel. 

A jak často komunikujete s rodiči? Napadá mě, že když mají látku přímo „pod nosem“, častěji chtějí znát její účel.

Rodiče se ozývají, ale spíše s nějakou zpětnou vazbou, což mi naopak přijde v pořádku. Dále řešíme technické věci, jako dostupnost počítače a internetu v domácnostech. Snažíme se stejně jako u studentů hledat individuální přístup, který bude každé rodině vyhovovat. 

V Altu probíhá největší debata u prváků, kteří si na samotné studium na gymnáziu teprve zvykají. U nich je zároveň největší procento těch, kteří mají tendenci mít ze všeho jedničku, a dochází tam k tomu zhroucení. Důležité je mluvit se všemi stranami laskavě a s respektem. Hledat řešení a kompromis. 

Je tohle strategie, kterou má celá škola? 

Ano. Zrovna včera jsme měli poradu, kde jsme se v tomhle směru shodli. Všichni se snažíme udělat taková opatření, díky kterým se studenti něco naučí, ale zároveň se u toho nezhroutí.

Máte vymyšlený i scénář do budoucna? 

Na další tematické období to mám vymyšlené tak, že studenti dostanou dva druhy úkolů. První typ úkolů je kvalifikační a ten bude rozhodovat o výsledném hodnocení. Pak jsou výstupy z jednotlivých hodin, které mají studenti volitelné. Ty buď splní, nebo nesplní podle toho, jestli se to chtějí, nebo nechtějí naučit.

Jak vnímáte reakci širší veřejnosti na množství látky, kterou nyní žáci a studenti doma probírají? 

Trochu mě mrzí taková ta hysterie, že toho děti mají moc. Určitě jsou školy, kde to přehnali, ale myslím si, že se učitelé za těch deset dní hodně srovnali. Co se přístupu týče, vidím posun spíše k lepšímu. 

Co vnímám od kolegů z klasických oborů, tak tam neprobíhá debata nad obsahem, ale množstvím úkolů. Rodiče se spíše ptají, proč je toho moc, než proč se ve společenských vědách probírá Kant. 

Nespat do jedenácti a neprokrastinovat

Je něco, co jste ve škole neprobrali a co by se teď studentům hodilo?

Určitě práce s vlastním časem. I když se tomu ve škole věnujeme, tak evidentně ne dostatečně. Je jasné, že když budu spát do jedenácti dopoledne, tak toho moc nestihnu. Stejně tak, jak si ten čas naplánovat nebo jak pracovat s prokrastinací. Další taková věčná témata jsou zvládání tlaku a práce s motivací.

Ministr školství Plaga prohlásil, že pandemie může žáky naučit důležitějším věcem, než je látka ze školních osnov. Do toho by tedy práce s časem mohla spadat? 

Mimo jiné. U mladších dětí je k tomu ale nutná podpora učitele, u těch starších je ta podpora žádoucí. Učitel s žáky a studenty musí pracovat, vést je a uklidňovat. Ne všichni kolegové jsou připraveni na to, že tohle musí dělat. Taková práce vyžaduje určité nastavení myšlení a specifickou pedagogickou práci. A to nevím, jestli někteří mají. Možná se snaží, ale není to efektivní. 

Uměl byste si představit, že by vaši žáci nematurovali a rozhodl by o nich studijní průměr z předchozích let?

Pokud by se rozhodovalo na základě nějaké kontinuální práce, tak by mi to vůbec nevadilo. Je to možná více vypovídající než vše rozhodnout v jeden den, kdy studentovi může být špatně, nezvládne stres či dostane výpadek. I když i to je samozřejmě zkouška nějakých kompetencí.

Pan profesor Hejný říká, že žádným vážením prase neztloustne. Přijde mi to jako bezvadná paralela na maturitu. Jí samotnou se nikdo nic nenaučí. Určitě je to ale důležitý rituál přechodu mezi dospíváním a dospělostí, kterých moc nemáme. Studenti si maturitou projdou a je to pro ně ukončení jedné etapy.  

Je maturita pro studenty z Altu přínosnější? 

Stejně jako celé studium je i maturita rozdělená na bloky, které by se v klasické třídě rozdělily do více předmětů. Student u nás nematuruje z biologie, ale z přírodních věd. Zkoušku je pak možné zaměřit biologii propojenou s dalšími vědami jako chemie. 

To tedy znamená, že vaši studenti by vlastně bez maturity přežili, protože si informace třídí průběžně, zatímco žáci klasických oborů budou v tomto mít bez maturity problém?

U nás kdyby žáci nematurovali, tak si neprojdou tím maturitním rituálem, o kterém jsem hovořil, ale v zásadě by jim asi nechyběla. Znalost dílčích informací bude u žáků z klasické střední školy a u nás stejná. My ale doufáme, že styl výuky, který máme nastavený, studentům umožní mít tyto znalosti pospojované i bez maturity. 

Vaše kolegyně Věra Růžičková vydala glosu, v které vyzývá k zastavení šílenství. Co byste v dnešní době doporučil svým kolegům na základních a středních školách?

Shrnul bych to do jedné věty. Snažme se být laskaví a respektující k studentům a rodičům, ale zároveň buďme přiměřeně nároční. 

Klíčová slova: Zatlanka, online výuka, školství, maturita, koronavirus

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.