05.04.2018 18:45


Školství je supertrabant, který za minimální spotřebu ujede velké vzdálenosti, říká lektor vzdělávání Mirolav Hřebecký

Autor: Jana Blahošová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Podpora školství ze strany státu, spolupráce mezi učiteli, kvalita vzdělávání budoucích pedagogů, a hlavně výše platů pedagogů. To vše jsou témata, se kterými se v současnosti potýká české školství. Na to se snaží každoročně upozorňovat Audit českého vzdělávacího systému vydávaný společností EDUin. Jeho programový ředitel Miroslav Hřebecký diskutoval na tato témata společně s děkanem pedagogické fakulty Jiřím Němcem v panelové diskuzi, která se konala ve čtvrtek 5. dubna v rámci celorepublikové akce Noc vzdělávání.

Sem mohli návštěvníci připsat své názory. Foto: Jana Blahošová

Brno – Audit českého vzdělávacího systému, který vydává každoročně společnost EDUin, se v lednu tohoto roku snažil identifikovat největší slabiny českého vzdělávacího systému. EDUin usiluje o to, aby se vzdělávání stalo celospolečenským tématem. Audit pojednává například o tom, zda stát dostatečně podporuje vzdělávání učitelů.

Děkan pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Němec podle svých slov podporu necítí. Stát podle něj nemůže podporovat pedagogické fakulty, protože ty jsou součástí univerzit, které jsou svobodné, a nenechají si do svých záležitostí zasahovat. „To je naše schizofrenní role. Na jednu stranu chceme být autonomní, a na druhou bychom možná chtěli slyšet, jaká jsou očekávání státu, který je zaměstnavatelem našich absolventů. Podpora státu je velice malá a podpora univerzity v některých oblastech také,“ řekl Němec s tím, že vyhovět všem požadavkům je bez pomoci nadlidský úkol.

Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého jsou pedagogické fakulty v rámci velkých univerzit často finančně zanedbávané. Podpora státu a určitá výše platu je podle něj nezbytná. „Důležitější než kritizování pedagogických fakult je to, zda se nás stát rozhodne podpořit a přestane nám házet klacky pod nohy. Školství je supertrabant, který za minimální spotřebu ujede velmi dlouhou vzdálenost. Pokud vedoucí diplomové práce dostane za svoje působení tisíc korun, to je rozvoj vůle, to je charita,“ řekl Hřebecký a dodal, že navýšení platů by mělo být takové, aby učitelé nemuseli řešit existenční zajištění a mohli se věnovat výchově dalších generací.

Pedagogické fakulty jsou podle Němce často kritizovány za to, že studenty nevzdělávají dostatečně. Ze strany státu i neziskových organizací se ozývají požadavky na zvyšování praxe, rozvíjení vztahů s partnerskými školami a podobně. Problémem je, že samotné univerzity nenachází společný postoj v tom, jak by měla příprava učitelů vypadat, tedy jaký podíl by měla mít v pedagogickém vzdělání praxe, pedagogicko-psychologická průprava a poté reálie jednotlivých oborů. „Jediné, co stát dovedl v posledních letech prosadit, jsou rámcové požadavky na učitelské programy. Učitelské profese se staly regulovanými profesemi. Regulace spočívá v tom, co a jak moc by mělo být zastoupeno v učebních osnovách,“ vysvětlil Němec. Stále to však nevnímá jako podporu od státu.

Kritika doléhá na pedagogické fakulty také proto, že mají nouzi o absolventy různých oborů. Nedostatek učitelů, kteří raději odcházejí do sfér s lepším platovým ohodnocením, pak musí pokrýt starší kantoři. A to nejen na základních a středních školách, ale i v akademickém prostředí. „Je to doména celého českého školství. Během deseti let má přesluhovat čtyřicet procent učitelů, z čehož optimisticky usuzuji, že situaci bude muset stát z finančního hledicka řešit. Už dneska jsou oblasti, kde je zcela kritický nedostatek učitelů,“ uvedl Hřebecký a dodal, že jednou z těchto oblastí je učitelství prvního stupně.

Překážkou je často také legislativa. „Poměrně hodně lidem se zavřela vrata zákonem o pedagogických pracovnících. Chtěli si to dostudovat, ale často ve svém věku narazili na požadavky hudebního nástroje či fyzické testy. Tito lidé šli pryč a nemá je kdo nahradit,“ podotkl Hřebecký.

Panelová diskuze se konala v rámci akce Noc vzdělávání, kterou inciativa Otevřeno pořádala tento rok podruhé. Letos přinesla celovečerní program na šesti pedagogických fakultách v České republice. Diskuzi vedl předseda Republikové rady a předsednictva Otevřena Tomáš Čakloš. Iniciativa Otevřeno vznikla na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Jejím cílem je co nejlepší příprava studentů pro budoucí pedagogickou profesi.

předseda Republikové rady a předsednictva organizace Otevřeno

Klíčová slova: školství, pedagogická fakulta, MU, učitelé, platy, vzdělání

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.