23.04.2018 09:36


Školné v zahraničí není na škodu. Zaručí kvalitní přístup z obou stran, říká student anglické univerzity

Autor: Ondřej Zoubek | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Jiří Mravec studuje druhým rokem mezinárodní byznys a management na univerzitě v anglickém Warwicku. Přestože je studium v zahraničí velmi nákladné, existuje podle něj při dobrém plánování několik způsobů, jak jej pokrýt. "Vyšší cena se navíc pozitivně odráží na kvalitě vzdělávání ze strany nás i vyučujících," sděluje dvacetiletý student v rozhovoru pro STISK.

Jiří Mravec studuje druhým rokem v Anglii a nabyté zkušenosti doma předává dál. Foto: Ondřej Zoubek

Třinec - Z pozice absolventů pomoct mladším středoškolákům s nástrahami studia, s výběrem zájmové oblasti nebo s orientací v náročném světě plném možností. To je jeden z nápadů, který se snaží Jiří Mravec, student druhého ročníku oboru mezinárodního byznysu a managementu na univerzitě Warwick ve střední Anglii, prosadit doma v České republice. Studium v zahraničí rozšířilo dvacetiletému studentovi obzory, umožnilo mu seznámit se s inspirativními lidmi, ale zároveň posílilo jeho vztah k rodnému kraji.

Studujete na univerzitě v Anglii, ale rozhovor vedeme v Česku. Jak to?

Školní rok v Anglii se na rozdíl od českého dělí do tří trimestrů, do bloků po deseti týdnech. První je na podzim, druhý v zimě a třetí se týká opakování a zkoušek. Polovinu března, duben a začátek května mám proto volno, abych se připravil na zkoušky. Jsem teď doma, protože se mi tam dobře učí a nedaleko od místa bydliště jsem si našel práci.

Dá se říct, že máte více volného času než studenti v Česku?

Kdybych to vzal jako sumu času, který mám za rok k dispozici, budu ho mít více. Do jisté míry to souvisí s mým oborem, studium medicíny nebo fyziky je časově náročnější.

Jak vypadají anglické zkoušky?

Všechny jsou písemné, od ústních zkoušek v Anglii úplně ustoupili kvůli subjektivnímu pohledu učitele. Usilují tím o rovné podmínky pro všechny. Zkoušky jsou buď esejové, anebo takové obecnější u techničtějších předmětů. Při esejovém typu popíšeme za dvě hodiny zhruba osm až deset listů textu, musíme mít o tématu přehled a načtenou literaturu. U druhého typu počítáme příklady, vycházíme z teoretické části, ale hodnotící kladou důraz i na následnou interpretaci. Hodně se dbá na psaný projev.

Funguje na vaší univerzitě rozdělení předmětů na přednášky a semináře?

Ano, v tomto je systém podobný jako v Česku. Zavádí se i nahrávání přednášek nebo krátkých videí z nich, která si student může kdykoliv pustit. Jádro učení je na semináři, kam přijdeme v menší skupině a bavíme se hodinu nad reálným příkladem. Snaží se omezit dlouhé přednášky, většina má jen hodinu. Ví, že pozornost studentů pak rychle klesá.

Kolik studentů na přednášky chodí, když jsou dostupné online?

Záleží hodně na učiteli. Oni sami se kvůli dostupnosti přednášek online trochu dostávají pod tlak. Pokud jen projíždí stránky prezentace a nedokážou studenty zaujmout, mnoho studentů na jejich přednášku nepřijde. Místo takové hodiny jdu třeba plavat a večer si pustím video. Ale měli jsme i úžasného profesora, který měl pořád plný sál, navíc uspořádal extra přednášku v kině a lidé přišli i tam. Systém vybízí vyučující, aby dělali přednášky atraktivní a zajímavé.

U přijímaček nezohledňují jen aktivitu ve škole

Kdy jste se rozhodl pro studium v zahraničí a proč?

To rozhodnutí přišlo v předmaturitním ročníku na gymnáziu. V té době jsem udělal jazykové zkoušky CAE a věděl jsem, že mi otevírají dveře, že mi zaručují úroveň požadovanou pro přijetí. Potkal jsem lidi, kteří v zahraničí studují, a dospěl jsem k tomu, že je to výborná příležitost.

Jak jste se na univerzitu dostal? Co jste musel ke splnění jazykové úrovně přidat?

Angličtina je jedinou tvrdou podmínkou, a proto je důležité se odmalička učit jazyky. Hlavní částí přijímacího řízení je ale motivační dopis na papír formátu A4. Zájemce tam musí napsat, proč by měla škola vzít zrovna jeho, co dělal během střední školy, jak se mu dařilo, ale také co dělal mimo školu. Někdo z akademického prostředí, učitel nebo ředitel ze střední školy, mu napíše referenci ve stejném rozsahu. Poslední podmínkou je úspěšná maturita.

Na čem jste stavěl váš motivační dopis?

Psal jsem o výsledcích na školních olympiádách a soutěžích, ani ne tolik o známkách. Uváděl jsem také mimoškolní aktivity, psal třeba o práci pro Třinecké železárny, což souvisí s mým oborem byznysu, zapojoval jsem se do různých projektů. Zmínil jsem i sport nebo hru na klavír a snažil jsem se to celkově zaobalit. Proč jsem osobnost, kterou by měla škola chtít.

Jiří Mravec na univerzitě ve Warwicku ve střední Anglii. Foto: Archiv Jiřího Mravce

Kolik vás studium v Anglii stojí peněz?

To je věc, kterou je potřeba vzít v potaz co nejdříve a pečlivě ji rozplánovat. Školné vyjde zhruba do 300 tisíc korun ročně. Většina českých nebo slovenských studentů si bere studentskou půjčku, kterou začnou splácet od doby, kdy mají příjem, klidně až po dokončení školy. Netlačí na vás, je to férová nabídka. Náklady mimo školu se pohybují mezi 150 a 300 tisíci korun ročně. Záleží, jestli jste v menším nebo velkém městě. Já jsem si vybral školu s jedněmi z nejnižších nákladů a jsem schopný částku po domluvě s rodiči pokrýt. Navíc díky zmíněnému školnímu systému získám stáže a praxe, kde si něco vydělám. Pokud někdo chce, může si zařídit brigádu i ve školním roce přímo v Anglii.

Tak velká částka se potom odráží v motivaci studentů ve škole i v práci, že?

To ano. Vystudování univerzity by mělo zajistit solidní zaměstnání a příjem na zaplacení studia. Když si za něco platíte, více si toho vážíte. Je to cítit, přístup studentů je kvalitní, ale funguje to i opačně. Angličané se k nám chovají jako k zákazníkům, klientům. Chtějí nám poskytnout co nejlepší servis. Školné má z tohoto hlediska určitě pozitivní dopad.

Jaký by měl být člověk, který chce studovat v zahraničí?

Měl by to být člověk, který v sobě má potřebu poznávat něco nového. Chce se zlepšit v jazyce, poznávat lidi z celého světa a má otevřenou mysl. Měl by být tolerantní, bude totiž muset spolupracovat s lidmi z odlišných kultur. Na kvalitní školu v zahraničí musí jít člověk s tím, že se nebojí na cokoliv zeptat. Neměl by celý den sedět na pokoji nebo v knihovně. Hodně výhod by mu uniklo.

V začátcích studia v Anglii vám pomohla komunita studentů z Česka a Slovenska. Jak moc?

Každý, kdo uvažuje o studiu v zahraničí, by měl někoho takového kontaktovat. Dostal jsem se do komunity Slováků, kteří pomáhají krajanům dostat se na univerzitu a zabydlet se tam. Hodně pomůže, když se vám po příjezdu někdo věnuje, všechno vám ukáže a řekne, co si musíte zařídit. Poradí vám se školou, s předměty a o víkendu si zajedete do Londýna za dalšími Čechy a Slováky. Většinou jsou to navíc inspirativní lidé, se kterými se rychle skamarádíte a můžete s nimi dále spolupracovat.

Pomoc od starších je v Anglii automatická

Po příletu domů jste velmi aktivní, o studiu v zahraničí přednášíte na školách. Naučila vás škola i této otevřenosti a šíření zkušeností?

Určitě ano. V Anglii se na mentoringové programy hodně dá. Že starší pomáhají mladším, se tam bere jako automatická věc. Když někdo získá zkušenosti, spojí se s někým mladším a pomůže mu. S naší komunitou Čechů a Slováků přednášíme na středních školách, doma v Třinci rozvíjím tábor pro děti. Myšlenka, na níž stojí, se zaměřuje proti vojenskému systému ve stylu, kdy chtějí mazáci, kteří už si peklem prošli, bažantům situaci ještě ztížit. Já myslím, že by se mladší měli vyvarovat chyb, které jsem udělal já. Měli by dřív využít možností, které jsem já viděl později.

Na tomto principu funguje tábor, který jste s bývalým spolužákem z gymnázia vymysleli a spolu s dalšími absolventy zorganizovali?

Ano, přesně tak. Tábor Beskydský Oxford je o tom, že se na chatě v Beskydech sejdou současní středoškoláci s absolventy třineckého gymnázia, kteří aktuálně studují vysokou školu, jsou aktivní a mají co říct. Navzájem si vyměňují poznatky a zkušenosti. Starší radí mladším, jak se ve třídě chovat, jaké možnosti využít ve škole i mimo ni. Chceme jim trochu otevřít hlavu a motivovat je, aby dále rozvíjeli svá nadání a měli pozitivní vztah ke škole i městu.

Vloni jste pořádali první ročník. Jaké byly ohlasy?

Myslím, že hodně pozitivní jak od nich, tak od rodičů. Dětem se líbilo, že byly v přírodě a dostávali rozumy od někoho, kdo je jen o pár let starší. Možná to vezmou i lépe než od učitelů na střední škole. Snažili jsme se je vzdělávat hrou. Má to pro nás smysl. 

Je jedním z cílů děti trochu usměrnit v dnešní době plné možností?

Ano, protože v posledních letech je různých projektů a soutěží opravdu mnoho. Mají spoustu možností a hodí se jim filtr od starších spolužáků, nějaké zákulisní informace. V letošním druhém ročníku se chceme více zaměřit na informační gramotnost nebo na kritické myšlení při používání internetu a sociálních sítí.

Zjistil jste, že to s dnešními dětmi není zase tak špatné, jak se říká? Že mají vedle mobilů a počítačů i jiné zájmy?

Záleží na rodině a výchově, ale myslím, že děti v sobě pořád mají hravost a zvídavost. Chtějí raději lítat po venku a hrát třeba vybíjenou než mít v ruce něco elektronického. Jde jen o způsob, jak se s nimi pracuje, jak se to uchopí. Jsou vystaveni tlaku pořád něco poznávat a zkoušet, nemají to lehké.

Jiří Mravec se narodil v Třinci, kde vystudoval gymnázium. Patří mezi nejúspěšnější absolventy této školy:

  • 1. místo v celostátním kole olympiády v ruském jazyce,
  • účast v celostátních kolech soutěží v zeměpise, dějepise, lingvistice,
  • třikrát 1. místo v celostátní týmové soutěži Fyziklání,
  • účast na Pražském studentském summitu - ocenění Skokan roku a Nejlepší plenární projev,
  • prospěch 1,00 po dobu studia na Gymnáziu Třinec, účast v mnoha dalších studentských soutěžích.

Ve volném čase se rád věnuje sportům a tráví čas v Beskydech. V září 2017 zorganizoval s bývalými spolužáky tábor Beskydský Oxford pro dnešní středoškoláky. Tento projekt v soutěži Gratias Tibi zařadili mezi nejpřínosnější v oblasti vzdělávání.

První ročník tábora Beskydský Oxford se vydařil. Foto: Archiv Jiřího Mravce

Klíčová slova: studium, univerzita, Warwick, Anglie, Jiří Mravec, Beskydský Oxford, tábor, mentoring, školné

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.