Silvestrovské peripetie

Představme si situaci. Je 31. prosince, asi deset hodin ráno. Vy se po týdnu domácího přejídání a návštěv snad všech příbuzných spojených s dalším přejídáním probudíte ve své vyhřáté posteli do dalšího dne. První myšlenka, která vás napadne, je ta, že už zůstanete po zbytek života zalezlí v posteli, popřípadě se přesunete na gauč k televizi.

Chvíli se unášíte na vlnách této dokonalé představy, pak ale přijde náhlý šok. Rychle se posadíte na posteli a odemknete svůj telefon, abyste si potvrdili tu děsivou myšlenku, která se vám mihla hlavou. Ano, právě dnes je ten den, kdy celý svět očekává, že se půjdete bavit do klubu, budete tancovat do brzkých ranních hodin a pauzy budete vyplňovat neúměrným množstvím alkoholu. Celý tento zážitek vygraduje prvního ledna odpoledne, kdy se po bujaré zábavě probudíte s neuvěřitelnou kocovinou a myšlenkou na to, že už nikdy, ale opravdu nikdy v životě nebudete pít. Stojí tohle vůbec za to?

Přiznejme si to na rovinu. Většinu z nás tahle představa děsí, ne? Proč je na nás ale ze strany společnosti vyvíjen takový tlak na to, abychom se právě na Silvestra bavili, slavili a opili se do němoty. Co je na přelomu roku tak výjimečného? V praxi tato změna data stejně znamená maximálně to, že začnou platit nějaké nové zákony, o kterých stejně nic nevíme, dokud za jejich porušení nedostaneme pokutu. Nebo to, že budeme další dva měsíce pravidelně škrtat číslovku 2016, na kterou jsem již zvyklí, a přepisovat ji na 2017. Proč se stydíme přiznat kamarádům, že bychom mnohem radši strávili Silvestra doma na gauči sledováním pohádek a popíjením kofoly (a to hlavně proto, že máme už druhého ledna zkoušku a kocovinu spojenou s nevyspáním si prostě nemůžeme dovolit).

A tak říkám, postavme se stereotypům oslav příchodu nového roku! Staňme se na ten jeden magický večer konzumenty televizní zábavy a buďme po týdnu stráveném návštěvami zase jednou pro změnu nespolečenští. Čtěme si knížku, pišme román, zpívejme falešně, ale procítěně, písničky s našimi oblíbenými zpěváky. Prostě si Silvestra užijme tak, jak opravdu chceme a neciťme se svázaní povinností jít pařit. Řekněme letos velké NE! všemu silvestrovskému veselí a nestyďme se oslavit sami sebe za to, že jsme vydrželi celý rok žít svůj život alespoň trochu normálně.