24.03.2015 23:39


Seriál Oddělení: Být pozitivní na druhou

Autor: David Kohout | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Potkáváme je na ulici, sedíme vedle nich v tramvaji, stojí za námi ve frontě u pokladny. Na první pohled byste nepoznali přítomnost viru - oslabuje a zabíjí pomalu. „Ta nemoc nebolí,‘‘ říká kluk, který s HIV bojuje už osm let. Jeho jméno říkat nechci, ani to vlastně není důležité. Narodil se na začátku devadesátých let, je tedy jen o pár let starší než já. „Co bolí jsou reakce lidí a ta stigmatizace, “ doplňuje a nalévá mi čaj. Mimoděk stočím pohled na nádherné hodiny na stěně. Chvíli je oba mlčky pozorujeme. „Právě v takových chvílích je potřeba být pozitivní. U nás to platí dvojnásob. Nikdy nevíme, kdy ty hodiny odbijí naposledy, ”usměje se můj společník. 

Jak jste zjistil, že jste nemocný?

Ze začátku jsem měl kožní potíže. Mohlo to být maximálně dva měsíce po tom, co jsem měl nechráněný sex s jedním klukem. Proto jsem navštívil dermatologa, který mi provedl testy na všechny existující pohlavní nemoci. Bohužel, ta nejhorší varianta se potvrdila.

Takže jste do poslední chvíle nic netušil?

Na začátku jsem měl všechny výsledky v pořádku, čekal jsem jen na výsledky testů na HIV. Pak mi zavolala lékařka s tím, že je tam problém. I když jsem tušil, co tím chce říci, stále jsem si nechtěl připustit, co to znamená. Nakonec to bylo o to horší.

Znáte toho kluka, který vás nakazil?

Ano, znám. Jsem si jistý tím, kdo mě nakazil. Časově by to sedělo, i když se k tomu samozřejmě nikdy nepřiznal a dodnes to tají. Zajímavé je, že jsem k němu necítil zášť ani jsem netoužil se mu za to pomstít, spíše mi vadilo, že mi v tu chvíli nedokázal pomoc. Neměl vůbec zájem. To, že jsem se nakazil, to mu za vinu nedávám, je to čistě má hloupost. Spíše jsem od něj potřeboval psychickou pomoc, té jsem se však nedočkal a to mě zranilo asi nejvíce. Měl jsem ale po boku svého přítele, který je mi dodnes velkou oporou.

Váš přítel je také HIV pozitIlustrační fotografie ivní?

To, že jste HIV pozitivní, rozhodně automaticky neznamená, že váš partner musí být taky. My jsme spolu zhruba devět let a on je stále zdravý. Chodí pravidelně na testy a žádný problém se za tu dobu nevyskytl.

Jaké bylo vaše první setkání po tom, co jste to zjistil?

Napřed jsem mu volal, že se s ním musím ihned sejít. Už z mého hlasu bylo stoprocentně poznat, že není vše v pořádku. Začal  okamžitě tušit, že to dopadlo blbě. Věděl, že si jdu pro výsledky testů, takže mu to všechno docvaklo. Setkali jsme se u nemocnice. Poté jsme šli ke specialistce, kde mu udělali test na HIV. Ten byl naštěstí negativní.

Měl jste v tu chvíli strach?

Měl jsem o něj strašný strach. Větší než o sebe. To, co jsem prožíval, to se nedá popsat. Je mladší než já a asi bych si to nikdy neodpustil, pokud bych mu takto zničil život. Naštěstí vše skončilo dobře, tedy alespoň pro něj.

Jak se poté vyvíjel váš vztah?

Zpočátku jsme spolu nespali. Snažili jsme se společně zjistit co nejvíce informací, tak aby byl co nejvíce chráněný. Chtěl jsem vztah udržet, ale zároveň jsem se hodně bál.

A po psychické stránce? Jak jste se cítil? Co se vám honilo hlavou?

V ten okamžik se mi otočil doslova celý svět vzhůru nohama. Všímal jsem si detailů, vážil si úplně jiných věcí než doposud. Najednou jsem měl větší pochopení třeba pro důchodce nebo pro nemocné lidi, radoval jsem se úplně z jiných hodnot. Po psychické stránce jsem na tom byl hodně špatně. Dost se změnily mé návyky a koníčky. A co se mi honilo hlavou? Největší strach jsem měl z lidí, z toho, jestli se to někdo dozví, jestli mě odsoudí nebo přijme. To jsou otázky, které řešíte. Pak samozřejmě začnete přemýšlet o smrti, najednou je blízko. Začal jsem o tom přemýšlet úplně jinak. Narazil jsem na knížku Thanatologie – Nauka o smrti a umírání, což je odborná publikace určená především pro ty, kteří se smrtí přichází neustále do kontaktu. Ta mně asi nejvíce pomohla.

Přemýšlel jste například o sebevraždě?

Samozřejmě. Já bych k této variantě přistoupil, až by byl úplný konec. Nedovedu si představit, že bych dlouho umíral sám v nemocnici. Ty pocity, které člověk prožívá hezky vystihuje film Philadelphia. 

Vyskytly se tedy v tom čase okamžiky, kdy to fakt vypadalo, že se skutečně blíží konec?

Jednou. Dostal jsem obrovské horečky a chřipku. Skončil jsem v nemocnici na kapačkách. Vezli mě v sanitce a já myslel, že nastal konec. Přítel byl u toho. Loučili jsme se v slzách. Snažil se mě do posledního okamžiku přesvědčit, že to bude dobré. A nakonec měl pravdu. Podařilo se mi z toho dostat.

Část léků, které pacient nakažený virem HIV denně užívá.Kdy mluvíme o člověku s nákazou HIV, a kdy o čloku, který trpí nemocí AIDS?

HIV pozitivní je ten, kdo byl nakažený virem. Jestli tento virus v těle máte nebo nemáte ukážou pouze krevní testy. Napřed se udělá běžný test. Když se zjistí, že první test vyšel pozitivně, dělá se druhý kontrolní test v Praze ve specializované laboratoři. Tam se nákaza definitivně potvrdí nebo vyvrátí. Po dvou až třech měsících se nasadí léčba, která se u každého liší. AIDS poté propuká v momentě, kdy tělo ztrácí obranyschopnost a už nedokáže bojovat s běžnými nemocemi. Pak je pro vás smrtelná například i obyčejná chřipka.

 Jak se přesně léčí pacienti nakažení HIV?

Těch léků je několik a kombinují se. Vir HIV si na stejný typ léčiv dokáže vytvořit resistenci. Obvykle se bere jeden lék na to, aby se zamezilo šíření viru v těle a druhý typ léků virus ničí. Bohužel nejsou léky, které by dokázali nemocného vyléčit. Člověk nakažený HIV se už do smrti těchto třech písmen nezbaví.

Jak dlouho trvá, než u HIV pozitivního člověka propukne nemoc AIDS?

U každého je to jiné. Záleží na tom, jak je zodpovědný, jestli chodí na pravidelné kontroly a dbá na životosprávu. Znám ze svého okolí člověka, který je HIV pozitivní osmnáct let. Na druhou stranu znám případy, kdy u nemocných propukla nemoc AIDS po několika málo letech. To jsou samozřejmě jen mé odhady, ve skutečnosti vám nikdo neřekne, jak dlouho už je nemocný. Já s touto nemocí bojuji už víc jak osm let a budu i nadále.

Klíčová slova: HIV, nemoc, AIDS

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.