12.02.2014 22:08


Šéf nosí služební telefon i na koupaliště, říká Martin

Autor: Marek Bartoš | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Závislosti

Pracují stále víc, ale netěší je to. Nemůžou si pomoci. „Poslední dobou se mi situace vymkla kontrole a musel jsem zajít za psychologem,“ vypráví Mirek, jinak úspěšný čtyřicetiletý podnikatel z Prahy. Práce člověka šlechtí, ale může ho i nepozorovaně zahubit. To platilo vždycky. Až s nástupem moderních komunikačních technologií, díky kterým je člověk neustále „po ruce“, tlak na pracující vzrůstá. Nahlédli jsme do pracovního dne několika mladých a ambiciózních lidí a zjišťovali, jestli jsou na práci závislí. Vítejte ve světě workoholiků.

„V práci mě nedávno šokoval můj šéf. Omlouval jsem se mu, že jsem o víkendu nebyl na příjmu, spíše ze slušnosti a očekával jsem, že se mi dostane formálního ujištění, že samozřejmě o víkendu nikdo není na příjmu. Proto mě dostalo, když na to odpověděl, že se sice nic neděje, ale že i on má služební telefon u sebe třeba i v neděli na koupališti v neustále pohotovosti,“ říká třicetiletý Martin, který pracuje v neziskové organizaci.
Typická je pro workoholika neschopnost rozlišovat čas pracovní a osobní. Ačkoliv workoholika devatenáctého století trápil možná podobný problém, až dnes, díky mobilům, internetu a všeobecné dostupnosti kdykoliv a kdekoliv, obtěžuje svým syndromem okolí. „Byla jsem na dovolené, schválně jsem si s sebou nevzala notebook, abych si psychicky odpočinula od pracovních e-mailů. Naneštěstí mi z práce zavolal nadřízený, že nutně potřebuje vypracovat nějaký úkol. Měla jsem zkažených posledních pár dní u moře a v neděli po příjezdu jsem úkol skutečně odevzdala. Bála jsem se, že bych o práci mohla přijít,“ popisuje pro workoholika typickou situaci pětadvacetiletá Jana pracující ve velké firmě v Praze. Prací posedlý člověk není schopný rozdělit pracovní dobu a volný čas nejen u sebe, ale i u ostatních.

Workoholismus je nemoc jako každá jiná

„Workoholismus lze jednoduše charakterizovat jako chorobnou závislost na práci. Charakteristické je, že puzení k práci u takového člověka převýší jeho další činnosti,“ vysvětluje psychoterapeut a kouč Ivan Skalík. Workoholimus se tedy mezi odborníky považuje za nemoc, ne nepodobné alkoholismu a dalším závislostem na škodlivých látkách. Společnost však závislost na práci za problém nepovažuje, ba naopak. „Na pracovní závislost jsou pyšní zejména ti, kteří mají k obdivuhodné výkonnosti daleko. Workoholik není člověk, který má ze své práce potěšení, a to i přesto, že těžce a dlouho pracuje. Workoholismus je často považován za pozitivní a prospěšný a workoholici za velice schopné a pracovité lidi milující svoji práci. Ve skutečnosti nemá workoholismus s nadšením a zaujetím nic společného. Je to nemoc jako každá jiná,“ popisuje největší překážku v boji proti workoholismu ve své publikaci Nelátkové závislosti Závislost na práci Jaroslav Vacek.

Workoholik není jen kravaťák

Lidé si často workoholika představují jako přepracovaného manažera s popuštěnou kravatou, jak se hrbí u počítače s mobilním telefonem neustále u ucha. Workoholikem se přitom může stát člověk v jakémkoliv zaměstnání. Řidič kamionu, stavbyvedoucí, kadeřnice. Na povaze zaměstnání nezáleží, zdravotní důsledky bývají stejné. „Začne to nespavostí, následují kardiovaskulární problémy a infarkt,“ vyjmenovává Ivan Skalík. Potíž je v tom, že si workoholik, obdobně jako jinak závislý člověk, svou nemoc přizná až ve chvíli, kdy ho doženou větší zdravotní následky.

První krok je si problém přiznat

V USA ukazuje statistika asi pětkrát více workoholiků než závislých na drogách. Kolik workoholiků žije v České republice, zatím nikdo nespočítal. Lidí, kteří se s problémem závislosti na práci chodí poradit k odborníkovi, stále přibývá. „Dlouho jsem si to nechtěl přiznat, ale poslední měsíce to už řeším, jelikož jsem se začal fyzicky hroutit. Pár návštěv u psychologa mi ohromně pomohlo, říká podnikatel Mirek a dodává: „Prvním krokem je si přiznat, že máte problém. Až pak s tím jde něco udělat.“

 

Zajímavé odkazy a postřehy o dalších závislostech naleznete na našem facebookovém profilu: https://www.facebook.com/zavyslosty, nebo na našem blogu: http://zavyslosty.blogspot.cz/

 

Podívejte se také na naši anketu:

 

Třem mladým lidem jsme položili dvě stejné otázky:

 

1. Co si myslíte o workoholismu?

2. Považujete sám sebe /samu sebe za workoholika?

 

1. Kryštof Kotík, 27 let, umělec:

 

http://www.youtube.com/watch?v=KXjDjp6pc1k

 

2. Markéta Hrnčířová, 26 let, PR specialistka:

 

http://www.youtube.com/watch?v=y6-8Y5f7Ptc

 

3. Tomáš Koptík, 26 let, učitel němčiny:

 

 http://www.youtube.com/watch?v=yEZyxOOczks

Klíčová slova: workoholismus, závislost na práci, nemoc

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.