04.12.2017 23:39


Sebeobrana učí nejen jak se bránit, ale také zvyšuje sebevědomí, tvrdí Kateřina Házlová

Autor: Tereza Vlčková | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Není sebeobrana jako sebeobrana. V některých kurzech vás naučí, že nemáte chodit v noci sama ven. To je sice hezké, ale rozhodně ne prakticky využitelné," říká studentka Kateřina Házlová, která po incidentu s bývalým přítelem hledala pomoc. A také ji nalezla. Díky kurzům sebeobrany zjistila, že se může spoléhat sama na sebe.

Kateřina Házlová. Autorka: Tereza Vlčková

Ještě před rokem se Kateřina Házlová bála chodit po pražských ulicích potmě sama domů. Ve svých jednadvaceti měla incident s bývalým přítelem, který si na ni počkal, když šla z restaurace, a fyzicky ji napadl. „Skončila jsem v nemocnici s podezřením na lehký otřes mozku a několik týdnů po tom incidentu jsem se bála chodit kamkoli sama,“ svěřuje se Kateřina.

To se však po čase změnilo. „Dlouhou dobu jsem nevěděla, co mám dělat. Kamkoli jsem šla, musela jsem s sebou mít nějakého kamaráda nebo doprovod. Pak mě ale jedna kamarádka vytáhla na kurz sebeobrany,“ vypráví svůj příběh Kateřina. „První hodinu jsem byla vyděšená. Čekala jsem suché řeči o tom, jak ženy nemají chodit samy v noci a že si máme koupit pepřák,“ vysvětluje Kateřina, která si od lekce raději nic neslibovala, aby pak nebyla zklamaná. „Bydlela jsem na malém městě, kde jsme párkrát kurzy sebeobrany měli a bylo to o ničem, víc teorie a strašení než praxe,“ vzpomíná Kateřina.

Když ale navštívila pražský kurz reálné sebeobrany, byla překvapená. „Začalo to rozcvičkou, která trvala skoro deset minut, potom jsme šly trénovat údery. Zezačátku jsem z toho měla velmi špatný pocit, protože mi to celé hrozně připomínalo fyzické násilí, které proti mně bývalý přítel použil. Nedokázala jsem praštit svou parťačku ani do vycpaného odražeče,“ přiznává studentka a dodává, že při hodině zažívala pocity úzkosti a strachu. „Fyzický útok byl pro mě synonymem pro agresi. Nikdy by mě nenapadlo, že preventivní útok je nejúčinnější obranou,“ uzavírá vzpomínky na svou první lekci Kateřina. O preventivním útoku také reálná sebeobrana je. Jde o to nedat útočníkovi sebemenší šanci. 

Následovala výuka několika odpovědí na preventivní útok a opakování stejných postupů stále dokola. „Dostala jsem jakýsi vzorec, který můžu aplikovat na jakoukoli situaci. Jde o principy, ne o techniku,“ usmívá se Kateřina. „Znám základní útoky a jsem si jistá, že je umím použít. Není to o tom jich umět sto, stačí jen pár opravdu účinných,“ dodává.

Co se týče zbraně, jako je například pepřový sprej, ženy často nevědí, jak ho použít. „Když jsme probírali obranu s pepřákem, docela jsem se divila. Myslela jsem si, že je to jednoduché, ale rychle mě vyvedli z omylu. Nejvíc mě asi zarazilo to, že se nedoporučuje dávat sprej do kapsy nebo do rukávu, protože tam se může snadno zaseknout. Ideální je nosit ho pod paží, neustále připravený," popisuje Kateřina.

Své zkušenosti s kurzem sebeobrany hodnotí velmi pozitivně. „Mělo to i velký vliv na mou psychiku. Jsem teď jistější, protože vím, že nejsem bezmocná a že se dokážu ubránit. Překvapivě jednoduše, ale účinně,“ konstatuje Kateřina, která je nyní mnohem vyrovnanější a sebejistější než byla před útokem. „Všechny špatné zážitky jsou zkrátka pro něco dobré," uzavírá.

Klíčová slova: sebeobrana, story

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář