25.10.2014 09:25


S občanskou pasivitou kráčíme k obecnému referendu

Autor: Marek Osouch | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Máme za sebou volby a na mnoha místech i spoustu referend. Před námi teď leží připravovaný zákon o obecném referendu, který má zanést další prvek přímé demokracie do našeho politického systému. Otázkou je, zda o referendum  lidé vůbec stojí.

Účast u komunálních voleb se vyšplhala na čtyřiačtyřicet procent, v druhém kole senátu ale nedosáhla ani pětiny oprávněných voličů. Kromě voleb však měli lidé nejméně na sedmnácti místech po celé České republice možnost rozhodnout prostřednictvím místního referenda. Zhruba v polovině případů však bylo referendum neplatné, přestože se konalo zároveň s volbami. 

Referenda, která byla platná, se týkala většinou kontroverzních témat nebo problémů, které lidé řeší spolu. V Bystřici nad Pernštejnem lidé rozhodli, že ve městě nebude závod na výrobu jaderného paliva nebo v Černé Hoře na Blanensku rozhodli o vystoupení ze Svazku vodovodů a kanalizací okresu Blansko.

V osmi případech ale bylo referendum kvůli nízké volební účasti neplatné. Vypadá to, že lidé nemají zájem o rozhodování ve věcech veřejných, které nejsou nijak zvlášť kontroverzní. Nejlépe to dokládá výsledek komunálních voleb v Praze, kde vyhrálo hnutí ANO. Hnutí slíbilo všechno jednoduše vyřešit. Pohodlný občan tak bude mít pokoj a klid. Co by se měl ještě zabývat tím chodit k referendu a rozhodovat o tom, jestli má nebo nemá vyrůst ve městě nějaké sportoviště. Pokud by se ho však téma nějak dotýkalo, přijde. 

Nízká volební účast je o to zarážející, že politici dopřávají voličům komfort v podobě dvou dnů voleb. Když už bych tedy jeden den náhodou nemohl, mám další den ještě možnost přijít. Ani to ale lidi nedonutí uplatnit své volební právo. 

Obecné referendum, ve kterém by měli možnost všichni vyjádřit svůj názor, by tak bylo pro voliče jen další otravou chodit kamsi vhazovat lístek. Představme si celorepublikové referendum o zákazu hazardu. Populární téma, pro které by aktivisté jistě sehnali dostatek podpisů, jak tomu teď bylo na mnoha místech v souvislosti s komunálními volbami. Z celkových šesti referend o hazardu je však platné pouze jedno. K ostatním nepřišlo dost voličů. Podobný stav můžeme čekat i u celostátního referenda. 

Dosud jediné platné celostátní referendum se týkalo vstupu České republiky do Evropské unie. Při sepisování ústavního zákona, díky kterému se referendum uskutečnilo, politici raději neriskovali povinnou minimální voličskou účast. Asi věděli proč. Ve výsledku sice přesáhla padesát procent, ve srovnání s referendy ostatních zemí o přistoupení je to však velmi nízké číslo. V pobaltských republikách přišlo zhruba sedmdesát procent všech voličů.

Pokud se něco mimořádného nestane, budeme volit až na podzim 2016, a to krajská zastupitelstva a další třetinu senátu. Dvouletá pauza nás ale čeká na velmi dlouhou dobu. Mezi rokem 2016 a 2027 vychází v současnosti na každý rok alespoň jedny volby. Lidé tak jsou neustále vystaveni nějaké politické kampani, koho mají volit a nevolit. Když k tomu ještě přibude nějaké to referendum, tak se můžeme dočkat toho, že volební angažovanost lidí bude dále klesat. Pokles navíc nezastaví ani změna volebního dne, ani zkrácení voleb ze dvou dní na jeden, ale jedině změna politické kultury. Pak má smysl uvažovat o referendu na celostátní úrovni.  

Klíčová slova: volby, referendum, volební účast

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.