01.04.2018 14:15


Ruské metody na zvýšení volební účasti by ve standardní zemi asi neprošly, říká Pavel Pšeja

Autor: Tomáš Kiss | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Pavel Pšeja je akademický pracovník Masarykovy univerzity. Letošních ruských prezidentských voleb se účastnil jako nezávislý pozorovatel za Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V rozhovoru pro Stisk mluvil o některých nestandardních metodách, které měly navýšit volební účast. Podvody ve volebních místnostech prý ale centrálně organizované nebyly.
 

Audio

    Pavel Pšeja popisuje některé praktiky, které měly přitáhnout více voličů
         
    Autor: Tomáš Kiss

Brno - Ruské prezidentské volby se uskutečnily 18. března 2018. Se ziskem více než 75 procent v nich zvítězil Vladimir Putin, který se tak stal počtvrté prezidentem Ruské federace. OBSE vyslala své pozorovatelské týmy, které měly na volby dohlížet. Podle zprávy, kterou organizace vydala, ve volbách docházelo k porušování lidských práv a nebylo zde konkurenční prostředí.

Byl jste přítomný u ruských prezidentských voleb jako nezávislý pozorovatel za Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mohl byste krátce shrnout, co taková pozorovatelská mise obnáší?

Mechanismus funguje tak, že příslušný stát, který je členem OBSE, zve pozorovatele, kteří na volby dohlíží. Mise jsou různě velké. Ve finále je to rozděleno do řady pozorovatelských týmů. Součástí každého z nich jsou vždy dva pozorovatelé plus tlumočník a řidič. Každá skupina má svůj přidělený okrsek, kde objíždí volební místnosti. A dohlíží na přípravu, otevření místností, průběh voleb, sčítání hlasů i sumarizaci hlasů v rámci okrsku.

Už v průběhu voleb bylo na sociálních sítích zveřejněno mnoho videí, která poukazovala na podvody v jednotlivých volebních místnostech. Navíc na Krymu nebyli lidé do volebních místností ani vpuštěni. Do jaké míry se tu bavíme o regulérních volbách?

V první řadě se mise OBSE vůbec nekonala na Krymu, protože to není uznáváno jako ruské státní teritorium. A k tomu zbytku. Já vám můžu říct zkušenost z toho regionu, kde byl umístěn můj tým. To byl Krasnojarský region, což je shodou okolností největší region v Rusku. V podstatě nikdo z týmu v oblasti nebyl svědkem výrazných neregulérností. A když si promítnu výstupy celé mise, tak se dá říct, že s výjimkou některých izolovaných incidentů mise nezaznamenala závažnější procedurální problémy. Pak se samozřejmě můžeme bavit o tom, proč tomu tak bylo. Je jasné, že volby jako celek regulérní nebyly. Ale co se týká samotného volebního dne, tak tam výrazné problémy nebyly. To, co bylo vidět na internetu, můžu těžko hodnotit, ale dovolil bych si říci, že dle mého osobního názoru to byly spíše incidenty způsobené horlivostí členů volební komise. Nebo lokálními tlaky z místní hierarchie, nebo něco takového. Systémově řízené to nejspíš nebylo.

Okolo voleb se taky pořádala řada nejrůznějších akcí, které měly za cíl zvýšit volební účast.

To je pravda. A tohle bylo rozhodně systémově řízené a u nás se to moc neventilovalo. V nějaké standardní zemi by to jistě neprošlo. Minimálně v polovině volebních stanic bylo něco, co se jmenovalo soutěž o volební selfie. Neodehrávalo se to přímo ve volebních místnostech, ale třeba ve stejné budově, a v podstatě se to tvářilo jako normální soutěž. Takže jdete do volební místnosti a na chodbě potkáte mladé studenty, můžete si u nich udělat fotku a zaregistrovat se do soutěže. Moc pěkné ceny tam byly. Tablety, auta a tak dále. Dalo by se to interpretovat vlastně jako uplácení voličů. Svým způsobem by to mohlo být vnímáno i jako určitá forma kontroly, kdo byl volit a kdo ne. To asi nepatří do toho standardního aparátu fungování voleb. Je pravda, že jsme byli svědky i toho, že asi v jedné nebo dvou volebních místnostech měli stánek, kde prodávali zlevněné pečivo.

Podle mých informací se před volebními místnostmi konaly i trhy, kde si člověk mohl koupit zlevněné zboží. Tak to asi spadá do stejné kategorie.

Hodně volby propojovali s celou řadou aktivit. Například i zcela legitimní aktivity ve stylu místních referend, jestli má být park tady nebo támhle, což je naprosto v pořádku. Nicméně nástrojů, jak navýšit volební účast,  tam byla celá řada. Z toho, co nám bylo řečeno mimo záznam, tam patřily i jemně nátlakové metody v rámci práce voličů. Například ve stylu: běžte určitě volit. S tím, že když člověk nepůjde, tak se nic neděje, ale jestli v budoucnu nastane nějaký malý problém, když třeba přijdete o deset minut později do práce, můžou si nadřízení vzpomenout, že jste nebyl u voleb.

Dá se říct, jak častá byla tato forma nátlaku?

Tohle bylo celkem hodně rozšířené. Ale opět vám nemůžu říct, jestli to bylo nějak centrálně organizováno. Osobně si myslím, že spíš ne, ale dělo se to často - tento typ relativně jemného, ale pořád nátlaku.

Kandidátů do voleb bylo osm. Byl mezi nimi někdo, kdo mohl výrazně konkurovat Vladimiru Putinovi?

Tak z hlediska názorů samozřejmě ano, ale z hlediska schopností konkurovat ne. V zásadě tam ani neprobíhala nějaká výrazná kampaň. Protože co vím, jak ze své zkušenosti, tak i ze zpráv jiných členů mise, tak suverénně nejvýraznější byla oficiální vládní kampaň ve stylu: Budou volby, přijďte volit.“ Neviděl jsem jediný volební materiál Vladimíra Putina, ten to koneckonců nemá ani zapotřebí. Něco velice málo od Pavla Grudinina, což byl kandidát komunistické strany.

Ten skončil druhý, jestli si dobře pamatuji.

Přesně tak, Žirinovskij potom třetí. Ta kampaň byla v zásadě neviditelná. Podle mých informací ani nějaké výraznější mítinky prostě neprobíhaly.

Vladimir Putin dostal o deset procent hlasů více než při minulých volbách. Jak si vysvětlujete nárůst jeho podpory?

Na to jsou asi povolanější autority než já, aby to vysvětlily. Ale osobně nevidím důvod nesouhlasit se standardními interpretacemi. Že životní úroveň většiny Rusů není stále příliš dobrá, ale stále to poměřují s devadesátými léty. A oproti té době samozřejmě lepší životní úroveň je. Došlo ke stabilizaci, plus Putin má výborný politický marketing a hraje na strunu národní hrdosti, obraz vnějšího nepřítele, který vede Rusko k tomu, aby se semklo. Plus velmi malá míra informovanosti - opoziční názory se velmi těžko dostávají do relevantních médií. Takže když to složíte dohromady, tak získáte určitý obrázek.

Posílil teď Vladimir Putin svou moc?

Já myslím, že není co posilovat. Ta moc je jednoznačně velká, konsolidovaná. Je otázka, k čemu on mandát využije, to nikdo neví. Jsou spekulace, že bude usilovat o změnu ústavy, nebo udělá nějakou další kličku podobnou té s Medveděvem. Vážně těžko říct.

Dá se očekávat posun v ruské zahraniční politice?

Na tohle zase nejsem expert. Ale pokud k posunu dojde, tak dle mého názoru směrem k větší asertivitě. Výsledky voleb mohou být vnímány, řekněme, jako posílená legitimita Vladimira Putina. Bez ohledu, jestli to tak je, nebo není. Ta interpretace je v tomto celkem jednoduchá. Ruská společnost tradičně slyší na vnější ohrožení, což je fenomén, kterým se dá ospravedlnit vnitřní nepohodlí. Takže když už, tak asi tímto způsobem. Ale nemyslím si, že můžeme očekávat nějaký velký posun.

Klíčová slova: Rusko, Putin, volby, OBSE

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.