06.05.2018 16:37


Rozhovor: Začínat s maratony určitě nedoporučuji, radí profesionální běžec Jáchym Kovář

Autor: Rudolf Požár | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Rekreační běhání je v poslední době velmi oblíbené. Rozličné závody se konají skoro každý víkend a běžící člověk je každodenním jevem v ulicích všech velkých měst. Začátečníci ale často dělají chyby, ze kterých můžou vzniknout nepříjemná zranění. Co dělat lépe, prozradil v interview Jáchym Kovář.

Jáchym Kovář zvítězil v Běhu kolem poličských hradeb s časem 14:09 foto:Rudolf Požár

Jáchym Kovář je profesionální závodník pražské Dukly specializující se na vytrvalostní běžecké disciplíny. Na dráze soutěží na třech kilometrech překážek (steeple) s časem 9:05 a v závodech na pět kilometrů s osobním rekordem 14:42. V obou disciplínách se stal mistrem České republiky do 22 let. Nejraději ale běhá krosy a závody do vrchu. Jako junior získal stříbrnou medaili v běhu do vrchu na mistrovství Evropy a na mistrovství světa se v kategorii mužů umístil na 41. příčce. Rozhovor s Jáchymem vznikl na Běhu kolem poličských hraded s délkou 4,4 kilometrů, který při tréninku vyhrál s časem 14:07.

Je dobrý nápad začít běhat?

Určitě ano, zlepšuje to fyzickou kondici a pro rekreační běžce to může být odreagování například od sedavé práce.

Běhání je v poslední době velký trend. Jak s ním správně začít?

Velkým trendem je začít běhat půlmaratony a maratony a to určitě nedoporučuji. Vznikají z toho různá zranění z přetížení nohou. Lepší je začít od patnáctistovky na dráze, potom běhat různé míle a dál přejít na trojky a pětky (závody na 3 a 5 km pozn. red.) a závody v terénu, aby se zpevnil kotník. Až po roce nebo spíš po dvou letech je teprve rozumné zkusit nějakou tu desítku a půlmaraton.

Kolik kilometrů má člověk běžet úplně poprvé?

Ze začátku stačí dva tři kilometry, důležitější je spíš pravidelnost. Začátečník by měl běhat alespoň třikrát týdně, aby si tělo postupně zvykalo. Dobré je doplňovat běh i dalšími sporty.

Co dalšího dělají začátečníci špatně?

Myslí si, že všechno hned dobře znají. V úvodu je lepší najít si nějaké tréninky, kde jim poradí zkušenější běžec. Ukáže jim, jak se dělá běžecká abeceda a jak vypadá správný běžecký krok. Když máte špatný krok, tak to opět může vést ke zranění nebo přetížení jedné strany těla. V městských parcích potkávám spoustu lidí, kteří běhají přes patu. Ze začátku to není špatně, problém ale je, když mají nohy bokem, vytáčí trup, běží v záklonu nebo jsou moc křečovití. Někdy to fakt nevypadá pěkně. Jsou z toho zdravotní komplikace a každý se tomu potom diví.

V čem je běh lepší než ostatní sporty?

Není to tak nákladné a časově jde o nejflexibilnější sport. Jde o překonávání výzev, což je další důvod, proč lidé hned zkouší maratony a překážkové běhy. Každý se mě vždy ptá, kolik kilometrů uběhnu nejvíc. Nejde však o vzdálenost ale o to, za jak dlouho ji člověk zvládne. Je vhodné nejdříve dokázat uběhnout v souvislém tempu deset kilometrů a až poté zkusit delší tratě. Já osobně mám desítku za 31:30 a půlmaraton jsem ještě neběžel.

Vždycky vidím, jak lidé běhají ve městě mezi auty a přijde mi to divné. V jakém prostředí se nejlépe běhá?

To se mi taky nelíbí. Když mám možnost, tak jdu do lesa, do parku, zkrátka do terénu, protože to mám radši. Tělo se tím šetří a mě to i víc baví. Silnice víc ničí klouby a je lepší běhat po měkkém povrchu.

Roste konkurence tím, že běhá čím dál více lidí?

Samozřejmě. Vždycky se objeví nějaký nový člověk, který je talentovaný a do vrcholové formy se dostane dřív než ostatní běžci.

Proč běháte dlouhé tratě a proč zrovna do vrchu?

Líbí se mi, že je to v terénu a navíc je to vrcholná soutěž, která se kromě krosu běhá na těch největších akcích. Můžu se účastnit mistrovství republiky, Evropy i světa.

Proč ne sprinty?

Nemám na to fyzické dispozice. Já jsem velmi hubený kluk a mám předpoklad pro vytrvalostní disciplíny.

Jáchym Kovář je členem TJ Dukla Praha foto: Rudolf Požár

Je těžké skloubit vrcholovou kariéru se studiem vysoké školy?

Jednoduché to není. Musíte si najít školu, která k tomu jde studovat. Já jsem si našel to, co mě baví a tréninky jsem tomu přizpůsobil. Pokud jedu na soustředění, musím předem zajít za učiteli a domluvit se na nějakém kompromisu, abych nebyl za flinka a nešel za nimi, až když je pozdě. Studuji na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy dvouobor Tělesná výchova a sport a Ochrana obyvatelstva.

Kolik uběhnete každý den kilometrů?

Je rozdíl mezi přípravným a závodním období. V přípravném období uběhnu kolem dvaceti denně, což je rozdělené na dvě fáze. Během závodního období běhám od osmi do šestnácti kilometrů. Nesmím zanedbávat ani regeneraci: páru, saunu, fyzioterapii a tak dále.

Co vás čeká tuto sezónu?

Mám dlouhodobě stanovené cíle. Letos to je mistrovství Evropy v běhu do vrchu a Mezistátní utkání. Doufám, že se na obě akce kvalifikuji. Dnešní závod byl brán jako rozvoj anaerobního prahu.

Běháte v jakémkoli počasí, nebo vám může nějaká přírodní katastrofa zabránit v tréninku?

Když jsou velké mrazy, třeba mínus dvacet, tak nejdu. Potom už je to kontraproduktivní. Špatně se dýchá, svaly se hůř prokrvují a zahřívají, takže je větší riziko jejich natáhnutí. Tomu by se měli rekreační běžci také přizpůsobit. Oni sami to nepoznají a vnímají to jako výzvu. Teď v létě budou naopak vysoké teploty. Při nich je důležité hodně pít a jít si zaběhat do stínu, třeba někde v parku. Pokud prší tak trénovat jdu, to ničemu nevadí. Vše ale konzultuji se svým trenérem.

A co zdraví, může vám nemoc překazit trénink?

Správně by se nemocný měl vyležet, a potom ještě dva dny, kdy vám už je dobře, zůstat v klidu. Mnoho lidí se ale přepíná a chodí do práce nebo sportuje, i když jsou nemocní. Je to špatný příklad dnešní doby, kterému se nevyhnu ani já.

Který den jste naposledy neuběhl ani metr?

Už je to asi hodně dlouho, protože trenér razí teorii, že aktivní volno znamená osm kilometrů klusu. Možná na soustředění, když mě bolelo koleno, jsem měl den volna. Kompenzoval jsem to ale různým posilováním.

Jaké jsou v Dukle podmínky pro trénink?

Nazval bych to jako nejlepší podmínky v České republice. Na Julisce máme možnost chodit do sauny, páry, k fyzioterapeutům, do atletického tunelu nebo do bazénu a na jiná sportoviště. Máme možnost využít místní jídelnu a ubytování.

Jaký je tvůj nejlepší zážitek spojený s běháním?

Mám jich hodně. Díky běhání jsem potkal spoustu úžasných přátel a navštívil mnoho míst skoro po celém světě. Jsem rád, že jsem přešel z fotbalu na běhání. Například vzpomínky na mistrovství světa v Itálii nebo soustředění v JAR jsou nezapomenutelné.

Co bys na závěr vzkázal začátečníkům?

Aby začali s mírou a pomalu navyšovali kilometráž. Hlavně ať si běhání užívají a nedělají to z donucení, to je to nejdůležitější.

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.