09.12.2017 14:36


Rozhovor: Svoje tanečníky miluji. Jsou pro mě druhou rodinou, říká zakladatel tančení školy Vilém Vidras

Autor: Eliška Pavlíková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

V jednadvaceti letech vede brněnskou školu tance William’s Dance Academy. Ta po jednom roce svého fungování rozrostla na více než sto členů. Vilém Vidras pochází z Olomouce a původně se chtěl věnovat španělštině na Masarykově univerzitě. Práce ho však pohltila nakolik, že se školou skončil. „Všechno ohledně tance prožívám velmi silně. Jako by se jednalo o otázku života a smrti,“ říká Vidras.

Vilém Vidras s taneční partnerkou na soutěži. Autor: Ze soukromé sbírky Vilemá Vidrase

Co nejvíce na tanci milujete a co naopak na něm nemáte rád?

Nedokáži si představit dělat něco jiného. Občas si s kolegyní říkáme, že je to jako bychom vyvíjeli léky na nejrůznější nemoci. Všechno ohledně tance prožíváme velmi silně, jako by se jednalo o otázku života a smrti. Najdou se chvíle, kdy se chci na všechno vykašlat. Nikdy bych to ale neudělal, svou práci miluji. Nejvíce mě baví být v kolektivu, a to od těch nejmladších, kdy jsem pyšný, že konečně tancují stejně, až po ty nejstarší, kteří nejsou schopni dorazit na trénink včas. Svoje tanečníky miluji. Jsou pro mě jako druhá rodina. Jediné minus jsou rodiče. Od kolegů vím, že jim dokáží udělat peklo na zemi. Já naštěstí takové zkušenosti zatím moc nemám. Někteří rodičové ze mě mají snad větší respekt než moji tanečníci. (směje se)

Jak jste se dostal k tanci?

Tancuji už od malička. Momentálně se tanci věnuji již třináctým rokem. Jako malý jsem prý pořád poskakoval a kroutil se do rytmů hudby. Máma mě proto v osmi letech přihlásila do taneční školy, která se specializovala na hip hop. Já se ale už tehdy nadchl pro disco dance. Tomu se v naší škole nikdo naplno nevěnoval. Prvky a techniku jsem odkoukával ze soutěží a z videí. Do dneška mi kvůli tomu spousta porotců vyčítá špatnou techniku.

Kam se Vaše cesta tanečníka ubírala dál?

Postupem času jsem skončil v přerovské taneční škole, která dělá disco dance na vysoké úrovni. Po třech letech tancování za Přerov jsem chtěl dělat asistenta trenéra. Nakonec se mi ale podařilo získat svůj vlastní extraligový tým juniorů. Tři roky jsem tedy působil jako trenér a choreograf v Přerově. Do dneška jsem jim za to moc vděčný. Byla to pro mě škola, která mě připravila téměř na všechno. Teď už mě jen tak něco nerozhodí.

Od trénování jste se dostal až k založení vlastní taneční školy. William’s Dance Academy vznikla teprve minulý rok a letos již máte přes sto členů. Jak se Vám to podařilo?

Samotného mě pořád trochu překvapuje, že se mi to opravdu povedlo. Začínal jsem ani ne s deseti začátečníky v tanečním sále. A to jsem byl zvyklý mít plnou tělocvičnu extraligových slečen. Investoval jsem ale svůj malý budget do reklamy na Facebooku. Troufám si říct, že přes sedmdesát procent členů William’s Dance Academy mám právě díky tomu. Dalších dvacet procent přišlo na základě reklam na stránkách Google. Ty jsem začal používat až tento rok. Bez řádné propagace to na začátku prostě nejde.

Co vás vedlo k jejímu založení, a proč v Brně?

Brno mi bylo úplně cizí, neměl jsem tady absolutně nic. Ze začátku jsem měl velké obavy. První rok pro byl pro mě psychicky velice náročný. Brzy se ale ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí. V Brně je přesycený trh tanečních škol vyučujících hip hop. Jsou nemálo úspěšné a světově známé. Mimo hip hop tu ale doposud malé děti neměly moc jiných možností. Viděl jsem to jako díru na trhu.

Na jakých principech William’s Dance Academy funguje?

Vždycky říkám rodičům hned na úvod, že jsme taneční škola. Žádný zájmový kroužek. My tancujeme závodně. Spousta rodičů chce, aby se jejich děti hýbaly. Hlavně ať to moc nestojí. Kdo u nás chce tancovat, je ochoten z daleka dojíždět. Troufám si říct, že máme členy z celého Jihomoravského kraje. Chodí k nám děti z Vyškova, Hustopečí, dokonce i z Jihlavy.

Pro koho je vaše taneční škola určena?

Poskytujeme rekreační kurzy dětem do šesti let. Pak se jim staví doslova monumentální choreografie a šijí kostýmy na míru. Spousta dětí tohle ježdění po závodech miluje nejvíc ze všeho. Máme přípravné a soutěžní týmy pro tanečníky od tří do pětadvaceti let.  Co se tanečních stylů týče, nabízíme disco dance, balet, jazz a contemporary dance. Ti nejmenší musí tančit jak disco dance, tak artové disciplíny. Ti nejstarší si mohou vybrat.

Tančíte už třináct let, to musí být fyzicky náročné pro lidské tělo. Měl jste někdy nějaká vážná zranění?

To máte pravdu, už dnes cítím velké bolesti po celém těle. Nejvíce mě trápí kolena, že nemohu ani pořádně udělat dřep. Jelikož jsem se na začátku své taneční kariéry vše učil sám, dělával jsem spoustu věcí špatně. To je teď na mém těle opravdu znát. Na druhou stanu si o to víc dávám pozor na zdravotní stav svých svěřenců. Je to i důvod, proč jsem začal trénovat. Cítil jsem svou špatnou fyzickou kondici a v sólech bych tedy nestačil konkurenci. Nicméně, mimo naražené končetiny a vyhozená kolena se mi nikdy nic vážného nestalo.

Jaká je váš sen do budoucna?

Mám tři nemalé sny, a to oslova na světové úrovni. Určitě bych chtěl získat titul mistra světa pro mé tanečníky a být v porotě světového šampionátu. V neposlední řadě bych si přál pod hlavičkou mé tančení školy šampionát jednou i pořádat.

Klíčová slova: William's Dance Academy, taneční škola, Vilém Vidras

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.