22.04.2019 08:16


Rozhovor: Ročně nám přijde asi dvě stě českých rukopisů, reálně obstojí tak pět z nich, říká žánrový redaktor brněnského nakladatelství Host Jiří Štěpán

Autor: Karolína Tomečková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Fantasy není jen Pán prstenů či Harry Potter. Dnešní fantastika nabízí čtenáři nový pohled na svět, jehož problémy věrně kopírují to, co zažíváme v běžných životech. Vlnu zájmu vzbudila v posledních dnech zejména sci-fi trilogie Liou Cch’-sina i díla afrických spisovatelek. Do světa tak najednou proniká nový proud, výrazně jiný, než je právě angloamerická scéna. 

Brno – Sci-fi a fantasy knihy se v Česku těší čím dál větší oblibě. Málokdo už však ví, kolik práce za vydáním jednoho knižního titulu stojí. Příběh a postavy musí být v autorovi. Styl z něj dokáže dobrý redaktor do jisté míry vytáhnout na požadovanou úroveň,“ přibližuje žánrový redaktor brněnského nakladatelství Host Jiří Štěpán.

Co všechno obnáší vaše práce v nakladatelství Host?

V Hostu mám na starost žánrovou literaturu, tedy fantasy a sci-fi. Aktuálně se snažíme přidat i nějaké horory, těch ale zatím moc nevychází. Procházím tedy katalogy a hledám nové překladové knihy, pak je čtu a posuzuju. Řeším i české rukopisy, těch chodí opravdu spousta. Ty také pročítám, a když narazím na kvalitní titul, navrhnu jej k vydání, případně na něm poté pracuji redakčně.

Jak vypadá váš běžný den redaktora?

Po deváté hodině přijdu do práce, kde odpovím na maily. Následně procházím weby, které píšou o nových fantasy knihách, recenzní servery, blogy a tak. Nejvíce času ale strávím pročítáním a redigováním rukopisů. To je ostatně práce, kterou si pak člověk nosí i domů.

Jaká je průměrná kvalita titulů, co vám chodí?

Pročítání je úmorná dřina, protože kvalita původních českých textů bývá zpravidla špatná. Když ale narazím na zajímavý titul, mám radost. Jinak chodí spousta balastu. Z těch dvě stě rukopisů, co ročně přijde, vydáme třeba pět. Osobně si myslím, že zvažovat by se dalo maximálně deset. Ale to jsou hraniční texty, u nichž si člověk říká, zda se ta práce, kterou do vydání vloží, vyplatí. Za poslední čtyři roky, co v Hostu pracuji, se však úroveň trochu zvedla. Lidé asi konečně vytušili, že máme laťku nastavenou vysoko. A ti, co své rukopisy posílali dříve, se nám už vyhýbají velkým obloukem. (smích)

Čtete je všechny?

Všechny ano, ale celé rozhodně ne. Většinou se snažím přečíst alespoň prvních sto stran, pak ještě namátkou mrknu doprostřed knihy a na konec, jestli se příběh nějak zásadně nevyvine. A když ne, tak jdu dál.

 

VŠE SE ODVÍJÍ OD DOBRÉHO PŘÍBĚHU

Jaké jsou základní předpoklady pro to, aby u vás rukopis obstál?

Základem je dobrý příběh. Čtenář musí být vtažen do děje, ideálně hned na začátku. Důležité jsou i zajímavé a uvěřitelné postavy, s nimiž se snadno ztotožní. Třetím aspektem je autorův styl. S tím se dá nejlépe pracovat, protože ho můžeme navést návodnými otázkami, proč to napsal, jak to napsal, jestli by to nešlo jinak; což už je součást redakční práce. 

Snáší autoři odmítnutí dobře, či jsou naopak naštvaní?

Až překvapivě dobře. Někteří autoři mají samozřejmě tendenci se mnou polemizovat a píšou mi zpátky, že jsem knihu nepochopil. Nicméně, převažují ti, co jsou rádi, že si knihu někdo přečetl. Bývají také překvapení, že jsem odpověděl, protože z jiných nakladatelství nedostanou odpověď třeba vůbec. Já se jim snažím vždycky alespoň trochu vysvětlit, v čem je největší problém, i když v tom množství by člověk měl mít už nějakou přednastavenou odpověď.

Když se řekne fantasy, většina lidí si představí hlavně Tolkiena a jeho Pána prstenů. Liší se dnešní fantasy knihy? A v čem?

Tolkien je pořád základním stavebním kamenem a jeho dílo tady bude navždycky, ale přece jenom Pán prstenů vyšel před sedmdesáti lety, a od té doby se v literatuře udála spousta věcí. Sedmdesátá léta přinesla vlnu revizionistického fantasy, jež přímo reaguje na Tolkienovy texty. V nových knihách dostávaly prostor dříve potlačené postavy, jako jsou záporní hrdinové, skřeti, ale třeba také ženy a podobně. Co se týče dnešní fantastické scény, hodně se liberalizovala, rozrostla. Vychází teď spousta knih o menšinách. Zrovna nedávno jsem koupil knihu Gilded Wolves od Roshani Chokshiové, v níž vystupují postavy z odlišných etnických pozadí, mají různou sexualitu, jedna z postav je na autistickém spektru. A kupodivu to funguje, děj není prvoplánový, právě naopak.

 

DÍKY DIVERZITĚ DNES SÁHNE PO FANTASY KNIHÁCH DALEKO VÍCE LIDÍ

V loňském roce jste vydali několik fantasy knih od autorek s africkými kořeny. Obzvlášť velkého úspěchu se dočkala sci-fi trilogie Liou Cch’-sina započatá knihou Problém tří těles. Čím je tato vlna specifická? 

Je to právě ta diverzita, nový pohled na klasické motivy fantastiky, přičemž častým jevem je nově i lidskoprávní tematika. Myslím si, že se fantasy začalo věnovat plno autorů, kteří by dříve tento žánr nepsali. Dalo by se říct, že se fantasy konečně oprostilo se od stigmatu únikové literatury pro děti. Je to moment, kdy se ke čtenáři dostává fantastika i z jiných oblastí, než je angloamerická. Fantastika z Asie či Afriky má dost možná starší tradici, dříve jí však nikdo nevěnoval pozornost. Změna přišla postupně a boom nastal nejspíše až s anglickým překladem sci-fi trilogie Liou Cch’-sina. A u afrických autorek fantasy sloužila i jako prostředek boje za lidská práva a emancipace.

Jde o perspektivní žánr? Roste počet fanoušků fantasy?

Podle mě ano. Česko je sice tak pět deset let za západní scénou, ale trend jde pozorovat už i u nás. Podle prodejů zájem o fantasy roste. Dnes se ani mainstreamoví čtenáři, kteří fantastiku dříve nečetli, po ní nebojí sáhnout. Je to i díky tomu, že se zvedla její úroveň, změnil se výběr témat, jimž se autoři věnují a oslovují tak širší skupinu čtenářů. Samozřejmě ještě chvíli potrvá, než se dostaneme na úroveň amerického trhu, kde je fantastika v dnešní době jeden z nejpopulárnějších typů literatury.

Znamená to, že spolu s počtem čtenářů roste i jejich věk, a fantasy novodobě nečtou jen děti a teenageři, ale i lidé podstatně starší?

Určitě. Ačkoli nejsilnější věková skupina je pořád mezi patnáctým a třicátým rokem, fantasy začínají číst různé generace. Na dnešní popularitu fantastiky měl největší vliv asi Harry Potter. Čtenáři, kteří na něm vyrostli, jsou nyní v produktivním věku a fantasy knihy je pořád baví. Jsou proto mnohdy schopni přesvědčit své starší přátele nebo rodiče, aby je četli také.

Nakolik se kvalita knih odráží v prodeji? Jak často kniha, kterou považujete za klenot, patří k nejprodávanějším titulům?

Málokdy. (smích) Ne, není to tak strašné. Bohužel moje největší srdcovky se nesetkaly s velkým čtenářským zájmem. Na druhou stranu jsem rád, že alespoň vyšly, a třeba si pár nadšenců najdou. Nezbývá než zvažovat, zda nebude vydání ztrátové. Ne všechno, co se mi líbí, musí vyjít.

Na jaké knihy se v letošním roce těšíte?

Těch je! Brzy vyjdou Kronovy děti. Jde o novou knihu od Pavla Bareše a strávili jsme na ní poslední rok, což doufám ještě posílí jeho oblibu, protože mi přijde, že se jako autor posunul. Podle prodejů bude velkým hitem nová kniha od Liou Cch’-sina Kulový blesk. Ten je u nás už pečený vařený.  Ale nejvíc se asi těším na fantasy variaci příběhu o babylonské věži, trochu říznutou steampunkem (podžánr fantasy zaměřený na technologii a páru, pozn. red.) s názvem Cesta do Babylonu. Její autor Josiah Bancroft má neuvěřitelně nádherný styl, který připomíná Chinu Miévilla nebo Itala Calvina. Doufám, že se kniha dočká úspěchu. Zaslouží si jej.

 

POEZIE JAKO ÚNIK PŘED SVAZUJÍCÍ PRÓZOU

Nedávno vám vyšla básnická sbírka. Neplánujete někdy sám napsat fantasy?

Neříkám, že mě to nenapadlo. Spíš než fantasy bych asi napsal sci-fi knihu. Ale na to nedojde. Zaprvé nemám čas. Zadruhé v prozaických textech, které čtu v práci, trávím tolik času, že poezie je pro mě únik od toho sáhodlouhého vyjadřování, nutnosti se nějak držet příběhu.

Jaký typ básní píšete?

Nepíšu milostnou poezii. Zajímá mě spíš člověk jako druh a jeho role ve světě. Kontrast člověka jako civilizovaného tvora a člověka jako zvířete je hlavním tématem mých básní.

Co vám osobně dává fantasy?

Fantasy je jako jiný náhled na dnešní společnost. I když v příbězích nechybí mluvící zvířata, draci, magie a tak, je to pořád jen jiný pohled na to, jak funguje náš svět, a na jeho problémy, kterých si mnohdy ani nejsme vědomi.

Klíčová slova: nakladatelství Host, sci-fi, fantasy

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.