23.03.2017 15:12


ROZHOVOR: Rekonstrukce pohotovost nezrychlí, zasáhnout může jen osvícený pacient, tvrdí vedoucí lékař pohotovostí Jan Filipinský

Autor: Eliška Pospíšilová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Příjem pacientů na brněnské pohotovosti má zlepšit rekonstrukce, o kterou usiluje vedení města a nemocnice. Nově by tak měly v Úrazové nemocnici v Brně vzniknout moderní prostory, ve kterých personál rozdělí pacienty dle jejich zdravotních problémů a odhalí akutní případy, které lékaři ošetří dříve. Vedoucí lékař pohotovostí Jan Filipinský oceňuje snahu o zkulturnění prostředí, možnost zrychlení systému v tom však nevidí.

Lékař Jan Filipinský vede v Úrazové nemocnici Brno oddělení pohotovosti. Foto: Eliška PospíšilováBrno – Pohotovost v Úrazové nemocnici v Brně je velmi vytíženým oddělením. Služby lékařů využívá několik druhů pacientů. Někteří oprávněně, najdou se ale i tací, jejichž problémy nejsou závažné, a kteří tak nepřetržitý provoz pohotovosti zneužívají. Z toho důvodu se může čekací doba protahovat. Rekonstrukce čekáren má pacientům tuto prodlevu zpříjemnit a zároveň je rozdělit dle zdravotních potíží. „Kultivace prostředí je chvályhodná, i když nevyřeší každodenní problémy provozu. Rychlost příjmu ovlivní spíše uvědomělý pacient, který ví, k čemu slouží pohotovostní služba,” řekl vedoucí lékař pohotovostí Jan Filipinský.


Z jakého důvodu lidé raději navštíví pohotovost než svého praktického lékaře?  

 Mohou to být workoholici, kteří nezameškají pracovní dobu, nevolníci, kteří by měli problémy s uvolněním ze zaměstnání, filutové, kteří navštíví pohotovost v bláhové naději, že zde budou ošetřeni rychleji, než aby čekali u praktického lékaře, také liknavci, kteří nemají svého praktického lékaře vůbec a přechodníci, například studenti, sezonní pracovníci a podobně. Především u stomatologických pacientů je značný počet těch, kteří nemají svého registrujícího stomatologa. Nemluvíme zde ale o pacientech, jejichž stav je přímo ohrožuje na zdraví a životě, jejichž potíže vznikly náhle odpoledne, ani o těch, kteří jsou zde na návštěvě nebo třeba projíždějí. Je ale potřeba také zmínit, že nastávají situace, kdy lidé nedokážou odhadnout svůj zdravotní stav a nechtějí jen něco zanedbat, i když to ve finále lékař posoudí jako maličkost.

Kdy se začaly projednávat plány na rekonstrukci pohotovosti?

 Asi před týdnem byl vypuštěn balónek s informací o jakési úpravě chodu pohotovostí, o kterém vím proto, že jsem odpovídal na nějaké písemné dotazy. Náměstek primátora Petr Hladík chce zkulturnit prostředí čekáren a v souvislosti se zneužíváním pohotovosti padla zmínka o nějakém místě, kde by docházelo k dělení pacientů.

Jaký systém platí nyní v přijímání pacientů?

 Pacienti jsou ošetřováni podle pořadí, ale přednost mají akutní stavy. V rámci ÚPS (Ústavní pohotovostní služba – pozn. red.), pro chirurgické pacienty, je to většinou jasné. Pacienty, kteří krvácí, mají zlomené končetiny, nebo se kroutí bolestí, přiveze rychlá zdravotnická pomoc. Ti ostatní pak opravdu musí čekat, na tom se nic nezmění. Zde ani není nutno pořadí určovat, spíše je třeba dbát na koordinaci. Jeden pacient jde na rentgen, další na ambulantní sálek, na sádrovnu, na přijetí a tak dále. V rámci LPS (Lékařská pohotovostní služba – pozn. red.) nebývají příznaky tak jasné, takže zde je prioritní spíše pořadí.
 
Bude se také pořizovat vyvolávací systém?

 Na ÚPS je lístkový systém již zaveden, protože u chirurgických pacientů lze stav odhadnout lépe. Na LPS si dosud pacienti hlídali pořadí sami, občas to přece jen byl zdroj konfliktů, i když čas příchodu lze snadno zjistit z lístku regulačního poplatku. Sestra LPS nemůže ani po konzultaci s lékařem určovat pořadí, protože nikdo nedokáže z několika slov odhadnout akutnost stavu. Občas nastávají výjimky, kdy se třeba pacient kroutí bolestí, ale ten většinou na LPS ani nedojde a skončí na ÚPS.

Lze nějak poznat akutnost stavu?

 Zkušené sestry dokážou určit závažnost stavu. Nelze však po nich chtít, aby rozhodovaly absolutně. Z právního hlediska k tomu nemají pravomoc a zcela zbytečně by riskovaly.
Sestra nemůže sama určit, který pacient je akutní a který ne, jestli má potíže chirurgické, interní nebo třeba neurologické. Konzultovat pořadí s lékařem by bylo zcela kontraproduktivní, v podstatě by to znamenalo, že by se musel každého pacienta zeptat a případně i vyšetřit, zdržovalo by ho to od vlastní práce na ambulanci. 
    
Proč by měla rekonstrukce tento problém vyřešit?

 Nevyřeší. Žádný lékař si nedovolí riziko špatné diagnózy, a tak nakonec vyšetří každého. Celkový počet pacientů by se tedy stejně nesnížil. Mohlo by se pouze dosáhnout toho, že by se odmítli pacienti, kteří opravdu přicházejí se záležitostmi, které do práce pohotovosti nepatří, jako je třeba předepsání receptu. Zkulturnění prostředí čekáren je víceméně pozlátko, ale díky i za něj.

Klíčová slova: nemocnice, rekonstrukce, ÚN, Úrazová nemocnice, Filipinský

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.