28.02.2018 11:55


ROZHOVOR: Nádraží pod Petrovem máme v kostech, říká Hana Chalupská z nevládní organizace NESEHNUTÍ

Autor: Sabina Vojtěchová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Přesun brněnského nádraží směrem k řece včera podpořili zastupitelé města Brna na mimořádné schůzi. Brňané by si však podle průzkumu přáli spíše mít nádraží v centru. Variantu odsunu nádraží pod Petrov podporuje také aliance Občané pro nádraží v centru, která prostřednictvím kampaně Nádraží v centru zprostředkovává a shromažďuje argumenty pro variantu Petrov. Na kampani se za sdružení NESEHNUTÍ podílí také Hana Chalupská.

Nádraží v centru, FOTO: Sabina Vojtěchová

Brno – Přestavbu a možný přesun vlakového nádraží plánují zástupci města Brna již téměř sto let. Přestože zastupitelstvo města Brna na včerejší mimořádné schůzi odhlasovalo přesun nádraží směrem k řece Svratce, z průzkumu preferencí veřejnosti plyne, že pro Brňany je přijatelnější nádraží v centru, tedy přesun pod Petrov. K variantě pod Petrovem se přiklání také občanské koalice Nádraží v centru a aliance Občané pro nádraží, na jejichž kampani se aktivně podílí také Hana Chalupská ze sociálně-ekologické nevládní organizace NESEHNUTÍ. „Odsud nádraží k řece je chiméra,“ vyjadřuje se k postojům zastupitelstva Chalupská.

Proč se NESEHNUTÍ rozhodlo podpořit alianci „Občané pro nádraží v centru“ a podílet se na kampani Nádraží v centru?

Kampaň, kterou NESEHNUTÍ teď táhne, je splátka veřejnosti, která šla k dřívějším referendům a expertům a expertkám, kteří investovali svůj čas, znalosti a peníze do toho, aby paralelně s odsunářskými aktivitami vyladili návrh nového nádraží v centru. Loňská obrovská studie proveditelnosti tak mohla konečně říct – ano, nádraží v centru je možné.

Na svých webových stránkách nadrazivcentru.cz píšete o tom, že by politici a političky neměli prosazovat odsun nádraží, který je v rozporu s názorem veřejnosti. Co podle vás tuto výraznou názorovou neshodu zapříčinilo?

Odsun nádraží je chiméra a nenašli jsme kapacity to detailně zkoumat. O odsunu se sice diskutuje už téměř sto let, intenzivně se začali prosazovat až komunisti po převratu v únoru 1948. Megalomanské plány na přesun nádraží se ukázaly jako neuskutečnitelné a ze staveb zbyla jen torza. Stávající odsunáři jen převzali toto socialistické nadšení a znovu rozjeli obrovské projekty. Slovy pana profesora Ivana Rullera – není to čisté.

Podle výsledků sociologického průzkumu o poloze brněnského nádraží, který zveřejnila MF Dnes 16. února tohoto roku, by si až 57 procent dotazovaných občanů přálo, aby nádraží zůstalo tam, kde je, přestože podle dopravních expertů je taková varianta nemožná. Čím je to způsobeno?

Lidé jsou pohodlní a neradi mění tradice, zvyky. Také nedostatečně vysvětlujeme, že varianta Petrov je vlastně nové nádraží hned vedle stávajícího, tím pádem to vnímají také jako odsun.

V říjnu 2016 se v Brně uskutečnilo referendum o poloze hlavního nádraží, které kvůli nízké účasti nebylo platné, 86% zúčastněných občanů se však vyslovilo pro modernizaci nádraží ve stávající poloze. Byla od této doby podle vás přítomna dostatečná a skutečná veřejná debata o odsunu nádraží?

Ne. Nikde nevidíme, že by se Kancelář architekta města nebo radnice samotná pokusila jednoduše prostřednictvím infografik vysvětlit lidem, že každá varianta má svá pro a proti, co je potřeba zkousnout a na co se máme těšit. Není to jednoduché. Když jsme s NESEHNUTÍm šli do kauzy aktualizace územního plánu, byla jsem první, kdo říkal, že tohle nejsme schopni lidem vysvětlit. Pak jsme vsadili na tak názorné a jednoduché popisy dopadů té složitosti, že jsme tu kauzu za podpory veřejnosti vyhráli. Nechápu, proč by tohle se svými miliardovými možnostmi nezvládlo Statutární město Brno.

Politici trvají na přesunu nádraží ve variantě Řeka, přestože podle závěrů čtyř nezávislých expertů je varianta nádraží pod Petrovem dopravně výhodnější. Co je podle vás hlavní motivací politiků? 

Tomu se budeme věnovat v nejbližších dnech a týdnech, ale raději bychom to nechali investigativním novinářům a novinářkám. I když po tragédii novináře Kuciaka mám o ně strach už teď.

Myslíte si, že úterní slyšení veřejnosti mělo vliv na finální hlasování politiků? Můžete výsledek rozhodnutí nějak okomentovat?

Jak už jsem řekla, odsun nádraží k řece je chiméra a je tudíž snadné být v proudu. Zároveň to vypadá, že k novému nádraží pod Petrovem směřují linky různých skupin lidí – vedle nás, občanských iniciativ, jsou to urbanisti, architekti – mladí i zkušení staří, majitelé nemovitostí, podnikatelé, zájmové svazy... Zdá se, že i nezávisle na sobě tvoříme proud směrem, který má oporu v historii, společnosti a moudrosti. Nemusíme nikomu platit, aby přišel a čekal pět hodin, až zastupitelstvo dohlasuje. Nepotřebujeme desítky milionů korun na propagaci. Máme nádraží pod Petrovem v kostech. Je projevem pokory k našim předkům - v moudrosti jeho polohy - i našim dětem – v ceně a efektivitě.

 

Hana Chalupská vystudovala geografii a humanitní enviromentalistiku na Masarykové univerzitě v Brně. Tři roky pracovala ve státní správě, v neziskovém sektoru se pohybuje od roku 2004. V současné době je koordinátorkou programu Občanské oko sdružení NESEHNUTÍ a spolupracuje na dalších projektech, které souvisí se zapojováním veřejnosti do rozhodování.

Více informací o přesunu brněnského nádraží ZDE

Klíčová slova: nádraží, rozhovor, NESEHNUTÍ

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.