03.05.2018 17:26


Rozhovor: Dopravu i mimo Brno čekají velké výzvy, špatně ale nezní

Autor: Anna Zemánková | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Uchem Brna

Doprava je tématem nejen pro politiky, logisty či ekonomy. Doprava může sloužit i jako zdroj vášně, zápalu a zábavy. Lidé, kteří se zabývají dopravou jako koníčkem se nazývají šotoušové. Pro šotouše je právě zvuk oblíbených prostředků, vedle vizuální či technické stránky, něčím velmi podstatným, co umožňuje jejich zájem vnímat a prožívat všemi smysly. Jaké jsou hlavní výzvy a trendy dopravy i mimo Brno, jak má dnes vypadat promyšlené nádraží a jak to všechno zní vysvětluje v rozhovoru šotouš Marek Ferianc. 

Autor: Anna Zemánková

Co znamená být šotouš? 

Slovem šotouš je obecně nazýván člověk, jehož koníčkem je doprava. A to zejména městská hromadná doprava a doprava železniční. Nikdy jsem nepotkal šotouše, který by se nějak zvlášť zajímal o kamiony, auta, ani třeba o stavební vozidla, motorky, letadla či lodě. Tento okruh zájmů ještě spadá pod šotouše, ač do dopravy jako celku neodmyslitelně patří. Když se ke mně ale dostane článek například o možném obchvatu města nebo nedávno jsem se díval na schéma dálnic v Evropě, určitě jej ocením víc než jakýkoliv jiný článek, který s dopravou vůbec nesouvisí.  

Co je nejvíce rozhodující proto, aby šotoušovi připadal dopravní prostředek zajímavý?

Každý to má jinak. Pro mě je už od mala rozhodující, co při cestě takovým prostředkem vidím kolem sebe. Plavba lodí, při které nejde většinou pochopitelně vidět nic víc než voda, mi přijde stereotypní a celkem obdivuji lidi vykonávající profesi kormidelníků. Co však musím říct, že ten samý pocit mám z metra. O to se také částečně zajímám. Dělat řidiče metra bych ale určitě nechtěl, jelikož jsou všechny stanice a tunely stejné. Když už, tak třeba nějakou nadzemku. Třeba jako mají v Německu nebo Holandsku, kde se střídá částečně tunel s jízdou na povrchu. Metro je tedy takovým polo-městským vláčkem. Mezi šotouše určitě můžeme zařadit lidi, kteří se věnují individuálně či společně modelářství. Když pak něco vybudují, uskuteční třeba malou výstavu pro veřejnost. Dále bychom je ještě mohli rozlišit na jakési krajináře, kteří staví tratě a modely vozidel si kupují. Pak jsou i tací, kteří se zabývají hlavně tvorbou samotných modelů, byť třeba nepojízdných. Tyto modely pak bývají ve většinou extrémních měřítcích. Mají kolem sebe okruh známých, hlavně soustružníků, kteří jim vyrobí přesnou zmenšenou součástku dílu daného prostředku a výsledný model si poté pouze vystaví či nabídnou k prodeji. Nesmí chybět fotografové. Odtud zřejmě pochází i samotné slovo šotouš. Souvisí to s anglickým slovem „shot“, tedy záběr, snímek. I ti se dělí na několik typů. Nejdříve na ty, kteří fotí pouze dokumentační fotky, například pouze z perónu. A následně na ty, kteří se vydají do přírody či někam dál do zahraničí. U nás se díky velmi rozmanitému vozovému parku často vyskytují šotouši z Německa či Rakouska, jejichž hlavní náplní cesty je focení. Ty, co fotí v přírodě, bychom pak dále mohli rozdělit na ty normální až po ty nejšílenější. Jedná se o nejzapálenější fotografy, kteří pro snímek udělají naprosto všechno. 

Cestování je tedy jednou z hlavních náplní takového koníčku?

Cestování do šotoušství určitě neodmyslitelně patří. Jedná se o samotné projíždění daných úseků a seznamování se s jednotlivými vozidly v praxi, tedy cestování. Ať už v rámci ČR či Evropy, popřípadě i dále. Cíle takové cesty je hlavně poznat charakter dané dopravy - jak vypadá, jak je vybavena, v jakém stavu jsou nádraží, co nabízejí cestujícím, jaký je charakter krajiny kolem, zda je něčím zajímavá nebo spíše nudná a stereotypní a další podrobnosti. Něco podobného platí také pro prostředky samotné. Zajímá mě, jak vypadal interiér, zda mělo vozidlo dobré pružení, jak bylo vybaveno či zda byla cesta pohodlná. Jsem přesvědčen, že mi můj koníček dává mnoho nového, zvýšil můj zájem o cestování, poznávaní památek, kultury, celkový zájem o dění kolem mě. Důležitá je také geografie měst, charakter a provoz ve městě a mimo něj, technická stránka vozidel od výroby, ekonomická hlediska, konkurence a další témata.

Co si myslí nešotouši o šotouších?

Lidé si obecně myslí, že šotoušové znají například jízdní řády nazpaměť nebo vědí, která jízdenka kolik stojí. To v mém, ale i v mnoha jiných případech, neplatí. Učit se tyto často se měnící věci zpaměti je zcela zbytečné. Důležitější je umět si je dobře vyhledat.

Jak důležitý je pro tebe ve tvé zálibě zvuk? 

Zvuk je jednou z hlavních věcí, které na dopravě miluji. Nikdy si s sebou ani na cesty neberu sluchátka a vždy se zaposlouchám do zvuků, třeba když se rozjíždí, jede a brzdí. Rád to natáčím i na video, což tvoří padesát procent krásy videa, že to není jen obraz. Miluji i takové detaily, jako když se horní část pantografu dotkne troleje. Dále pak i třeba zvuky odbrzdění, troubení, pískáčku a spoustu dalších. Všechno je to krásné. 

Jaký je pro tebe zajímavý i jiný zvuk, jako pro člověka hodně se zdržujícího v Brně?

Vzhledem k tomu, že mě od malička strašně baví vlaky a doprava obecně, nemám myšlenky moc někde jinde. Hned poté, co smutně vystoupím z vlaku, že projížďka už skončila, letím na tramvaj. Takže určitě zvuky tramvaje nebo i trolejbusů, kterými v Ostravě nejezdím tolik co v Brně. Také každý trolejbus má své specifické zvuky. Škodovácké trolejbusy, které jezdí v Brně v Ostravě nemáme a popravdě se mi víc líbí zvuk těch brněnských.  

Jaká by měla být doprava a jaká v České republice je? 

V silniční dopravě by to určitě nepochybně chtělo zlepšit stav našich dálnic. I když ne všechny jsou tak špatné a celkový dojem kazí kolony nebo špatný stav svršku na D1. Ze strany železnice můžeme být vděční za naši velkou průmyslovou historii z dob Rakouska-Uherska, díky které se řadíme mezi státy s nejhustší koncentrací tratí na světě. Železnice jsou tady prakticky všude, otázka je, v jakém stavu. Potřeba jsou vysokorychlostní tratě, které u nás zatím nejsou. V budoucnu by ale měly například zajistit provoz z Brna do Prahy za jednu hodinu. I když ještě nestojí ani metr, situace je v poslední době velmi často diskutována a během pár let by už snad mělo dojít k zahájení stavby. Stran MHD jsem nikdy neslyšel nějaké významné námitky, že bychom měli málo tratí či linek nebo málo vozidel. Spíše naopak, jak jedu tramvají, občas slyším lidi, ať už mladší či starší, jak říkají, že se dá dostat opravdu všude a celkově jsou velmi spokojeni. Podobné názory vidím i na internetu. Říkám, že je opravdu co vylepšovat, ale když si vzpomenu, co jsem zažil jinde v Evropě, je ta naše doprava opravdu skvělá.  

Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dopravního systému užívaného ve městech?

V oblasti městské a příměstské dopravy je poslední dobou trend v nákupu nízkopodlažních vozidel, a to v podobě elektrických jednotek. Vlak sestavený klasicky z lokomotivy a jednotlivých tažených vagónů už není upřednostňován. Než se však nahradí všechny vozy za elektrické nebo netrakční jednotky bude ještě nějakou chvíli trvat. Trend je spotřebovávat méně energie a taky být šetrnější k infrastruktuře. V západněji položených městech bývá i městská doprava pojata více luxusněji a komplexněji. Ze strany staveb a dostupnosti se mi líbí Německo nebo Švýcarsko. Líbí se mi například Berlin Hauptbahnhof, kde v horní části jezdí vlaky, pak je pár pater s obchody a dole jezdí zase vlaky a metro. Trendem zkrátka je, dát vše co nejblíže k sobě, ať už jde o různé typy dopravy. Ne vždy se to však vydaří a autobusové nádraží je pak v návaznosti na vlak dost daleko. To platí třeba pro Berlín, ale setkal jsem se s tím i v Miláně nebo Kyjevě. Co se Brna týče, tak bych mu díky velmi hustému provozu v centru, ale i mimo něj, do budoucna přál právě onu nadzemku, jakou mají třeba v Berlíně. Třeba se to za několik desetiletí podaří, ale v souvislosti s tím, co jsem zažil nebo četl o východních zemích Evropy a o některých balkánských státech či státech Pobaltí, si rozhodně nemáme na co stěžovat.  

Líbí se ti uspořádání brněnské dopravy? Co bys uvítal?

Z pohledu města bych uvítal, což je samozřejmě běh na dost dlouhou trať, větší prostor pro MHD. Oddělení ji od automobilové dopravy, buď rekonstrukcí silnice či trati, nebo přeložením části úseku jinam. Nejlépe třeba svedením nad zem v podobě nadzemky, což je však velmi komplikované a nákladné řešení. Oproti Ostravě v Brně velmi oceňuji, že ve špičce jezdí tramvaje či autobusy s trolejbusy mnohdy v kratších intervalech než 10 minut, což v Ostravě není rozhodně zvykem. Na druhou stranu však není zvykem, že by se z dvacetiminutové cesty trolejbusem stávala i ve špičce cesta 40 a více minutová. I když přiznávám, i to se tady občas stane. Co se týče dostupnosti jednotlivých lokalit, přijde mi brněnská doprava jako velmi dostatečná. Jednou jsem slyšel bavit se v tramvaji na lince 5 dvě paní v důchodu. Pochvalovaly si, jak je to dnes super, že se pořád dostanou kamkoliv po Brně, že je to až neuvěřitelné.

Která linka v Brně je tvá nejoblíbenější a proč?

Ze všeho nejvíce mám rád sezení za kabinou v tramvaji typu Škoda 13T. Podle ní si i vybírám linky. Před ostatními má přednost. Když ji vidím a mám čas, nasednu, byť se mi cesta o něco prodlouží. Tato tramvaj, i když je nová, má bohužel hodně konstrukčních a interiérových vad, ale i přesto ji mám velmi rád. Vzhledem k tomu, že jsem stihl projet všechny tramvajové linky MHD v Brně, se mi nejvíce líbila trať linky číslo 1. Stran vozidel Vario, které zde většinou jezdí, ji moc nemusím. Nejsou to totiž úplně dokonalé tramvaje. Ale jako trať, po které jezdí, je vážně krásná. Není rozhodně stereotypní a střídá se v ní různorodý charakter města. Nejdříve ulice plné domů v řadě. Pak projížďka kolem depa. Dále v krajině, která už vypadá jako by ani nepatřila do Brna, jelikož je v ní více zeleně než budov. Ač jsou budovy samozřejmě schované na svahu a z okna tramvaje nejsou vidět. A svou jízdu tento spoj končí na sídlišti s ne tak hustou koncentrací budov.  

Díky brněnským nočním linkám se brňané dostanou domů v noci již přes sedmdesát let. Jak důležitou roli hraje v efektivitě dopravního systému ve městě jeho složení?

Stran dopravních uzlů mi přijde situace velmi dobrá a síť celkově dobře a dostatečně řešená. Je tu však jedna věc, která by mnohdy ještě o něco zkrátila čas, ale hodí se spíše pro ještě větší města než je Brno. Vidět ji můžeme třeba v Moskvě či Berlíně. Jedná se o jakési další propojení stanic do okruhu, tak jako bychom do centra města zabodli kružítko a udělali kružnici. Tím bychom ještě více navýšili počet uzlů a lidem tak zkrátili například čas přesunu z jihu na sever zbytečným objížděním přes vzdálenější uzel.

Jaký je tvůj názor na současnou situaci kolem hlavního nádraží v Brně?

Souhlasím, že je samozřejmě lepší mít nádraží v centru a tento návrh bych i podpořil. Ale na druhou stranu zase věřím, že na návrhu nepracují amatéři, ale byl vyvinut lidmi se zkušenostmi za dlouhou dobu, ve které byly porovnány nejrůznější aspekty. Důležité je, aby se stavba řídila stávajícími trendy v dopravě – komplexnost a centralizace. Před třemi měsíci jsem se díval na video zabývající se právě touto problematikou. Bylo tam diskutováno ještě spoustu podvariant řešení návrhů Petrov či řeka. Vyplynulo z toho však to, co jsem říkal. Aspektů na umístění je mnoho a není to jen čas strávený dojížděním do centra. Když už nové nádraží, tak pořádně a se vším všudy. Ať se zase za deset let neřekne, že je nedostačující. Pokud je tedy pod Petrovem, jak jsem někde slyšel, málo místa či stran jiných navazujících tratí je lepší řešení umístit jej k řece, tak budiž. Je to sice celkem nezvyklá poloha, ale ani v Paříži nejsou zdaleka všechna nádraží v centru města. Po přjezdu EuroStarem z Londýna, taky nejsi v centru města, a to samé platí i pro Londýn, Bukurešť, Athény, Moskvu a v minulosti platilo to samé částečně i ve Vídni. Jestli má být nádraží pořádné a se vším všudy, napojení na VRT a podobně, a jako lepší se jeví varianta řeka, tak řeka. Jen bych onen plán dotáhl do konce a postavil k němu nějaké to metro nebo nadzemku do centra.  

Jaké může být vhodné využití staré budovy nádraží?

Přiznám se, že nad tím jsem ještě nikdy neuvažoval. Pokud se nějaké nádraží, co si já vzpomínám, ať už velké či malé, rušilo a bylo rozhodnuto o demolici, tak bylo většinou opravdu kompletně srovnané se zemí. To by ale v případě této historické budovy byla škoda a o to víc, že byla nedávno částečně zrenovována. Budova by mohla zůstat zachována pro účely ČD nebo ČD Carga. Stejně jako v Praze nejsou z 99,9 procent nákladní vlaky vedeny přes hlavní nádraží, ale jinými úseky, mezi které patří už i ty, které nejsou stran osobní dopravy dnes využívány. V jiném případě bych byl samozřejmě pro zachování budovy a využití od kanceláří, což jsem ještě nikde ve světě neviděl, až po železniční muzeum.

Klíčová slova: zvuk, šotouš, doprava, rozjezdy, Uchem Brna

Fotogalerie



">

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.