14.11.2017 10:46


ROZHOVOR: Coliving lépe naplňuje lidské potřeby, říká František Churý

Autor: Sára Zedková | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Coliving je zvláštní druh spolubydlení. Jeho příznivci vytvářejí komunity v různých nemovitostech za účelem vzájemného obohacení svých životů. Jedním z nich je i brněnský podnikatel František Churý. S colivingem se setkal už jako student a postupně zjistil, že mu takové bydlení vyhovuje i po skončení studií. „Díky colivingu mám s kým sdílet své záliby a názory," říká.

František Churý. Foto: František Churý

Brno – Dvaatřicetiletý podnikatel František Churý se rozhodl bydlet spolu s dalšími lidmi i přesto, že nemusí. Coliving ho naplňuje díky lidem s podobnými zájmy, kteří se navzájem podporují a rozvíjejí. V současnosti žije ve sdíleném bydlení ve dvoupatrovém domě v Žabovřeskách. Nedávno koupil čtyřpatrový dům, který plánuje luxusně zrekonstruovat. Bude tak moci bydlet s ještě více lidmi.

Jaký je rozdíl mezi colivingem a klasickým spolubydlením?

Klasické spolubydlení je pro lidi, kteří takhle bydlí z ekonomických důvodů. Často jsou to studenti vysokých škol. Já ale chci přivést lidi, kteří ve společném bydlení nebudou bydlet z ekonomických důvodů, ale budou hlavně rozvíjet své spolubydlící. Vybírám lidi, kteří mají co největší dopad na společnost. Chci, aby si ti lidé mohli pomáhat v tom, co dělají. Chci také, aby byli vzájemně v kontaktu.

Jak jste s colivingem začal?

Když jsem si v Brně hledal studentské bydlení, našel jsem inzerát člověka, který nabízel pronájem domu kousek od Kraví hory, respektive pokoje v něm. Ten člověk dům koupil asi dva týdny předtím, než napsal onen inzerát. Domluvil jsem se s ním, že mu seženu další nájemce, a díky tomu budu mít výhodu v tom, že dostanu nejlepší pokoj s nábytkem, který mi tam nechal zadarmo. Přihlásilo se mi asi sto lidí, a tak jsem musel udělat nějakou selekci. Takže jsem si vybral lidi tak, aby mě rozvíjeli a abych já mohl rozvíjet je. Chtěl jsem stmelit lidi, kteří nežijí jen pro sebe, ale dělají něco pro širší společnost.

Co vás přimělo v téhle myšlence pokračovat dál?

Žije se mi s těmi lidmi velice dobře. Když jsem studoval, měl jsem v domě lidi ze stejné fakulty. Mám tam spolubydlící, kteří mají stejné zájmy jako já. Mám s kým chodit tančit, běhat, mám s kým chodit na bazén. Můžu s nimi řešit třeba i ekonomické otázky. Já jsem teď sice nezadaný, ale jeden pár, který se u nás sestěhoval do jednoho pokoje, si to společné bydlení chválí. On taky podniká, takže když řešíme nějaké problémy v podnikání, povídáme si o tom. Nebo si koupil dron na dálkové ovládání a rád ho chodí venčit na Kraví horu. Když s ním nechce jít přítelkyně, tak se zeptá dalších čtyř lidí v domě a vždycky se někoho najde.

Jaké varianty colivingu existují?

Studoval jsem několik variant. Jedna z nich je, že se lidi domluví a koupí si každý část domu. Velmi často se ale stává, že se po čase rozhádají. Z toho důvodu jsem se rozhodl, že v tom domě vždycky bude jeden dominantní hráč, který bude mít rozhodující slovo. To bude ten, který bude dům celý vlastnit, takže já. Když vzniknou nějaké konflikty, tak těm lidem doporučím, jak to řešit. Pokud nebudou schopní se dohodnout, rozhodnu o tom, kdo se odstěhuje.

Nechtěl jste někdy bydlet sám v páru?

Stalo se to. Potkal jsem jednu úžasnou slečnu, která se ke mně do toho domu nastěhovala. Po nějaké době mě ale začala tlačit do toho, že chce, abychom spolu bydleli sami ve vlastním bytě. Vadilo jí, když někdo nechal v kuchyni špinavé nádobí. Přesvědčila mě, abychom to zkusili. Začali jsme spolu bydlet úplně sami. Ale přišel jsem na to, že se mi s ní sice bydlí dobře, ale že když tam zrovna není, tak se cítím sám, nemám si s kým popovídat. A i když tam byla, tak přestože máme řadu společných aktivit a témat, tak jeden blízký člověk nikdy nemůže pokrýt všechny mé potřeby.

Co máte ještě v plánu?

Hodně dlouho jsem hledal dům a teď jsem koupil jeden, který budu rekonstruovat v luxusním stylu. Budou tam tři krby, pěkná zahrada, dvacet pět francouzských oken, střešní terasa a podlahové vytápění v celém domě. Do budoucna bych chtěl, aby tam bydlely i rodiny s dětmi, protože ten dům je čtyřpatrový a můžou tam vzniknout čtyři různé byty. Prozatím jsem si pronajal dvoupatrový dům v Žabovřeskách. Může tam bydlet celkem osm lidí, máme tam dvě kuchyně, tři toalety, velkou koupelnu a zahradu s krbem. Máme dokonce společnou kočku, kterou všichni krmíme.

Jaké lidi máte v domě?

Máme tam třeba holku, která pracuje v sociálních službách a školí sociální pracovnice. Pak tam máme tři lidi, kteří řídí svoji firmu. Dál tam bydlí studentka práv a energetické bezpečnosti. Ta hodně cestuje. Další holka pracovala na lodi, kde vařila a prala. Teď se po půl roce vrátila do Brna a tím, že takhle cestovala po světě, je schopná nás výborně obohatit. Často u nás bydlí i cizinci na výměnném pobytu. Měli jsme tam jednu holku z Ameriky, která byla v Evropě několik měsíců zkoumat chování včel. Já se velice zajímám o evoluční biologii, takže to pro mě bylo velmi přínosné. Zároveň jsme si procvičili angličtinu úplně zadarmo.

A co ekonomicky znevýhodnění lidé?

Přemýšlel jsem nad tím, že lidi, kteří mají přínos pro svět, ale jsou nějak ekonomicky znevýhodnění, by tam mohli bydlet úplně zadarmo. Vybíral bych je tak, aby měli co nejširší pozitivní dopad na lidi okolo sebe. Může to být třeba zaměstnanec, jehož práce má pozitivní dopad. Nebo to může být pracovník v neziskovce, politicky angažovaný člověk.

Neobjevují se mezi vámi konflikty?

To je častý argument proti colivingu. Já říkám, že když žijete sami, tak si pustíte seriál a na konflikty se díváte v televizi nebo na počítači. Ale jsou vymyšlené a kvůli tomu se z nich nic nenaučíte, protože ty scénáře prostě nejsou reálné. Pochytíte špatné vzorce chování, které v reálném životě neupotřebíte. Kdežto když máte konflikty v reálném životě, tak možná nejsou tak zajímavé, ale naučíte se vycházet s lidmi, kteří myslí podobně jako vy. Nějakým způsobem vás to obohatí a rozvine.

 

Medailon

František Churý je dvaatřicetiletý podnikatel a zakladatel společnosti OsmoDry, která se zabývá odvlhčováním zdiva pomocí osmózy. Pochází z Morkovic u Kroměříže, ale už devět let bydlí v Brně. Jako podnikatel začal už v šestnácti letech se softwarem pro výuku angličtiny. Mimo coliving je také zastáncem zdravého životního stylu. Pravidelně tančí, běhá a plave.

Klíčová slova: coliving, spolubydlení, vztahy, životní styl

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář