22.04.2019 12:28


Rozhovor: Chceme SPOLečně pomáhat lidem s duševními potížemi, říkají koordinátoři Projektu SPOLU

Autor: Zuzana Hudcová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Projekt SPOLU sdružuje skupinu studentů psychologie a medicíny, kteří ve svém volném čase dobrovolně pomáhají lidem s duševním onemocněním v psychiatrických zařízeních. Vznikl v Brně roku 2012 a společně jej koordinuje studentka psychologie Markéta Hovorková s absolventem stejného oboru Radimem Koníčkem. Od té doby přibyly pobočky v Praze, Olomouci, Ostravě, Českých Budějovicích a Plzni. Pomáhat pacientům se dnes snaží skoro tři sta dobrovolníků.

Rozhovor: Chceme SPOLečně pomáhat lidem s duševními potížemi, říkají koordinátoři Projektu SPOLU

Brno – Získat zkušenosti z praxe při studiu mohou studenti psychologie a medicíny v Projektu SPOLU. Dobrovolníci pomáhají odbornému personálu s péčí o lidi s duševním onemocněním v psychiatrických zařízeních. Koordinátoři Projektu Markéta Hovorková a Radim Koníček plánují v budoucnu zapojit i studenty sociální práce, žurnalistiky nebo pedagogiky. Šířit povědomí o duševním zdraví se Projekt SPOLU snaží více jak šest let.

Proč vznikl Projekt SPOLU?

Zakladatelka Barbora Chvátalová absolvovala na psychiatrickém oddělení povinnou stáž z psychopatologie. Na praxi se setkala s pacientem, který se poněkolikáté pokusil o sebevraždu. Nikdo ji dopředu nepřipravil na to, jak s člověkem v takové situaci jednat. Zjistila, že se pacienta nikdo nezeptal, co jeho pokusům o sebevraždu předcházelo, ani jak se na ně dívá dnes. Uvědomila si, že klient nedostává podporu ze strany personálu, protože ten na něj nemá čas. Stejně tak jí přišlo zvláštní, že ani ona sama nebyla na takovou situaci vůbec připravena, praxi měla až ke konci svého tříletého studia. Právě tehdy se zrodila myšlenka založit Projekt SPOLU.

Co zkratka SPOLU znamená?

Původní název Projektu SPOLU znamenal “Studenti psychologie pomáhající pacientům v psychiatrických léčebnách”, odtud tedy S a P. Nyní už máme řady studentů psychologie rozšířené o další obory, zejména o studenty všeobecného lékařství. Rovněž došlo k přejmenování léčeben na nemocnice. SPOLU ale stále platí – chceme SPOLečně pomáhat lidem s duševními potížemi, SPOLU s nimi i s odborným personálem pracovat na jejich zdraví, SPOLUprací s profesionály se vzdělávat a všichni SPOLečně šířit povědomí o duševním zdraví a nemocech a bořit stigma.

Dobrovolníci pomáhají ve třech různých týmech. Jaké to jsou?

Nejrozšířenější z týmů je volnočasový, který se dále člení podle obsahu aktivit například na kognitivní, arte, muziko, relax, drama, biblio nebo tanečně-pohybový. Volnočasové aktivity nabízí vždy dvojička studentů, která si připraví hodinový program zaměřený podle daného týmu. V pomocném týmu se studenti zapojují po jednom a nevytváří program sami, ale jsou pozorovateli a pomocníky na aktivitách, které už na odděleních běží pod vedením psychologů či jiného odborného personálu. Poslední tým, do kterého zapojujeme pouze zkušenější členy, je klinický. Dobrovolník potřebuje více zkušeností, protože se schází s pacientem sám a vytváří společně nějaký program nebo cíl, kterého by pacient rád dosáhl.

VE SPOLU POMÁHÁ SKORO 300 DOBROVOLNÍKŮ

Jaké máte požadavky na nové dobrovolníky?

Dobrovolníkem se může stát jakýkoli student psychologie či medicíny, který se přihlásí o spolupráci a projde úvodním školením o naší činnosti a etice. Dále se od nás nechá zaškolit do dané aktivity a do specifik zařízení, do kterého bude docházet. Nejdůležitější je, aby se dobrovolník zajímal o druhé a rád rozvíjel sám sebe. Oceňujeme svědomitost, spolehlivost, empatii a nadšení.

Do psychiatrických zařízení chodí studenti psychologie i medicíny. Uvažujete o tom, že byste zapojili i studenty z jiných oborů?

Chtěli bychom začlenit studenty dalších vysokoškolských oborů, minimálně zdravotnických, včetně fyzioterapie a nutriční terapie, sociální práce, speciální pedagogiky a pedagogiky. Naším dalším plánem je spolupracovat se studenty žurnalistiky, filmu nebo designu, kteří by nám mohli pomoci s osvětou v oblasti duševního zdraví.

Kolik v projektu pomáhá dobrovolníků?

Aktuálně se blížíme ke třem stovkám dobrovolníků. Nejvíce je jich zapojeno v brněnské pobočce, kde počet zapojených čítá téměř dvě stě jedinců.

Jak na pomoc dobrovolníků reagují pacienti z psychiatrických zařízení?

Když přijdou dobrovolníci na oddělení mezi nové pacienty, tak se někdy účastníci netváří příliš nadšeně. V průběhu programu jejich nedůvěřivost mizí a na konci si většina pacientů aktivity chválí. Po pacientech chceme vždy zpětnou vazbu. A většinou dostáváme pozitivní reakce. Dále se ptáme jednou za čas i personálu oddělení, abychom získali hodnocení i od pacientů, kteří by se nám styděli říct něco méně příjemného. Personál získává na naše aktivity dobré ohlasy a často říká, že se na nás pacienti velice těší.

Jak funguje spolupráce studentů a zdravotnického personálu?

Na každém oddělení máme koordinátora dobrovolníků, který s personálem komunikuje nejvíce. Koordinátor oddělení zjišťuje, o jaké aktivity je na oddělení zájem a jaké jsou časové možnosti. Následně přes koordinátory týmů sežene dobrovolníky. Zaškolení dobrovolníci, kteří podepíší smlouvy se zařízením, pravidelně dochází na aktivity podle programu. Koordinátor oddělení každý týden program potvrzuje personálu oddělení. Dobrovolník komunikuje s personálem díky pravidelným zápisům z aktivit, na které od psychologa získává zpětnou vazbu. Minimálně jednou za semestr se v rámci supervize potkává student s psychologem na oddělení naživo. Může s ním probrat, v čem si třeba nebyl jistý.

POMOCI LZE NĚKOLIKA ZPŮSOBY

Projekt SPOLU podporuje řada firem. Jak mohou pomoci Projektu obyčejní lidé?

Lidé nás mohou podpořit finančně na našem transparentním účtu. Ten najdou na našich stránkách. Vděční jsme ale i za podporu ve formě hmotných věcí. Nedávno jsme vyhlásili sbírku reproduktorů pro muziko tým, tradičně před Vánocemi děláváme sbírky výtvarných a psacích potřeb pro arte a kogni tým. Nepřímo naše snahy může kdokoli podpořit i laskavým chováním k sobě i druhým. Budeme moc rádi, když se lidé budou zajímat o radosti i potíže svých blízkých, ale i cizích lidí. Když se budou snažit být k sobě navzájem vstřícní a nebudou škatulkovat lidi na základě nálepek duševních onemocnění.

Jak člověk pozná, že má skutečnou depresi?

Spousta lidí o sobě tvrdí, že má zkušenost s depresí. Není to vždy pravda. Skutečná deprese spočívá v dlouhodobě trvající skleslé náladě a stavu bez energie. Člověk nechce dělat vůbec nic. Má často pocit, že selhává. Nechce se vidět s lidmi, ničemu se nezasměje. Bývá unavený, ale přesto má potíže se spánkem. Nemá chuť k jídlu ani k životu. Takové okamžiky zná téměř každý z nás, ale oproti lidem ve skutečné depresi máme to štěstí, že tyto pocity zase brzy pominou, nebo aspoň netrvají neustále a jsou prokládané chvilkami radosti, pohody nebo naděje. Takové chvilky ale ve skutečné depresi chybí.

LIDÉ MAJÍ STRACH O SVÝCH DUŠEVNÍCH POTÍŽÍCH MLUVIT

Proč je destigmatizace v současnosti velkým tématem?

O destigmatizaci se mluví díky aktuální reformě psychiatrické péče. Ta ke svému úspěchu potřebuje i lepší pojímání a menší nálepkování duševních problémů. Dokud si nepřiznáme, že lidé, kteří se s nějakou duševní nemocí vypořádávají, nejsou nijak divní, tak bude velmi těžké měnit péči o lidi s těmito problémy.

Jak chcete přispět k destigmatizaci duševních onemocnění v České republice?

Náš projekt se k destigmatizaci snaží přispívat více způsoby. Nejvíce právě aktivitami na psychiatrických odděleních. Studenti díky nim poznají psychiatrii zblízka a uvědomí si, že lidé tam jsou úplně stejní jako jinde, akorát jsou na tom momentálně psychicky hůř. Při samotných aktivitách ukazujeme lidem s duševním onemocněním že to, co momentálně prožívají, není nic špatného. Snažíme se v nich podporovat zdravou sebedůvěru. Tím, že se lidé přestanou bát o svých duševních potížích mluvit, se můžeme dostat k tomu, že téma duševních nemocí přestane být ve společnosti zapovězené. O destigmatizaci se snažíme mluvit i při různých akcích pro veřejnost, kde sdílíme naše zkušenosti s lidmi s duševním onemocněním.

Klíčová slova: Projekt SPOLU, destigmatizace, duševní onemocnění, dobrovolnictví, psychiatrické zařízení, deprese

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.