13.04.2012 15:21


Rozchod by byl nejlepší řešení, myslí si o eurozóně ekonom Petr Sklenář

Autor: Jarmila Brhelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Má jednotná měna smysl? Je ekonomická krize opravdu tak závažná? A co je potřeba učinit k tomu, aby se tato krize vyřešila? O těchto i dalších tématech diskutoval včera se studenty Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity hlavní ekonom J&T banky Petr Sklenář.

Brno – O současné ekonomické krizi a budoucnosti Evropy přednášel včera vpodvečer v aule Ekonomicko-správní fakulty (ESF) její absolvent, hlavní ekonom J&T banky Petr Sklenář. V diskuzi, která po přednášce následovala, se spolu se studenty zamýšlel nad možným řešením a důsledky ekonomické krize.

„V současnosti existují dvě základní tendence: snaha politiků o hlubší integraci, proti které stojí výrazná separace států – banky například přestávají kupovat dluhopisy jiných zemí. Díky gigantickým záchranným akcím vzniká v posledních dvou měsících dojem, že se situace zlepšuje, to ale není pravda,“ upozornil ekonom. „Přitom země, o jejichž záchranu se Evropská unie snaží, nejsou z ekonomického významu zásadní. Region Mnichova je důležitější než celé Řecko, jenže to teď začíná trhat celou eurozónu,“ komentoval současnou situaci Petr Sklenář.

Ve své přednášce se Sklenář vyjádřil také k příčinám krize – díky jednotným pravidlům eurozóny byla podle něj úroková sazba pro Španělsko až příliš uvolněná, zatímco měnová politika v Německu byla příliš utažená. „To způsobilo již od počátku eurozóny přeliv kapitálu na jih, zatímco teď se situace obrací – německá ekonomika roste, španělská klesá,“ řekl.  Jedinou cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti jižních zemí je podle něj snížení mezd a spotřeby – bolestný, ale nutný proces. „Ve Španělsku trhá nezaměstnanost rekordy, naopak v Německu je nejnižší od roku 1995. Tak vzniká iluze jedné ekonomiky – nezaměstnanost v eurozóně totiž průměrně stagnuje. Neexistuje jedna zóna, ale bloky, které jdou každý jiný směrem, což je nebezpečný politický problém. Na začátku měli všichni pocit, že euro prohlubuje integraci. Ale dnes jsou si země eurozóny nejdál za posledních třicet let,“ uvedl.

Hlavním problémem eurozóny je podle Petra Sklenáře sdílení jedné měnové politiky, která jednotlivým zemím neodpovídá. „Nepomáhá ani to, že si část elit odmítá připustit rozsah problému a snaží se jej bagatelizovat. Ale dluh se musí zaplatit, mezera se musí zaplnit,“ upozornil ekonom.

Na dotaz studentů se vyjádřil také k myšlence vzniku dvou měn eurozóny. „Jsem vůči této myšlence skeptický. Předpokládám spíše evoluční vývoj – některé země, např. Řecko, Portugalsko – hodí ručník do ringu a vystoupí z eurozóny,“ myslí si. Připomněl také slova ekonoma Martina Feldsteina, který varoval, že jednotná zóna způsobí problémy a skončí válkou. „Nechci strašit černými scénáři, ale současná situace mi připadá teprve jako začátek problémů. Rozchod v této fázi by byl podle mého nejlepším řešením,“ řekl.

Diskuze se dotkla také toho, jak ekonomickou krizi interpretují média. Zástupci týdeníku Ekonom – redaktor Jan Němec a zástupce šéfredaktora Aleš Vojíř – se bránili kritice, že svými články prohlubují důsledky krize. „Krize je v médiích hlavním tématem již tři a půl roku, vyšlo o ní více než 5000 článků. Ale nemůžeme psát, že je vše ideální, pokud tomu tak není,“ řekl Jan Němec. „Byli bychom sami proti sobě – hlavním příjmem médií je dnes inzerce, tržby z prodeje jsou zanedbatelná částka. Přece bychom zbytečně nestrašili své inzerenty, začali by jako první šetřit na reklamě,“ dodal.

Ekonom Petr Sklenář studentům také prozradil recept, jak být po skončení studia ve svém oboru úspěšný. „Musíte mít šikovné spolužáky,“ řekl s nadsázkou. „Své první místo jsem získal díky přátelství s šéfem jedné investiční firmy. Věděl jsem ale přesně, co chci dělat, a na své současné místo jsem se pak vypracoval bez cizí pomoci,“ zakončil Sklenář.

Klíčová slova: ekonomie, Evropa, krize, přednáška, Petr Sklenář, ESF

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.