19.03.2020 17:57


Rostlinná strava se těší popularitě mezi mladými, správně složený jídelníček tělu neškodí

Autor: Alžběta Cutáková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Veganství se dá chápat jako životní filozofie neubližování zvířatům. Vegani nejí žádné živočišné produkty - například mléko, maso, vejce, med, stejně jako nevyužívají živočišných produktů. Při dodržení několika pravidel může být i rostlinná strava zdravá a plnohodnotná.

Karel Studýnka a jeho veganská svačina (Foto: Karel Studýnka)
BRNO
- Život bez produktů všech živých bytostí, ať už v běžném životě, nebo na talíři – tak by se dalo shrnout veganství. Rostlinná strava a tak zvaný život bez krutosti je každodenní realitou také mladého manažera Karla Studýnky. Veganem je již sedm let a je pevně rozhodnutý v této filozofii pokračovat i nadále.

Podle webu České veganské společnosti preferuje každý desátý člověk ve věku od 18 do 34 let omezení masa. Studýnka také vnímá, že v jeho okolí hraje mladý věk při volbě rostlinné stravy velkou roli. „Mladí lidé jsou otevření novým věcem. Ze strany starších ročníku k veganům slýchám spíše kritiku. Většina známých na této stravě jsou stejně staří nebo mladší než já." Sám začal s veganstvím v osmnácti letech. Studýnku k tomuto rozhodnutí vedly zažívací problémy, které po vyřazení živočišných surovin odezněly. Podobně jako u jeho známých sehrálo roli také přání nepodporovat ubližování zvířatům.

Aby byl jídelníček vyvážený a plnohodnotný, doporučuje ho Česká veganská společnost založit na pěti základních surovinách. Těmi jsou obiloviny jako třeba rýže, pohanka či quinoa, které jsou také přirozeně bezlepkové. Dále pak ovoce a zelenina v syrové i tepelně upravené podobě. Pětici uzavírají semínka a ořechy, které tělu dodají zdravé tuky. Pokud strávník dodrží tato pravidla, zajistí svému tělu pestrou a vyváženou stravu. 

Možnou námitkou proti stravě bez živočišných složek je přirozená absence či nižší zastoupení některých živin a vitamínů. Lékař Roman Štícha si jí je vědom a na možné nedostatky upozorňuje. „Vegani by neměli zapomenout na suplementaci vitaminu B12, minimálně 50 mikrogramů kyanokobalaminu za den. Pro většinu jsou vhodné i omega 3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, 250 mikrogramů eikosapentaenové a dokosahexaenové kyseliny za den, které se vyrábějí i z mořských řas. Někdy doporučuji i vitamin D, obzvláště od podzimu do jara, kdy jsme nedostatečně vystaveni slunečnímu svitu," upřesňuje. O nutnosti hlídat si některé mikro nutrienty ví i Studýnka. „Každý rok v listopadu si nechávám dělat krevní testy a vše vychází v pořádku. Na podzim doplňuji vždy B12 ale po zbytek roku nic," vysvětluje mladý vegan. 

Celkový počet veganů v České republice může být v současnosti 100 až 300 tisíc. Čísla vycházejí z odhadu Jan Gojdy, studujícího populaci veganů. Ten pro server Aktuálně.cz uvedl, že vyznavači rostlinné stravy tvoří jedno až tři procenta obyvatel Česka. 

Doktor Štícha se domnívá, že veganství je v současné době v kurzu. „Současný trend jde hodně naproti čistě rostlinné stravě," doplňuje. Studýnka s tímto názorem souhlasí. „Podle mě lidstvo nemá jinou možnost než veganství nebo cokoliv tomu podobné," vysvětluje. Svůj názor zdůvodňuje především etickou a ekologickou stránku věci.

Klíčová slova: veganství, výživa, alternativní stravování

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.