05.04.2016 22:04


Rodiče si za pohyb svých dětí musí zaplatit, mnohdy jde o tisíce

Autor: Monika Veselá | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Ze školy přímo k počítači nebo televizi. Míč leží odložený v rohu místnosti a venkovní hřiště zůstávají poloprázdná. Podle statistik totiž dlouhodobě klesá zájem nejmenších o sport. Rodiče mnohdy své potomky do pohybu nenutí, jelikož si dokážou spočítat, na kolik by je tahle aktivita přišla. Ne všechny druhy sportů ale nutně musí znamenat zátěž pro rodinný rozpočet.

Praha – Dětí s obezitou každý rok přibývá. Letošní statistiky dokonce ukazují, že nadváhou jich trpí téměř čtyřicet tisíc. Naděje na zlepšení ale nepřichází, jelikož čísla také říkají, že zájem o sport u dětí značně klesá. Tělocvičny a hokejové stadiony totiž střídají počítačové hry. Pokud se ale rodiče rozhodnou ze svého dítěte udělat sportovce, musí počítat s tím, že si za pohyb svého potomka zaplatí. A zatímco některé sporty nejsou příliš finančně náročné, u dalších se částky mohou vyšplhat až na desítky tisíc ročně. K běžným nákladům na dítě tak přibude další položka. 

Basketbal

Pokud začne dítě chodit na basketbal, není třeba pořizovat mnoho věcí. V přípravce si malí sportovci vystačí s tenisovým míčkem, který se dá pořídit za sto korun a s gumovým posilovacím kroužkem, jehož cena se pohybuje v rozmezí sto padesát až dvě stě korun. Nejdražší položkou, kterou rodiče musí svému potomkovi koupit, jsou boty. „Na začátku netrváme na basketbalové obuvi, dětem stačí pouze sálové boty, které se dají sehnat za pár korun. Ale samozřejmě děti mohou mít už přímo na basketbal, pokud se tomu chtějí věnovat dlouhodobě,” říká trenérka basketbalu Monika Hájková. Pro porovnání, za nejlevnější sálovou obuv budou muset rodiče z rozpočtu vzít tři sta korun, za basketbalovou tisíc. Nejvyšší částkou tak jsou členské příspěvky, které se v průměru pohybují okolo dvou a půl tisíc korun za rok.

Fotbal

Školní tělocvik. Děti hrají fotbal /FOTO: Monika Veselá

Největším nákladem je pořízení kopaček. Jejich cena se může vyšplhat až na dva tisíce korun. Pokud se rodiče rozhodnou neinvestovat a pořídit levnější obuv, u té se částka pohybuje okolo pěti set korun. Mimo bot musí dítě vlastnit také chrániče holení, ty nejlevnější najdeme v obchodech za tři sta korun. Další nezbytné výdaje jsou na sálové boty, které děti potřebují na zimní sezónu v tělocvičně a členské příspěvky. Ty zatíží rodinný rozpočet o zhruba tisíc pět set korun. Jako poslední položka je tu fotbalový míč, kde už záleží na náročnosti malého fotbalisty. Částka se pohybuje od tří set až do šesti tisíc korun.

Krasobruslení

U krasobruslení se rodiče musí připravit na pořádné provětrání peněženky. Tento zimní sport totiž není pro každého finančně dostupný. Nejdříve jsou tu členské příspěvky. Ty se v menších městech pohybují okolo osmi set korun měsíčně, ale pronájem ledové plochy se účtuje zvlášť, což je dalších sto korun za jednu hodinu strávenou na ledě. Pokud jsou tedy tréninky například třikrát týdně, za měsíc to dělá přes dvanáct set korun, za rok čtrnáct tisíc čtyři sta. Brusle děti nemohou mít obyčejné, ale speciální pro tento sport. Za ně si obchodníci říkají okolo jednoho tisíce korun. Jestliže se chce dítě krasobruslení opravdu věnovat, je běžné platit si ještě individuální hodiny s trenérem, kdy jedna přijde na tři sta korun. Do výdajů také musíme přičíst náklady za funkční oblečení a kombinézy, které doma nemá každý. Zhruba tedy další dva tisíce korun. „Dceru jsme dali na krasobruslení v šesti letech. Po roce ji čekaly první závody, takže k běžným nákladům se přidaly ještě peníze za šaty, což bylo asi patnáct set korun a za sestavení jízdy, bez které by nemohla jet, to bylo dalších patnáct set,” říká matka jedné z krasobruslařek Eva Liptáková.

Plavání

Plavání patří k finančně nenáročným sportům a překážkou není ani to, pokud dítě neumí plavat. V klubu ho to naučí. Jediné, co rodiče musí svému potomkovi do bazénu pořídit, jsou funkční plavky, které vyjdou v průměru na tři sta korun. Částky členských příspěvků se pohybují okolo patnácti set na jedno pololetí, tedy tři tisíce korun za rok.

Hokej

Spousta mladých hokejistů chce být úspěšná jako třeba Jaromír Jágr. Za splněním tohoto snu ale mnohdy stojí velká finanční obětavost rodičů. Do povinné výbavy patří v první řadě brusle, které se v České republice dají sehnat od patnácti set do patnácti tisíc korun. Dále jsou to chrániče za patnáct set až tři tisíce korun, helma za tisíc až dva tisíce korun a hokejka, která se dá v obchodech koupit v cenové relaci čtyři sta až pět tisíc korun. Na seznamu povinné výstroje hokejisty je také suspenzor za přibližně dvě stě korun, chránič zubů za sto korun, rukavice, které se pohybují v rozmezí sedm set až čtyři tisíce korun a vesta, za níž rodiče utratí od dvou do pěti tisíc korun. Ani u hokeje se nevyhnete placení členských příspěvků. U tohoto sportu ale počítejte s částkou od dvou do čtyř tisíc korun ročně.

Klíčová slova: sport, basketbal, fotbal, hokej, plavání, krasobruslení, příspěvky

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.