05.12.2020 19:48


Roční či dvouletý výpadek rozvrat veřejných financí nezpůsobí, říká ekonom

Autor: Eliška Procházková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Na projednání v Senátu teď čeká nový daňový balíček, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu a zavadí sazby 15 a 23 procent na daň z příjmu. Zároveň s tím Sněmovna ještě schválila zvýšení slevy na poplatníka. O těchto opatřeních mluvil v rozhovoru pro Stisk ekonom Robert Jahoda.

 Nová daňová refroma způsobí výpadek až 130 miliard, ilustrační obrázek,zdroj:pixabay.com

Nový daňový balíček, který na konci listopadu schválila Poslanecká sněmovna, budí před projednáváním v Senátu velké diskuse. Neshodne se na něm vládní koalice ani opozice. Podporovatelé tvrdí, že opatření podpoří ekonomiku, protože lidé budou více utrácet. Odpůrci návrhu mluví o hrozícím rozvratu veřejných financí, protože vláda nebude šetřit. „Obecně, samozřejmě, lidé více utrácet budou. Otázka je, jak moc a také za co,“ říká vedoucí katedry veřejné ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity Robert Jahoda.

Poslanecká sněmovna schválila nový daňový balíček. Zrušila superhrubou mzdu, zavedla dvě sazby 15 a 23 procent a zvýšila slevu na poplatníka. Proč tyto změny přichází právě teď?

To může mít v zásadě dvojí odpověď. Jedna z nich může být samozřejmě ta, že to souvisí s koronavirovou krizí, a tak to vláda i prezentuje, že její snahou je aktivně bojovat s krizí tím, že domácnostem zůstane v rozpočtu více peněz. Takže v podstatě je to jedno z opatření na podporu ekonomiky. Vláda očekává, že když lidem zůstane více peněz, tak budou také více utrácet, a to podpoří ekonomiku, aby neklesala tolik, jako se teď zdá, že bude.

Budou tedy lidé více utrácet, jak vláda předpokládá?

Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Obecně, samozřejmě, lidé více utrácet budou. Jestliže vám zůstane 130 miliard korun v daném roce v peněžence, tak určitě víc utrácet budete. Otázka je, jak moc, a také za co budete utrácet.

Z těch peněz, které zůstanou v kapse, budou více utrácet lidé, kteří jsou chudší, to je přirozené. Pokud máte nízký plat a stěží pokryjete své náklady, tak každá koruna navíc znamená možnost navýšit rozpočet, což pravděpodobně uděláte.

Druhá skupina lidí jsou pak ti bohatší, kterým zůstane ještě více peněz. Tito lidé mají už dnes možnost část peněz spořit a dělají to více než chudší část populace. Je samozřejmé, že oni se budou rozhodovat, co s penězi udělat, protože své základní potřeby už mají pokryté. Mohou část peněz utratit, anebo je ušetří, což je více pravděpodobné.

Nějaký růst spotřeby tedy určitě bude. Zřejmě ale ne tak velký, jak vláda, nebo spíše premiér Babiš, předpokládali.

Ještě se vrátíme k mé první otázce, proč tyto změny přichází právě teď. Zmínil jste, že odpověď může být dvojí. Jaká je tedy ta druhá?

Druhá možná odpověď je ta, že nás v příštím roce čekají parlamentní volby. A každý politik si dokáže spočítat, že podpora lidí ve správný čas mu může přinést politické body navrch.

V souvislosti s novým daňovým opatřením a výpadkem asi 130 miliard ze státního rozpočtu často v médiích i od různých politiků slýcháme, že hrozí rozvrácení veřejných financí. Skutečně by něco takového mohlo nastat?

Já si nemyslím, že by mělo dojít k rozvrácení veřejných financí. Jedna část z nich, a to státní rozpočet, je schopen tyto negativní dopady krátkodobě ustát snáze než jiné typy rozpočtů. Dlouhodobě samozřejmě ne. My jako Česká republika jsme ale v pozici, která je komfortní. Naše současné státní zadlužení, ale i zadlužení veřejných financí, je stále velmi malé. Patříme k premiantům v Evropě. Hovořit o tom, že by roční dvouletý výpadek způsobil rozvrat veřejných financí, je asi nadnesené a není nutné takto strašit.

Je ale třeba vnímat dva jiné aspekty, které s tím souvisí. Prvním z nich je ten, že zde existuje něco jako výpůjční kapacita, kterou veřejný sektor má. Ta se zatím jeví jako bezedná. Hlavně proto, že stát historicky hospodařil dobře a nemá problém s tím si půjčovat, a také bez problémů najde lidi a banky, od kterých si může půjčit. K rozvratu by mohlo dojít ve chvíli, kdy se tato výpůjční kapacita vyčerpá a nebude si ani od koho půjčit.

Druhým aspektem je forma, kterou tohle opatření přichází. Ta je poměrně nešťastná. Všechno se dělá na poslední chvíli. Je prosinec, a to teď vlastně nevíme, jak to bude vypadat, což vznáší velkou nejistotu do rozhodování veřejného i soukromého sektoru. Nejistota v důsledku podvazuje ekonomický růst ještě více.

Zmiňujete, že je toto opatření na poslední chvíli, krátce před koncem roku. Myslíte si, že je vůbec ještě reálné, že by se stihlo schválit?

Technicky se to stihnout asi dá. Senát má určitou dobu, kdy se k tomu musí vyjádřit. Určitě se k tomu vyjadřovat bude, ale asi na poslední chvíli. Poslanecká sněmovna se k tomu pak teoreticky může vyjádřit velmi rychle a velmi rychle to také může podepsat prezident. Kdyby ovšem chtěl. Osobně si myslím, že to spíš nebude, ale to je všechno politikum a já nejsem politik, takže do toho úplně nevidím.

 

Robert Jahoda
Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1998 tam také vyučuje. V současnosti je vedoucím katedry Veřejné ekonomie. Věnuje se veřejným financím a sociálnímu systému.

Klíčová slova: ekonomika, daně, peníze, Sněmovna

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.