09.05.2016 13:50


Retro výlet aneb s komunisty v Terezíně

Autor: Jiří Jindra | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

První sobotu v květnu si komunisté každoročně připomínají oběti Druhé světové války pietní akcí v koncentračním táboře v Terezíně. O Komunistické straně Čech a Moravy toho vím pramálo. Jsem antiautoritářsky smýšlející člověk a zároveň student politologie, proto využívám této akce, abych se o třetí nejsilnější straně v republice něco dozvěděl.

Jiří Jindra. Foto: Hana DrahokoupilováJe sedmého května a čeští komunisté si tradičně připomínají oběti Druhé světové války na památníku v Terezíně. Pro účastníky piety jsou připraveny autobusy, které je do Terezína dovezou. Vyráží se v osm ráno. Skoro to připomíná předváděcí akci, jelikož cestujícími jsou vesměs starší lidé, většinou důchodci. Ze šestadvaceti účastníků jsme jen čtyři muži. Jede se z města Hrob přes Košťany, Krupku a Teplice.

(Ne)solidarita

Atmosféra je více než pozitivní. Účastníci mají radost, že se zase po roce vidí, a občas si připomenou ty, kteří již mezi nimi nejsou. V momentě, kdy se tématem hovoru stane politika, mě začne mrazit v zádech. „Ti migranti, to je verbež – přiváží to sem akorát nemoci,“ zní od jednoho účastníka. Sám sebe se ptám, kam se poděla internacionální cítění, empatie a pomoc, kterým se komunistické hnutí vždy pyšnilo. Mám ale strach tuto myšlenku vyslovit nahlas.

Po hodině jízdy přijíždíme do Terezína. Je horký den, azurové nebe a parkoviště je zaplněno autobusy účastníků, ale i klasických turistů. Jdu se podívat k bráně Malé pevnosti. Už při pohledu na ni a na tisíce hrobů se mi dělá husí kůže. Fotím a s ostatními čekám, než začne pieta. Z desítek lidí jsou stovky a shromáždění čekají na začátek akce. Účesy a oděvy účastníků mi připomínají návrat do minulého režimu.

Zpět do osmdesátých let

Lidé stojí vyrovnáni na schodech u národního hřbitova a začíná hrát smuteční hudba. Delegace ústředního výboru KSČM, zahraniční velvyslanci a hosté, obyvatelé Sudet a hasiči v rytmu dechovky obchází hřbitov a pokládají smuteční věnce. Následuje československá hymna. „Vážené soudružky a soudruzi, vážení zahraniční hosté a milá mládeži, vítám vás na pietním aktu připomínajícím si oběti fašismu,“ hřímá do mikrofonu moderátorka piety. Následuje výčet zahraničních hostů, kterých je zde mnoho – dorazili velvyslanci z Ruska, Venezuely, Kuby, Běloruska nebo KLDR.

Slova se ujímá předseda strany Vojtěch Filip. Připomíná, jak komunisté stáli během První republiky za Československým státem. Díky studiu politologie vím, že to není pravda, jelikož v té době byla KSČ antisystémovou stranou. Poznamenal dále, že komunisté byli vždy humanistickou stranou s internacionální pomocí, a proto (i přes nesouhlas řadových členů) ústřední vedení strany argumentuje například pro přijímání uprchlíků. Vzpomínám si na debatu z autobusu – vedení strany ještě mezinárodní pomoc uznává, řadoví členové jsou spíše zastánci „pevnosti Evropa“. Zde je přímo ukázkový důkaz toho, že politické elity mohou myslet solidárně, ale přes nepodporu „zdola“ se nic nezmění.

Hrůzy nacismu před očima

Následuje pokládání květin na hroby padlých žen a dětí zakončené internacionálou. Při internacionále fotím vleže, proto se po hrozivém pohledu jednoho z účastníků rychle zvedám, abych neurazil. Odcházíme dovnitř Malé pevnosti položit ještě jeden věnec, a to příslušníkům skupiny Předvoj. Po aktu si můžeme bezplatně prohlédnout pevnost. Jdu se podívat na ženské ubikace, na samotky a na výstavu. Dělá se mi fyzicky špatně, musím pryč.

Nastupujeme zpátky do autobusu a jedeme směr Teplice a dále. Debaty o uprchlících vystřídala diskuze o tom, co kdo bude vařit na oběd. Dozvídám se, že nejlepší jsou svíčková, jitrničky a chlupaté knedle, a že zdravá strava je hnus. Zpátky v Hrobě si soudružky popřejí hodně zdraví a říkají, že se těší na setkání zase za rok.

Začínám chápat paradoxy dnešního dne: připomínat si oběti jednoho režimu, ale zároveň myšlenkově navazovat na jiný represivní režim a nepomýšlet na jeho oběti; proklamovat solidaritu, ale ve skutečnosti myslet nelidsky; být politicky aktivní, ale pouze jednou ročně.

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.