13.05.2020 13:25


Reportáž: Zahrádky praskají ve švech, zákazníky neodradí ani nepřízeň počasí

Autor: Terezie Sekáčová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Brňané si počínaje pondělím mohou konečně znovu vychutnávat posezení na venkovních zahrádkách. Neodrazuje je ani předpověď nepříznivého počasí, kterou s sebou přinášejí tři ledoví muži. Ze zahrádek se tak pomalu ale jistě stávají zóny bez roušek a Brno znovu ožívá.

Zahrádka brněnské dýmkárny Skull Caffé v samotném srdci náměstí Svobody. Zdroj: archiv Skull Caffé

Bez rezervace do hospody nelez. Přinejmenším ne na venkovní zahrádky, které od jejich pondělního znovuotevření téměř neustále praskají ve švech. I přes varování se ale rozhoduji zariskovat a prohlédnout si situaci na vlastní oči. Už na první pohled je patrné, že se v Brně začal život pomalu vracet do normálu. Před pár týdny se návštěvník v centru cítil jako ve městě duchů, dnes už hřejivé paprsky slunce a skupinky přátel popíjejících pivo z plastových kelímků svědčí o blížícím se létě. 

K návštěvě známé brněnské kavárny Podnebí si vybírám brzké odpoledne. Zvolená taktika se ukazuje jako úspěšná, zahrádka zatím není obsazená ani z půlky, a tak si mohu pohodlně vybrat místo. Jakmile se usadím, začínají do kavárny proudit noví a noví příchozí. Nenápadné, avšak velmi malebné místo pod Špilberkem navozuje mezi lidmi přátelskou atmosféru. 

U stolů se scházejí nejrůznější lidé, ve většině případů sem přišli změnit pracovní prostředí. „Tak na tohle jsem čekala jako na smilování,“ svěřuje žena u stolu opodál svým přátelům. „Na vyprávění bude čas pak, teď se soustřeďme na práci,“ kárá ji muž, koutky úst mu však nenápadně zacukají. Většinu návštěvníků ale tvoří studenti, pro které tato kavárna častokrát symbolizuje druhý domov. „Konečně v Brně. Už jsem myslela, že to doma nevydržím. Tenhle semestr je vážně za trest,“ konstatuje dvacetiletá studentka Tereza Marková, zatímco se odhodlaně snaží setřást spadlý list ze svých plavých vlasů. 

Mezi zákazníky a obsluhou jsou viditelné zvláštní nové rozpaky. Ze zahrádek se samovolně staly bezrouškové zóny. Většina lidí roušky při příchodu ihned odkládá a u placení je hledá ve svých zdánlivě bezedných kapsách. Personál nicméně tuto možnost zatím nemá, ačkoliv je v jeho očích jasně zřetelná touha po opaku. Nikdo se nenamáhá roušku neustále nasazovat, všichni si svá zahrádková setkání chtějí vychutnat, jako by události předchozích měsíců vůbec nenastaly. 

Pozdní odpoledne se nese ve znamení chladu, bouřky a vodní dýmky. Jakkoliv by se mohlo zdát, že tyto podmínky lidi od trávení času v centru odradí, nemůžu se více mýlit. Poslední volná místa se zaplňují doslova rychlostí blesku. Většina podniků je na tuto situaci připravená dopředu a zahrádky doplnila o přístřeší. Není to však podmínkou u všech, a tak se najdou i lidé, kteří si své účesy chrání deštníky a kabelkami. „Bouřky jsou nám momentálně jedno. Jak už jednou otevřeli, nedostanou nás odsud ani heverem,“ svěřuje mi skupinka mladých přátel. 

Nenápadně se sama pro sebe usmívám, nerozhodí mě ani nepřízeň počasí. Dokud mi neprší do dýmky, je svět v naprostém pořádku. „Dneska to vidím na nějakou tropickou příchuť, ať tu sezónu zahájíme letně,“ zmiňuje své přání muž u vedlejšího stolu a s nadsázkou se před svými přáteli zamýšlí nad způsoby, jak vodní dýmku kouřit přes roušku. Společně s večerem se blíží konec otevírací doby. Ta však jako by v současné situaci vůbec neexistovala. Lidé si svůj den dál pohodlně užívají a Brno konečně po dvou měsících ožívá v celé své kráse. 

Klíčová slova: Brno, reportáž, volný čas, zahrádky, zábava

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář