08.03.2017 21:11


Reportáž: Akrobacie na kruzích – ještě větší bolest než pole dance

Autor: Marie Mrázová | Kurz: Stisk | Kategorie: Sport

Reportérka internetového deníku Stisk si na vlastní kůži vyzkoušela akrobacii na kruzích. Jaké cviky tato aktivita zahrnuje, v čem se liší od ostatních sportů a jaké pocity měla z lekce reportérka?

Reportérka provádí cvik zvaný „véčko“. FOTO: Jaroslava Pivcová

Před pár dny jsem se odhodlala a zkusila Aerial Hoop neboli vzdušnou akrobacii na kruzích. Nutno podotknout, že se věnuji téměř dva roky podobnému sportu, takže jsem očekávala, že budu oproti ostatním účastníkům ve výhodě. To ovšem neplatilo ve všech případech.

Na lekci jsem šla do studia Dance Institut Blanca, které vzniklo jako první studio v Brně, specializující se na akrobacii na tyčích a na kruzích. Ve cvičebním sále nás uvítala usměvavá lektorka a daly jsme se do práce. Se mnou byly v sále jen samé ženy, ale lekci pokročilých před námi navštívil i muž. Abychom se zahřály, běhaly jsme, skákaly, mávaly rukama a lehce zaposilovaly břišní svalstvo. Po řádné rozcvičce a protažení jsme se pak přesunuly ke kruhům.

Nejprve jsme se na kruzích zkoušely jen točit. Je třeba se chytit oběma nataženýma rukama, pustit tělo a zavěsit se celou vahou na kruh. Bylo to docela legrační a po několika sériích dokonce i mé toporné pohyby začaly nabývat na eleganci. Následně lektorka vysvětlila jeden ze základních cviků – véčko. Spočívá v tom, že se člověk chytne podhmatem kruhu co nejblíže u sebe, odrazí se nohama, a snaží se překlopit a dát nohy do širokého „vé“. Pro mě jako ostřílenou pole dance tanečnici to nebyl problém a pokud posilujete, cvik byste také hravě zvládli.

Další prvky už byly o něco složitější a bolestivější. Dělaly jsme kombinaci, která vypadala jednoduše. Když mi však lektorka řekla ať se jednou rukou pustím, dostala jsem náhle strach a zarputile jsem to odmítala. Dobře, nakonec jsem ruku tedy pustila, co dál? Přetočit tělo. To zní přece banálně, to mi půjde. Avšak moje hlava mi opět nedovolovala se přetočit a snad až napotřetí jsem se konečně odhodlala. V tu chvíli se mi kruh zaklesl za holeně a pocítila jsem strašlivou bolest. „Pane bože, jak se někdo může nechat dobrovolně takhle týrat,“ říkám si. „Tělo si časem zvykne a přestane to bolet“, uklidnila mě ze zkušenějších tanečnic. V tu chvíli jsem si uvědomila, že má asi pravdu, protože úplně stejné to bylo i při pole dance.

Lekce se přehoupla přes půlku a my si vyzkoušely ještě pár dalších cviků. Některé mi šly více, některé méně. Velkým nezvykem v porovnání s pole dance pro mě bylo to, že kruh je zavěšený, není upevněn, a tak se neustále hýbe. A to tak, že do všech směrů a současně se ještě protáčí.

Z lekce jsem si odnesla především to, že akrobacie na kruzích je jako každý jiný sport nesmírně náročná, vyžaduje disciplínu, a především chuť na sobě pracovat a posouvat se dál. Pokud se rozhodnete tento sport zkusit a zjistíte, že vás to baví, určitě u něj zůstaňte, i přesto že to ze začátku bolí. Sama se v budoucnu ke kruhům určitě někdy vrátím.

Klíčová slova: Aerial hoop, akrobacie na kruzích, vzdušná akrobacie

Fotogalerie



">

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.