17.05.2015 12:13


Recenze: V Mendelově muzeu si příchozí mohou na světově proslulé hrášky i sáhnout

Autor: Křenková Karolína | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Brno ve světě proslavili hlavně dva muži. Krom skladatele Leoše Janáčka to byl objevitel dědičnosti Gregor Johann Mendel. A za zakladatelem genetiky turisté z celého světa míří do augustiniánského opatství na Starém Brně, kde před 150 lety důležité objevy představil díky pokusům s hrachem. Zdejší expozice dobře zachycuje život vědce a dovede vysvětlit i principy jeho objevů. A díky interaktivitě se nebudou nudit ani děti.

Brno — Když 8. února a 8. března 1865 Gregor Johann Mendel na setkáních brněnského Přírodovědného spolku v Brně poprvé představil výsledky svého výzkumu, žádný rozruch to nevyvolalo. Co zjistil při svých pokusech s hrachem nerozpoznala po publikvání ani uznávaná kapacita v oboru hybridizace rostlin Carl Nägeli, s nímž si Mendel dopisoval. V době, kdy do objevu struktury DNA zbývalo téměř sto let, odvodil Mendel tři zákony dědičnosti, které položily základy genetiky. To však vědci pochopili až dlouho po jeho smrti.

Mendlovo muzeum v Brně. Foto: Karolína KřenkováDnes v areálu augustiniánského opatství na Starém Brně, kde Mendel bádal, stojí jeho muzeum. A pro Brno je zásadní, aby jeho odkaz prezentovalo důstojně. Genetika se totiž mezitím stala vědou, která pomáhá k pěstování plodin s lepšími vlastnostmi, odhaluje zločiny nebo určuje otcovství. A navštívit muzeum, které provozuje Masarykova univerzita, přijíždějí i nositelé Nobelovy ceny, včetně jednoho z objevitelů DNA Jamese Watsona.

V muzeu si lze vyzkoušet bádání

Návštěvníci neodejdou zklamaní. V první řadě je čeká stálá výstava, která nezachycuje v pěti místnostech jenom Mendelovy objevy, ale také osobnost a život významného brněnského badatele. První místnost přibližuje opatství 19. století, ve druhé místnosti se návštěvník setkává s Mendelem jako s člověkem. Další místnost je věnována Mendelovu šlechtitelství, ovocnářství, včelařství a meteorologii. Předposlední část expozice představí Mendela jako objevitele principů dědičnosti. V poslední místnosti jsou příchozím přiblíženy milníky genetiky. Návštěvníky ale nečekají jen monotónní panely s textem či exponáty za sklem. Mohou si i prolistovat kopie klíčových mendelových dokumentů, třídit hrášek podle jeho geneticky podmíněných znaků, jako to kdysi dělal sám Mendel, nebo se v místnosti se sedátky ve tvaru X a Y podle označení chromozomů dívat na videa.

Letošní návštěvníci navíc mají štěstí. Potkají se také s originálními Mendelovými dokumenty, které se do Brna zavítaly po osmdesáti letech. Protokoly ze zkoušek na univerzitě ve Vídni, svolení rodičů s nástupem Gregora Johanna Mendela do řádu augustiniánů nebo jeho rukou psané objednávky semen vystavuje Mendelovo muzeum u příležitosti 150. výročí prezentování přednášek. Originální dokumenty zapůjčila do Brna americká University of Illinois. O to více je s podivem, že ve středu odpoledne bylo muzeum téměř prázdné.

Mendel včelař i meteorolog

Výstava má přitom pokračování i na hezky upravené zahradě opatství, která je ideálním zpestřením návštěvy zejména ve slunečném počasí. Mendel totiž nebyl jen přírodovědec, ale věnoval se i meteorologii. Roku 1862 zahájil svá pozorování pro meteorologický ústav ve Vídni. Meteorologická pozorování prováděl až téměř do konce svého života. V roce 2005 muzeum na jeho pozorování navázalo novou meteorologickou stanicí, která má průhednou stěnu, takže do ní návštěvníci mohou nahlédnout. 

Hynčický rodák se také věnoval včelařství, se kterým ho seznámil už jeho otec. V roce 1871 si nechal Mendel postavit včelín s malou pracovnou. V období nejaktivnější včelařské činnosti zde Mendel měl na padesát včelstev. Jeho zálibu v muzeu připomíná hned několik historických včelínů, které jsou navíc ozvučeny tak, jako kdyby v nich stále bzučely včely.

Ve stejné budově a na stejnou vstupenku přitom mohou návštěvníci krom stálé výstavy o Mendelovi navštívit také expozici nazvanou Migrace očima obyvatel Bretaně a jižní Moravy, která se koná u příležitosti 50. výročí spolupráce Brna a Rennes. Je v prostorách muzea k vidění do 30. června jako součást festivalu Bonjour Brno. Autoři výstavy se zamýšlejí nad migrací z různých hledisek a ukázat, že území Bretaně i jižní Moravy patří z pohledu migrace již od 19. století mezi regiony mnoha tváří a neustálých změn. A i v tomto případě je kladený důraz na interaktivitu. Návštěvníci tak mohou nasotupit do vagonu, který jejich společníci mohou roztlačit po kolejích nebo se věnovat rébusům umístěným v cestovních kufrech.

V součtu nabízí Mendlovo muzeum několik hodin zajímavých zážitků, které genetiku i Mendela dovedou přilížit dětem, ale třeba i zkušenějším zájemcům o přírodní vědy. Za 60 korun vstupného Brno jednoho ze svých nejvýznamnějších občanů uctívá důstojně.

Více informací na mendelmuseum.muni.cz.

Klíčová slova: Mendelovo muzeum, recenze, publicistika, Johann Gerogor Mendel, genetika, Mendlovo náměstí

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.