04.12.2016 14:57


Recenze: Tango Macabre je opravdu šaškárna, ale velmi tragická

Autor: Lucie Chaloupková | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Tango Macabre, inscenace divadla Husa na provázku, mělo premiéru tento pátek. Jde o druhý díl projektu s názvem "O naší současné krizi, aneb jak z toho ven". Autorem hry je Slawomír Mrožek, o režii se postaral Vladimír Morávek. Šlo o výjimečný divadelný zážitek a "šaškárna veliká", kterou slibovali její tvůrci, se skutečně konala.

Autor: Lucie Chaloupková

V nové inscenaci divadla Husa na Provázku s názvem Tango Macabre, která je druhým dílem projektu "o současné lidské krizi, aneb jak z toho ven" máme možnost shlédnout vyprávění o širší lidské krizi, která bude vždy aktuální, věčná. Popisuje rodinný konflikt, revoltu mladého Artura proti starší generaci, která na svůj život v podstatě rezignovala a nyní se opíjí lží. Hlavní roli zde hraje svatba – symbolická chvíle naděje a vykročení do nového života, ve kterém spolu novomanželé chtějí vybudovat svůj kousek štěstí a napravit vše špatné, co viděli. Právě s touto symbolikou souvisí i druhá část názvu projektu, tedy „jak z toho ven“. Po shlédnutí představení se tato otázka však stává spíše hořkou ironií, připomenutím marnosti a všech špatných odpovědí. Mám-li shrnout to, jakou odpověď mi dalo představení Tango Macabre, bylo by jí: „To bohužel nikdo neví“.

Pocit krize vykreslovala tato hra vskutku mistrně. Divák každou minutou zakoušel nátlak naprostého chaosu a celé dění neustále balancovalo na hranici zhroucení. Činy postav byly nečekané, herci se neustále vynořovali z nejrůznějších stran a opět mizeli. Představení přetékalo hemžícími se detaily, herci pobíhali po jevišti, balkónech i po obecenstvu, křičeli, zpívali a často se ozývali i náhlé výstřely. Pódium neustále prozařovaly světelné efekty. Kulisy tvořila osvětlená konstrukce kostky s plátnem místo zadní stěny, na které byly promítány krátké útržky záznamů ze svateb, které střídala animace tančící kostry. V kostce byly poházeny různé sešlé předměty a nábytek, po kterých herci různě šplhaly a předměty často létaly vzduchem. Na pozadí toho všeho zněly různé variace Tanga a Svatebního pochodu. Někdy v klasické podobě, jindy převedené například do formy dubstepu. Výsledkem toho byl nepřetržitý a značně tíživý rej šílenství. Tvůrci tak dostáli svému slibu, skutečně to byla „šaškárna převeliká“. Spolu se smíchem, který některé momenty vyvolaly, se však do koutků očí tlačily slzy.

Co se hereckých výkonů týče, nemyslím si, že je vhodné označovat je pouze za „kvalitní“. To je slabé slovo. Hraní každého z nich bylo strhující, plné energie a zápalu. Bizarnímu vizuálnímu provedení odpovídal i scénář, vypjatý a absurdní. Oděné v rozpadajících se kostýmech, které „kdysi něco znamenaly“, se postavy pohybovaly po svých vlastních kolejích, uzavřených do kruhu. Jejich chování bylo jako průsvitný závoj, za kterým bylo možné snadno pozorovat obrys životního zklamání.  Na jedné straně stojí otec, básnící o svém poslání umělce, který si hlavně přeje „aby mu aspoň dneska dali všichni pokoj“, morálně pokleslá matka a babička navlečená ve „svůdných“ šatech ze začátku minulého století jsou protikladem. Všichni své problémy i svůj život zahánějí Tangem Macabre. Na druhé je jejich nešťastný syn, který se pokusil situaci změnit, protože „věřil, že je všechny spasí“ a jeho sestřenice, kterou si chtěl vzít. Jak z toho ven? Na to nikdo z nich nedokázal odpovědět. Karty, které byly rozdány již na začátku, se kterými každý musí hrát, jsou dalším symbolem, který se během představení stále vrací.



Na obrázku vidíte světelnou kostku, která byla během přestávky prázdná. Foto: Lucie Chloupková

 

Pokud vše výše popsané spojíte dohromady, vznikne z toho strhující, ohromující kousek, který vám nedá příležitost si oddychnout. Z této šaškárny, která je ve skutečnosti tragikomedií, s jasnou převahou tragédie, budete odcházet s hlavou plnou myšlenek, a to spíše tíživých. Váš vztah ke slovu „naděje“ na chvíli naplní nedůvěra a bude velmi těžké pomýšlet na budoucnost bez pesimismu. Přesto, a možná právě proto, tahle hra stojí za vidění. Ukazuje, co se stane, když se z života stane jen bláznivé „Tango Macabre“ a upozorňuje na otázku podstaty rodiny. Něčeho, co považujeme za samozřejmost, ale co si zaslouží mnohem více pozornosti a úvah, než se jí často dostává. Toto představení je skutečně silný zážitek, který nedává jasné odpovědi a donutí vás se na chvíli pozastavit a zamyslet se.

Klíčová slova: husa na provázku, tango macabre, o naší současné krizi aneb jak z toho ven

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.