18.04.2015 11:08


Recenze: Kulturní zážitek bez emocionálního prožitku. Takový byl provázkový Idiot

Autor: Blechová Štěpánka | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Pavel Liška jako kníže Myškin vynikl při ukřičeném pozadí svou jednoduchou dokonalostí. Eva Vrbková v roli Nastasji Filipovny se postarala o pořádnou divočinu. Vřískala a třískala do všech stran. Tomáš Sýkora potvrdil svou skvělou hereckou zdatnost jako Parfen Rogožin. Ani herecké výkony však nestačily na vtažení diváka do děje. 

Kníže Myškin přichází se svou naivní laskavostí a neposkvrněnou dobrotou do zkaženého Petrohradu, kde žijí osobnosti typické pro ruskou společnost devatenáctého století. Smetánka s chudinou se liší převážně ve výši majetku. Pijani, chamtivci, kurtizány a pokrytci se najdou kdekoliv.

Oprýskaná scéna z desek, vyvýšená bedna znázorňující vybydlenou komůrku, oslnivé zářivky a umučený Ježíš Kristus na plátně. Všudypřítomné šampaňské neustále šumí na scéně, která kolísá mezi zašlou chudobou a luxusem petrohradských paláců. Kulichy, kožichy i plesové šaty napovídají o místě, kde se celý děj odehrává. Kulisy doplňuje lomoz řítícího se vlaku a ženský, do srdce bodavý výkřik. Ten se však při neustálém opakování po dobu představení stává spíše uširvoucím a ohraným koloritem. Provázkoví herci tento dramatický podkres obohacují zpěvem pravoslavných chrámových chórů. Vzniká tak rusko - posvátná atmosféra.

Štěpánka Blechová. Autor: Klára GalováPo přečtení Idiota a zhlédnutí divadelního zpracování se ve mně mísí rozporuplné pocity a vyvstává otázka, jak to tedy Dostojevskij myslel. Samozřejmě, divadelní zpracování se literární předlohy držet nemusí a často naschvál předlohu zpřevrací. Dostojevského postavy na mne působí mnohem uhlazeněji, pokud jde o jejich prezentování se na veřejnosti. Spíše skryté vlastnosti, které o postavě vypovídají onu pravdu, dokazují ruskou živelnost. Provázkové zpracování ale křičí ze všech stran. Uhlazená smetánka není tak distingovaná, ale řvoucí na každého a za všech okolností. Přitom však v divákovi nevzbuzuje pohoršení ani soucit. Srdce mi pulzuje v těle nerušeně stále stejným tempem. Emocionální nasazení herců jde stranou na úkor napjatých hlasivek.

Skvělý herecký výkon Pavla Lišky zůstává utlačen trochu zbytečnými  postavami. Liškův kníže se tak stává jedinou postavou večera, kterému jeho roli skutečně věřím. Snad to je pouze mým unaveným rozpoložením, proč celé představení vnímám příliš kriticky a netrpělivě vyhlížím konec tříhodinové inscenace. Nutno dodat, že podobné pocity v Divadle Husa na provázku nezažívám často. Jen jednou jsem si investici do kulturního vzdělání v hodnotě sto sedmdesáti korun vyčítala. Při Čechovově Višňové sadu mi netuhla krev v žilách stejně jako u Idiota. Zato při Goethově Faustovi mi naskákala husí kůže. Možná, že pro ruská dramata nemám v Divadle Husa na provázku pochopení či divadelní zralost.   

Klíčová slova: Idiot, Divadlo Husa na provázku, recenze

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.