18.03.2017 12:07


Recenze: I feministická Kráska si najde své Zvíře

Autor: Klára Stráská | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Film Kráska a Zvíře od režiséra Billa Condona vstoupil do kin ve čtvrtek 16. března letošního roku. Pohádka je přepracovanou hranou verzí Disneyho animovaného příběhu z roku 1991. Návštěvníci kin se mohou těšit těšit na krásnou Emmu Watson v hlavní roli, nádherné scenérie i poutavý příběh.

Klára Stráská

Kráska Bel mezi lidi z rodné vesnice příliš nezapadá. Ono se taky není čemu divit. Jako jediná na sobě nenosí tunu líčidel ani přeumělkovanou paruku. Právě přezdobenost tamějších lidí trefně poukazuje na jejich povahu. Většina z nich schovává svoje pokrytectví a přetvářku za pudrovou masku. Na první pohled vyrovnaná Bel v soukromí otcova domu svádí boj sama se sebou a s tím, kdo ve skutečnosti je. To, že se o ní šíří klepy, kam jen se vrtne, se jí příliš nelíbí. Všechny tyto pocity se krásně zračí ve tváři Emmy Watson, která si v nejnovější hrané verzi Disneyho klasiky zahrála hlavní postavu Krásky. Ta se svojí role zhostila znamenitě. Ve svém výkonu dokázala skloubit divokost a eleganci, aniž by to působilo násilně. Stejně tak její mimika a schopnost vžít se do téměř jakékoli postavy je obdivuhodná. Svým způsobem zastiňuje postavu Zvířete po svém boku, kterému je v celém příběhu věnováno méně pozornosti, než by mělo.

Do mladičké Bel se, jak už to tak v pohádkách bývá, zahledí místní krasavec Gaston v podání Luka Evanse. Militaristický, narcistický a egoistický mladík nachází v dívce něco, co doposud nezažil. Děvče před ním nepadá v mdlobách na zem, ani mu nepochlebuje tak jako zbytek žen. Bel je pro něj výzva, která v něm vzbuzuje přirozené pudy lovce. Kdo by měl taky zájem lovit slepice. James Evans si velmi dobře poradil s komediální stránkou filmu. Celkově se na vtipné průpovídky v pohádce až příliš tlačí, a to hlavně u Kevina Kline, který si zahrál otce Krásky.

Přestože tento muž vystupuje spíše jako komediální postava, která seká hlášku za hláškou, když bude člověk pozorný, může zachytit i pár mouder. Jedno z nich například padlo na začátku filmu při jeho rozhovoru s Kráskou. „Pozveš mě na večeři?“ zeptal se jí tehdy a dívka na něj pohlédla, jako by spadl z višně. Vzhledem k tomu, že scénárista vykreslil Bel jako dobovou feministku, nebyla přesně tohle věta, na kterou čekala? Na někoho, kdo ji bude brát jako sobě rovnou? V tomto případě jedná postava zcela nelogicky. V každém případě by se o postavě Gastona jako hlavního „záporáka“ dalo diskutovat.

Gastona na každém kroku doprovází jeho sluha a obdivovatel, který mu rád přifoukne ego kdykoliv k tomu má příležitost. Právě jeho homosexuální orientace je hlavním důvodem, proč několik zemí zvažuje zákaz filmu. Nemístné scény však v pohádce diváky nečekají. Vše zůstane u slabých náznaků, zamilovaných pohledů a jednoho objetí.

Sluha však není jediným zženštilým mužem v pohádce. Nesmí se zapomenout na Belina otce, který ve filmu často svádí boj mezi pudem sebezáchovy a dobrými mravy. „Tak mám před tím netvorem raději hned utéct, nebo mu ještě stačím poděkovat za jeho pohostinnost?“ přemýšlel starý muž. Navíc na rozdíl od jeho dcery, kterou nevyděsí ani první pohled na Zvíře, vyletí stařeček málem z kůže už jen při pohledu na mluvící šálek.

Belina odvaha a kuráž je zdůrazňována po celý film, kde se při různých příležitostech ohání klackem. Zvířete se příliš nebojí a pomalu si k němu hledá cestu. Spojuje je především láska ke knihám a touha cestovat. Jejich sbližování a hledání té pravé krásy, co se nachází uvnitř je dobrou ukázkou toho, jak to kdysi fungovalo. V dřívějších dobách bylo u dívek zvykem, že vstupovaly do předem domluvených manželství. I ony si museli na své muže postupně zvyknout a najít v nich svoje prince. Přestože tedy může někomu připadat děj filmu pomalejší, právě tyto pomalé krůčky Krásky a Zvířete jsou na pohádce to nejkrásnější a nejzajímavější.

Velkou měrou se na výsledném dojmu podílí vizuální efekty, které jsou ve filmu použity. Ať už jde o zpracování hlavní postavy Zvířete, jeho prokleté sluhy, či nádherné scenérie zasněženého zámku a rozkvetlých luk. Zato na kostýmy je ve filmu Kráska a Zvíře kladen velký důraz. Především Beliny žluté šaty, které má na sobě při tanci se Zvířetem, působí kouzelným dojmem. Je vidět, že si na nich kostyméři dali opravdu záležet a propracovali je i do těch nejmenších detailů. Což se nedá říct o písních, kterým se toho nedá příliš vytknout, ani vyzdvihnout.

Ve filmu si člověk může povšimnout dvou velkých logických nesrovnalostí. První chyba se objevuje ve chvíli, kdy Kráska a Zvíře navštíví Belin rodný dům v Paříži. Dívka zde zmiňuje, že je mnohem menší, než jaký si ho pamatuje. V pohledu do minulosti potom můžeme vidět, že v domě bydlela naposledy jako novorozeně. Další otazník vyvstává na konci filmu, kdy horliví vesničané táhnou na Zvíře. Přestože až do té doby trvala každému cesta z vesnice na zámek několik dní, v této scéně ji zvládli za pár hodin. I přes to se rozhodně na milou a humornou pohádku s krásnou Emmou Watson v hlavní roli stojí za to podívat, skrývá se v ní víc, než se na první pohled zdá.

Klíčová slova: recenze, film, Emma Watson

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.