11.05.2019 11:25


Recenze: Detektiv Pikachu zachraňuje situaci. A s ní i celý film

Autor: Kristýna Sklenářová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Tento týden proběhla premiéra filmu Pokémon: Detektiv Pikachu. Přestože je snímek zastíněn jiným nejmenovaným fandomem, stále je jeho značka natolik známá, aby přilákala fanoušky. A jestli ne značka, tak Pikachu v podání Ryana Reynoldse určitě. Film, který spíše než na děj, sází na jméno The Pokémon Company International ve svých titulcích – a ono to překvapivě funguje.

Pokémon je poměrně starou franšízou, která se však k odchodu na odpočinek zatím nemá. Od prvních japonských videoher v devadesátkách, přes seriál, filmy, sběratelské karty, až po obrovský boom v minulých letech v podobě hry Pokémon Go. Možná právě na její úspěch se snaží hollywoodští tvůrci filmu Pokémon: Detektiv Pikachu navázat a kout železo dokud je žhavé.

Místo zaběhnuté premisy v podobě chytání pokémonů, trénování a zápasení o odznaky na stadionech, se však rozhodli vydat jinou cestou. Stvořili volnou adaptaci videohry Detektiv Pikachu. Malého žlutého myšáka poslali vyšetřovat případ v dobrodružných, sci-fi/fantaskních sto čtyřech minutách, nadupaných počítačovými triky, a hlavně CGI příšerkami (CGI je druh počítačové animace, pozn. redakce).

Jednadvacetiletý Tim Goodman se s pokémony nikdy pořádně nesblížil. Když jeho otec, slavný detektiv, zmizí beze stopy, Tim v otcově bytě najde jeho parťáka – malého žlutého Pikachu, má hned dva důvody se znepokojovat. Vlastně tři, pokud připočteme skutečnost, že na něj elektrický myšák promluví lidským hlasem, kterému ovšem rozumí jen Tim. Přestože myšák Pikachu ztratil paměť, ví jedno – Timův otec je stále naživu. Společně se tak vydávají do ulic Ryme City. Velkoměsta, kde lidé a pokémoni žijí v míru a bez zápasení. Město je v podstatě poké verzí animovaného Zootropolis. Za pomoci nejen mnoha rozličných pokémonů, ale i neohrožené (lidské) reportérky Lucy Stevens, postupně odkrývají pravdu nejen o Timově otci, ale i o jeho posledním případu.

Režisérem tohoto filmu je Rob Letterman. Poměrně neznámé jméno, jehož nositel má za sebou nevelký počet filmů. Zmínit můžeme třeba Monstra vs. Vetřelci nebo Gulliverovy cesty. Pokud diváky do kina přitáhlo nějaké konkrétní jméno, byl to jednoznačně Ryan Reynolds, který svůj hlas propůjčil žlutému myšákovi. A nejen hlas – podle jeho obličeje byl i Pikachu naanimován. Už v trailerech je znát, že detektiv s hlasem Deadpoola je trefa do černého. Celý film toto jednoznačně potvrdí a člověk je pak vyloženě rád, že zrovna tenhle Pikachu se zmůže na víc, než jen „pika pika“.

Představitelé dvou hlavních lidských hrdinů, Justice Smith jako Tim Goodman a Kathryn Newton jako Lucy Stevens, bohužel za Reynoldsem zaostávají, a to i přes výhodu, že do hraní mohli dát více než jen hlas a obličej. Další známá jména, co se na filmu podílela, jsou Bill Nighy nebo Ken Watanabe.

I přes název a nálepku detektivky není úplně nutné k tomuto filmu přistupovat jako k mysterióznímu příběhu, jehož zápletka zavaří divákovi hlavu. Možná by to dokonce bylo i na škodu. Klišoidní děj sází na starý známý boj dobráka proti padouchovi, a přestože je vidět snaha o několik náhlých zvratů, konečný výsledek se dá poměrně snadno předvídat. Kritéria propracovaného detektivního filmu tento příběh nesplňuje. Celkem dobře se dá se svými akčními scénami a vtipnými hláškami prosadit jako rodinný film, na který může vyrazit téměř každý. Svojí jednoduchostí je však směřován spíše na diváctvo ve věkovém rozmezí deset až patnáct let.

Po vizuální stránce je film skutečným skvostem. Pokémonům se dostalo kvalitní péče a digitální tvorečkové všech barev i velikostí přesně zapadají do reálného prostředí města. Od prvního Jigglypuffova mikrofonu po poslední šupinu na Charizardově ocasu. Snad jen škoda, že prvotní okouzlení z množství rozličných druhů postupně chladne, jak se v každém dalším a dalším davu objevují stále ti samí.

Přestože se film spoléhá více na atraktivnost pokémonů než na silný a propracovaný děj, je v tomto ohledu bohužel znát nevyužitý potenciál. Pokémoni jako takoví jsou na světě už dvacet let a někteří fanoušci jsou s nimi od počátku, nebo minimálně hodně dlouhou dobu. Detektiv Pikachu má nádech nostalgie. Zazní v něm originální znělka ze seriálu a v titulkách se pak objeví i prostředí prvních videoher. Přesto jako by filmu něco chybělo – aspoň pár odkazů, pár easter eggů, na původní, originální příběhy her nebo seriálu. I kdyby to měla být jen Ashova kšiltovka položená na skříni.

Na Detektiva Pikachu se může podívat každý. Od člověka, co se jen jde podívat na tu hezkou žlutou myšku, až po skalního fanouška, co vám vyjmenuje na místě třeba pět set pokémonů. Druhou skupinu bude možná trochu mrzet, že jejich vědomosti vlastně vůbec nejsou potřeba.

Přestože japonská tvorba nedopadá v rukou Hollywoodu příliš dobře, celkový dojem z tohoto filmu zůstává v pozitivních hodnotách. Nutno podotknout, že tvůrci patrně očekávali úspěch, neboť byl oznámen druhý díl – ještě před premiérou prvního. K hodnocení 70 % přispívá to, že když se člověk zrovna nudí u děje či nevýrazného charakteru postav, vždy přispěchá na pomoc detektiv Pikachu, který svou animovanou tvářičkou nebo dobře mířenou hláškou zachrání situaci.

Klíčová slova: recenze, pokémon, Detektiv Pikachu, film, Pikachu

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.