12.04.2016 14:24


Rap jako boj za lidská práva

Autor: Aleš Ligas | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Už u samotných základů dnešního rapu, který vznikal od druhé poloviny sedmdesátých let v newyorské čtvrti Bronx, je znát touha Afroameričanů upřímně ze sebe dostat pocity společenské nespravedlnosti a sdělit svému okolí životní příběhy zasažené rasovou nerovností. Tento znak si rap udržel po celou dobu své existence. V okamžicích útlaku se stává nástrojem, který dokáže bojovat za dodržování lidských práv a poukazovat na choulostivé problémy společnosti.

Aleš Ligas (Autor: Markéta Puldová)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rap nabourává špatně fungující společenské systémy

Rap se stává obranou a zároveň zbraní každé společenské menšiny, jejíž členové se perou za svá práva napříč kontinenty. Ať už bojují rapem slečny z Pussy Riot v Rusku proti zkorumpovanému putinovskému režimu a různým druhům diskriminace nebo jestli poukazuje americký raper Kendrick Lamar na přetrvávající diskriminaci chudých Afroameričanů, výsledek je stejný. Je to pořád tentýž boj za pravdu, svobodu ve všech jejích formách a nárok na spravedlivý a důstojný život. Je to snaha využít „slovo“ jako způsob prolomení společensky zaběhnutých stereotypů. Je to úsilí lidí nabourávat uměním špatně fungující společenské systémy. V tomto smyslu je rap agresivním nástrojem, který je mnohem účinnější, než jiné druhy umění. Dokáže rychle pojmenovat problém a svou formou společnost více zasáhnout.

„Bride for sale“. Afghánská rapperka svůj boj nevzdala

Sonita Alizadeh je afghánská dívka, která uprchla před válkou ve své rodné zemi do vedlejšího Íránu. Chtěla se stát slavnou rapperkou a zpívat o problémech nejen afghánské, ale i Íránské společnosti. Musela bojovat nejen s tím, že je v Íránu ženský sólový zpěv zakázaný, ale především se snahou jejích rodičů prodat ji za devět tisíc dolarů cizímu muži na základě domluveného manželství.

Sonitě se podařila nahrát v nahrávacím studiu rapová píseň, v níž kritizovala násilnickou společnost, která prodává své dcery jako kusy masa. Její videoklip zvedl vlnu solidarity v západním světě a stejně tak vlnu znechucení v arabských zemích, kde jí hrozila děsivá budoucnost. I přesto se na její stranu přidalo mnoho žen a mladých lidí v Íránu a Afghánistánu, kterým také vadila zkostnatělá tradiční společnost. O problému prodeje nevěst se začalo více diskutovat a společnost jej, když už nic jiného, alespoň označila za problém.

Sonitě se podařilo získat pas a vycestovat do Spojených států amerických, kde získala stipendium na hudební škole. Nadále pokračuje v hudební tvorbě a upozorňuje na problémy arabských společností. Ráda by v budoucnu vystudovala také právní školu. Poté se chce vrátit do Afghánistánu a pomáhat ženám s bojem za jejich zrovnoprávnění.

Sonitin příběh je důkazem důležité role rapu v boji za lidská práva, kdy jedna píseň tvrdě kritizující společenské nedostatky, dokáže změnit nejen jeden lidský život, ale může napomoci započít dlouhodobější společenskou přeměnu.

Klíčová slova: rap, lidská práva, Pussy Riot, Kendrick Lamar, Sonita

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.