30.03.2015 11:19


První jarní den – sandály s ponožkami ven?

Autor: Ryšavá Monika | Kurz: Stisk | Kategorie: Publicistika

Češi a ponožky v sandálech. Češi a igelitky. Z módních faux pas se stala taková klišé, že nejenže lidé obrací oči, když dotyčný jev vidí, ale i když o něm už po stopadesáté slyší. Jako kdyby český národ neměl nic jiného. Jako Francouzi neodpářou přízvisko arogantní žabožrouti a Italové nálepku milovníků, kteří po sobě hází nádobí, tak my se nemůžeme zbavit spojení s prohřešky proti vkusu. Proto je na čase dopátrat se příčiny, proč se nebohý Čech či Češka ráno vzbudí a řekne si: "Dnes je tak nádherný den, asi provětrám nohy. Ale pozor, zase tak nádherný není, takže, kde mám ponožky? A igelitku?"

Monika Ryšavá. FOTO: Eva BártováJednu teorii mám. Projevuje se tu totiž naše schopnost empatie a starosti o druhé. Oficiálně začalo jaro, a s tím přichází oteplení. Logické. Jenže v našich duších pořád převládá zima. Jsme naladěni na studený režim. Pokud někdo vyjde v čemkoliv bez kabátu a s holýma nohama, ptáme se, jestli nepřišel o rozum. Vždyť ti bude zima, milánku. Obleč se, nastydneš.

Pak začne Čech tápat. Vytáhnul si jarní a letní obutí, aby teplo pěkně přivítal. Začíná dilema, které nebere konce až do července: „Když vyjdu ven jen v sandálech v patnácti nebo dvaceti stupních, všichni na mě budou koukat, jestli jsem se náhodou nezbláznil. Možná mi bude i zima. Hlavní ale je, že se na mě budou všichni dívat. Budou se mě vyptávat. Budou se o mě strachovat. A co jim řeknu? To nezvládnu. Situaci zachráním jednoduchým tahem. Prostě si obléknu ponožky. Mám vytoužené sandály, ale nikdo se nemůže zeptat, jestli je mi zima.“ Na to, proč někdo nosí ponožky i ve třiceti stupních, dosud nemůžu najít odpověď.

Igelitové tašky jsou nevyhnutelné už z prostého hlediska - když jdete nakupovat, zboží musíte v něčem odnést. Za život se nám v domácnosti nahromadí tolik tašek, že pak nevíme, co s nimi. „Vyhodit je? Ne, přece je využiji. Jednou si v nich odnesu oběd do práce, pak zase sportovní oblečení do posilovny. Nemusím vymýšlet žádné složité kombinace, modrožlutý nápis Lidl se hodí ke všemu. Když se roztrhne jedna, v zásobě mám další.“ Jak by řekl Láďa Hruška, je to levné a praktické.

Důvody jako praktičnost a pohodlnost se mohou zdát jako adekvátní ospravedlnění těchto zhýralostí. Nicméně, argumenty pro musí jít stranou. Jde tu o ostudu v mezinárodním měřítku. Někdo namítne, že si každý může nosit, co se mu zlíbí. Máme přece demokracii. Tak si tady z nás moc neutahuj. To je samozřejmě pravda. Jenže nechceme raději, aby se o nás mluvilo ve spojitosti se sarkasmem, s nímž dokážeme kriticky zhodnotit sami sebe? S naším skvělým humorem, se kterým si dokážeme udělat legraci z ponožek v sandálech, z igelitek a z určitě jinak milého Ládi Hrušky? Myslím, že to je na nás nejlepší a takto by nás svět měl vnímat.

Klíčová slova: sandály, ponožky, igelitky, Češi

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

http://ledvinkamoda.blog.cz/ | 30. 03. 2015, 19:19
Doporučuji přečíst: http://responsio.blog.cz/1209/ponozky-v-sandalech