16.04.2018 08:41


Průmyslovou zónou se rozléhají zvuky divoké přírody

Autor: Jana Zlámalová | Kurz: On-line žurnalistika | Kategorie: Uchem Brna

Na první pohled se průmyslová zóna na Černovické terase v Brně může zdát jako bezútěšné místo bez života. Stačí se ale jen na pár okamžiků zaposlouchat a mezi hlukem nákladních aut začnou vystupovat pronikavé zvuky přírody.

Mezi továrními halami si své území vyznačuje hlasitým troubením bažantí kohout, vysoko nad neobdělaným polem zpívá skřivan a hlučný úprk vyplašených koroptví už vyděsil kdekterého zvědavého psa. 

„Když jsem zde poprvé potkal myslivce, jak jde krmit zvěř, byl jsem docela překvapený. Takový výjev bych čekal někde na venkově, ale ne uprostřed téměř půlmilionového města. Když jsem potom na procházkách se psem začal potkávat srnky a zajíce, už mě to ani moc nezarazilo,“ říká Miloš Kukla, který žije v sousedství průmyslové zóny.

Než se na Černovické terase vybudovaly průmyslové haly, bylo toto území mysliveckou honitbou, o kterou se staral myslivecký spolek Halaly. Pod tento spolek i dnes stále spadá nezastavený okraj průmyslové zóny. Potkat zde myslivce tak není nic neobvyklého. Pravidelně se zde konají také hony, které občas dokáží vyděsit jak zaměstnance zdejších firem, tak i obyvatele nedalekých bytů.

„V době, kdy je málo potravy, zvěř přikrmujeme. Do zásypu (místo, kam se zvěři sype krmivo - pozn. red.) dáváme obilí, seno, řepu a také léčiva a přípravky proti cizopasníkům. Ročně tak do zásypu dáme až patnáct tun krmiva. V zimě je také nedostatek vody, kterou zvěři dodáváme přidáním řepy do zásypu. I řepy ročně spotřebujeme kolem patnácti tun. Úkolem mysliveckého spolku je zajistit zvěři dobré podmínky pro život. Proto se staráme o vysazování remízků a křovin,“ popisuje povinnosti mysliveckého spolku Halaly jeden z členů, Karel Šrámek

I když je tomu na první pohled těžké uvěřit, zvěři se na Černovické terase skutečně daří. V okolí průmyslových hal roste velké množství travin, což vyhovuje bažantům i koroptvím. „Díky tomu, že zde není půda obdělávaná, se koroptve mohou v klidu rozmnožovat a jejich stavy se v posledních letech zvyšují,“ pochvaluje si Karel Šrámek a dodává: „Dokonce na střechách nových hal se uhnízdili někteří dravci. Střechy hal jim totiž připomínají původní hnízdiště na skalách.“

Kromě těchto druhů se na Černovické terase vyskytuje králík divoký, kuna, lasice, tchoř, liška a různé druhy dravců jako poštolka, káně nebo jestřáb. Mnoho Brňanů si také pamatuje příhodu z června roku 2016, kdy se na Černovickou terasu zatoulala samice losa evropského s mládětem. 

Zahlédnout divokou zvěř je poměrně obtížné. Každý se ale může na chvíli zastavit a zaposlouchat se do zvuků přírody, kterých je průmyslová zóna plná. „Kromě bažanta zde lidé mohou zaslechnout čiřikání koroptví, pískání poštolek, křepelky s jejich charakteristickým ,pět peněz` a skolení lišky. To je něco jako psí štěkání a liška tento zvuk vydává hlavně v době páření,“ popisuje nejčastější zvuky na Černovické terase člen spolku Halaly Karel Šrámek.

I když lidé kousek divoké přírody uprostřed města oceňují, často si neuvědomují, že svým chováním mohou divoké zvěři škodit. „Nejhorší pro zvěř v okolí města je hustá silniční doprava. Na Černovické terase v okolí Průmyslové ulice ročně uhyne velké množství srnčí zvěře, zajíců i drobné pernaté zvěře, protože ji srazí neohleduplní řidiči. Problémem jsou ale i volně pobíhající psi,kteří zvěř plaší,“ vysvětluje Karel Šrámek.

Minimálně proti psům se ale příroda dokáže občas bránit. „Můj labrador Marly nedávno při vycházce mezi halami vyplašil párek koroptví. Jedna z koroptví se rozhodla, že nebude utíkat, ale bude se bránit. Bojovná koroptev Marlyho klovla do ucha tak, že z toho měl škaredý bolák ještě několik týdnů,“ popisuje střet s divokou zvěří na Černovické terase majitelka psa.

Klíčová slova: Brno, Černovická terasa, průmyslová zóna, příroda, myslivost, divoká zvěř

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.