11.03.2019 16:28


Prostituce jako živnost? Pirátské snahy o změnu postavení prostituce v české legislativě nemusí být liché

Autor: Tomáš Brhel | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

V současné době je v České republice provozování nejstaršího řemesla na světě legální a státem neregulovaná činnost, nicméně podniky jako nevěstince či kuplířství již mimo zákon leží. Navíc je u nás stále platná mezinárodní úmluva z roku 1950, která potírá prostituci jak nucenou, tak dobrovolnou. Úmluva v konečném důsledku existenci tohoto povolání zcela popírá. Bohužel, nejenže je v dnešní době tato úmluva na míle vzdálená realitě, ale pomáhá ve společnosti uchovávat zakonzervovaná stigmata vůči této profesi. A to se rozhodli před necelými třemi týdny změnit Piráti. Jdou na to ale tou správnou cestou?

Ilustrační foro, Autor: Profimedia.cz

20. února představil místopředseda Pirátské strany Jakub Michálek plán, jak dostat prostituci pryč z šedé zóny naší ekonomiky, ve které se bezděčně zmítá už od První republiky, kdy ji stát přestal regulovat. Podle odhadů neziskové organizace Rozkoš bez rizika se takhle živí přes deset tisíc žen v zemi. To rozhodně není zanedbatelné číslo, nehledě na skutečnost, že více než polovina z nich jsou svobodné matky. Ty za současného stavu nejsou schopny doložit původ svých příjmů, a to se samozřejmě negativně promítne například při jejich žádosti o hypotéku nebo při výměře starobního důchodu. Stát jim navíc v současné situaci není schopen poskytovat odpovídající potřebnou sociální ani zdravotní ochranu. Mezi největší rizika pro tyto pracovníky patří zejména násilí klientů a přenos pohlavních chorob.

Berme si příklad odjinud

Podíváme-li se například do Švýcarska, pochopíme, odkud Piráti nabývají dojmu, že opětovná regulace prostituce povede k vyřešení výše nastíněných problémů. Země s helvétským křížem ve znaku se totiž chlubí šestnáctiprocentním poklesem osob nakažených virem HIV od doby, co stát začal aktivně zasahovat do služeb se sexuální tematikou.

Piráti se ale inspirují i u našich rakouských sousedů. Chtějí, aby sexuální pracovníci v budoucnu dostali příležitost získat status osoby samostatně výdělečně činné. Lidé pracující v tomto oboru by si museli založit živnost a odváděli by daně. To by jim navíc zajistilo i výhodnější výdajové paušály. Jakub Michálek oznámil, že na základě dat z Maďarska, které již tento systém zavedlo, odhaduje Česká pirátská strana roční odvod do státní pokladny na jednu miliardu korun. Vcelku pateticky ještě jedním dechem dodal, že by se za tuhle částku dalo ve školách při obědech nakrmit až sto tisíc chudých dětí. Ale prosím, částka to rozhodně malá není a nepochybně by se nějak produktivně využít dala.

Prostitutky s EET?

Odpůrci těchto reforem mohou ironicky oponovat, že je to utopický nesmysl, jestli si Piráti myslí, že budou příští rok prostitutky na Václavském náměstí chodit s EET v ruce a rozdávat svým klientům účtenky mastné podle toho, jak moc se daný klient zrovna rozšoupl. Předběžný návrh Pirátů je ale v kontextu procesu tvorby české politiky možná až překvapivě domyšlený. Piráti zůstali nohama na zemi a mysleli i na to, že drtivá většina pracovníků v oblasti sexuálních služeb nechce uvádět doslovný název svého povolání ve spojení s vlastním jménem. Tyto práce by tedy měly spadat pod živnost „poskytování služeb osobního charakteru“, a tak by patřily do stejné kategorie jako například věštění. Strana Pirátů rovněž plánuje i revizi celkové definice této živnosti, aby neevokovala spojitost s prostitucí.

Méně je někdy více

Návrh ovšem nejde tak daleko, jako je tomu například v Nizozemsku, kde stát po lidech pracujících v oblasti sexuálních služeb vyžaduje registrační průkaz s fotografií konkrétní osoby. Přiznejme si ale, že v naší poněkud konzervativní republice je na takhle reformní skoky opravdu brzy. Těžko si představit červené výlohy podél Vltavy, ve kterých se svůdně točí jedno krásné tělo vedle druhého s průkazkou prostitutky/prostituta. A to v zemi, ve které je odpor ke změnám ve struktuře společnosti tak zakořeněný, že má problém přijmout byť jen padesát syrských dětí.

Krůček po krůčku

Úplně prvním krokem na cestě k regulaci tohoto řemesla po vzoru Švýcarska, Rakouska či jiných zemí střední Evropy má být vypovězení výše zmíněné mezinárodní úmluvy z roku 1950. Jakub Michálek tenhle krok vysvětluje tak, že cílů úmluvy už bylo dosaženo jinými právními předpisy a že bychom se měli inspirovat jinde. Úmluvy se dle Michálka drží zejména státy bývalého socialistického bloku.

Nejedná se o zdaleka první pokus revidovat tuto oblast práva v České republice. Jen v novém tisíciletí se podobné plány zavrhly už třikrát. Ten poslední se zhroutil v roce 2014. Nicméně v té době se ještě kalkulovalo s poměrně revolučními změnami. Ty zahrnovaly mimo jiné zavedení registračních průkazů a licencí či přemístění těchto služeb do interiérů. Dále se měl vytvořit nový zákon zcela vymezující tuto profesi vůči ostatním. Dle slov Pirátů je jejich plán na změnu legislativy pouze startovacím palivem pro vznik odborné a široké diskuze, na jejímž základě má pak ministerstvo vnitra předložit sněmovně jeho konečnou podobu.

A i když bude cesta za dosažením fungující, státem regulované prostituce jistě nejen časově a procedurálně náročná, jedno se Pirátům upřít nedá. A sice, že úspěšně kalkulují s náladou a morálkou v naší společnosti, a tak předložili návrh poměrně střízlivý, který není nijak zvlášť extrémní ani revoluční. Navíc jsou otevřeni debatě, což návrhu jistě přidá na odbornosti a pomůže odhalit a opravit jeho potenciálně vadné části. Všechny tyto skutečnosti zvyšují šance na změnu v přístupu k sexuálním službám, která je tolik potřeba. Změny ale pravděpodobně nedosáhneme zbrklým a neopatrným způsobem, naopak bude potřeba postupovat pomalu a obezřetně. A zdá se, že tohle ví i Piráti.

Autor článku Tomáš Brhel

Klíčová slova: prostituce, Česká pirátská strana, návrh zákona

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.