12.11.2020 21:49


Programování se děti mohou učit dříve, než umí psát, říká Jan Brzák

Autor: Barbora Šturmová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

S rozvojem technologií, který začal už v minulém století, se otevřelo mnoho nových možností. Nejen pro pracovní trh, ale i v oblasti volného času. S programováním mohou lidé začít už v dětství. V České republice existuje několik škol, které učí děti programovat. V jedné z nich pracuje i Jan Brzák.

 

Ilustrační foto. Autorka: Barbora Šturmová

Praha – Jan Brzák se programování učil už jako malý. Dříve pracoval jako dopravní pilot, ale programování nikdy neopustil. Tento rok začal pracovat ve škole programování pro děti. ,,Děti u nás svou první hru naprogramují už v osmi letech," říká.

Jan Brzák. Zdroj: Archiv Jana Brzáka.

Jaké jste měl zkušenosti s programováním?

Jako malý jsem chodil na kroužek. Programoval jsem trochu v Basicu, trochu v Pascalu (programovací jazyky, pozn. red.), ale nikdy nic zásadního. Ještě jako pilot jsem se chtěl naučit něco nového a jedna z věcí, kterou jsem se začal učit, bylo právě programování. Učil jsem se trošku Javu, trošku Python, ale o žádném jazyku nemám hlubší znalosti. Chápu ale programovací principy, což rozhodně stačí na to, abych něco naučil malé děti.

V kolika letech s tím mohou děti začít?

Máme zahraniční partnery, kteří učí děti už od šesti let. Programování se mohou učit dříve, než umí psát. Chtějí se učit a objevovat svět kolem sebe. Těší se do školy, že se něco naučí. Nezačínají hned programovacími jazyky. V počítačových hrách vidí, že když dají šipku doprava, i robot jde doprava. My dětem v šesti letech místo tohoto dáme celou sekvenci šipek tak, aby se robot pohyboval způsobem, kterým chtějí. Dítě už při tom musí zapojit nějakou představivost a abstraktní myšlení. A to už je programování.

Kdy si dokážou vytvořit vlastní hru?

První hru děláme s dětmi, kterým je osm nebo devět let. Je to jednoduchá hra. Složitější hry pak vytvářejí v týmech.

Co je to za hru?

Spočívá v tom, že se hráč snaží myší chytit skákající balónek. A když ho chytí, tak se buď změní pozadí, nebo balónek praskne. Relativně jednoduchá věc.

Mají děti nějakou výhodu v učení se programování oproti dospělým?

Nebojí se toho. Starší lidé se třeba ptají, proč s tím začít tak brzy, nebo proč se to mají vůbec učit. Děti takové otázky nemají. Chtějí se naučit všechno, jsou zvědavé.

V čem mohou znalosti nabyté ve vaší škole zužitkovat?

V programování se dostávají i ke složitějším věcem, které jeden člověk nezvládne a nedají se udělat naráz. Například u vytváření počítačové hry. Tak se naučí hledat strukturu složitých problémů a rozdělit je na menší části, které už se dají zvládnout. To se hodí kdykoliv v životě. Další věc je rozdělit ty části lidem, kteří vynikají v určité věci. Někdo třeba umí výborně programovat, někdo zase skvěle nakreslí postavičky. Naučí se pracovat v týmu. Musí si představit, jak bude hra vypadat, což vyžaduje představivost, kterou programování rozvíjí. Musí něco vyrábět, takže rozvoj kreativity. Dobře se také naučí logiku.

V informatice se často děti na základních školách nedostanou dále než k Excelu. Mělo by být programování součástí výuky informatiky?

Já si myslím, že ano. Děti se při tom učí matematiku a češtinu. Naše programy vymýšleli jednak počítačoví experti, ale také psychologové a pedagogové. Jsou tam věci, které jsou ve skutečnosti matematika. Když se ale dětem řekne, že se půjdeme učit matematiku, tak ti starší kolem devíti let už ze školy ví, že matematika je otrava. Ale když za nimi přijdeme s tím, že pro ně máme robota, který poletí na Mars a musíme pro něj udělat program, tak se jim to zalíbí.

Takže se snažíte děti víc namotivovat skrze to, co by je mohlo zajímat?

Když se například rozhodnu, že se začnu učit Python, tak se nejprve naučím, že tam jsou nějaké funkce, různé proměnné, druhy proměnných a tak dále. Je to hrozná nuda. První věc, kterou děti uvidí, je robot, který bude někam chodit. Rovnou vidí nějaký atraktivní grafický výstup. Vypadá to sice celé jako hra, která už ale obsahuje základní programovací principy. Naopak dvanáctileté děti učíme Python přímo, protože ty zase nechtějí vidět nějakého robota, protože jsou velké a chtějí být hustí programátoři.

Stanou se děti, které učíte, programátory?

Někteří ano, někteří ne. Sedmnáctiletý člověk, který od nás vyjde, bude umět Python na celkem slušné úrovni. Bude mít blízko k tomu, aby mohl být někde zaměstnán jako junior programátor. Našim cílem není, aby všichni byli programátoři. Děti se ale naučí spoustu věcí, které se jim mohou hodit v jakémkoli jiném povolání, od manažera až po umělce. Nebudou muset shánět někoho, kdo jim něco naprogramuje a když budou někoho takového shánět, tak budou umět vysvětlit, co vlastně chtějí.

Může se programování naučit každý, nebo je na to potřeba mít talent?

Záleží, do jaké míry. Já se setkávám s lidmi, kteří na to asi talent mají. Nepamatuji si, že bychom měli nějaké dítě, kterému by to vyloženě nešlo. Někdo to udělá rychleji a potom mu přidáme složitější úkoly. Někdo pochopí jen základy, ale že by někdo vůbec nic nepochopil, to ne. Snad jen dvakrát se nám stalo, že nám rodiče řekli, že jsou na to děti ještě malé a že to zkusí za rok. 

Klíčová slova: programování, škola programování

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.