07.04.2015 18:04


Prodej výrobků z pracovní terapie pokrývá jen malou část nákladů na její provoz

Autor: Nejedlíková Lenka | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Pracovní terapie je důležitou součástí života některých lidí s handicapem. V ořechovské dílně vyrábí pracovníci s mentálním postižením dřevěné hračky. Prodej výrobků však zdaleka nepokrývá náklady na činnost sdružení V růžovém sadu.

Ořechov – Lidé s mentálním postižením mohou vyrábět dřevěné hračky a účastnit se tak pracovní terapie v ořechovské dílně, kterou provozují členové občanského sdružení V růžovém sadu. Prodej výrobků pokrývá ale jen část nákladů na chod organizace.

Sdružení V růžovém sadu založili Vladimír Procházka a Leoš Huzlík ve spolupráci s mentálně handicapovanými lidmi v roce 2002. Dílna začala fungovat o rok později. Pracovník Dalibor Kopuletý se s řezbářstvím seznámil v brněnském stacionáři Effeta díky terapii. Dnes pracuje v dílně na nejnáročnějších výrobcích. „Pracuji tu od samého začátku. Mám tu kamarády i přítelkyni,“ komentoval. Pracovník dílny V růžovém sadu Radek Havlíček. Autor: Lenka Nejedlíková

Cílem zaměstnanců V růžovém sadu je také zlepšovat informovanost veřejnosti o lidech s handicapem prostřednictvím jejich práce. Zakladatelé Procházka a Huzlík externě přednáší na Masarykově univerzitě, kde předávají studentům zkušenosti týkající se pracovní terapie. „Na naši práci se jezdí dívat žáci a studenti z různých škol. Vystupujeme také na veletrzích,“ vysvětlil řezbář Radek Havlíček.

Návrhy výrobků i pracovní technologie zakladatelé vytvářeli na základě možností cílové skupiny. „Nejprve jsem vše vyřezával a připravoval jen já. Pracovníci to jen skládali dohromady. Postupně se jejich práce zrychlovala, tak jsme museli změnit postupy. Teď už dělají téměř všechno sami,“ uvedl Procházka. Podle něj by výrobky ani postupy nebyly v současném stavu, kdyby dílna nevznikala v interakci s těmi, kterým má terapie sloužit.

Každodenní proces v dílně se příliš neliší od klasického zaměstnání. Pracovní doba začíná o půl osmé ráno a končí ve tři hodiny odpoledne. „Mezi tím máme přestávku na svačinu a hodinovou pauzu na oběd,“ upřesnil Havlíček. V každé pracovní místnosti je regál s polotovary, které připravují dva zaměstnanci na složitějších strojích. Výrobky dále opracovávají pracovníci už jen ručně. „Teď vyřezávám hodiny. Zatím ale nevím, jak budou ve výsledku vypadat,“ řekl Havlíček. S provozem dílny nesouvisí jen práce se dřevem. Někteří z pracovníků mají přidělené i další povinnosti. „Každý den uklízím celou dílnu,“ komentoval Havlíček a ukázal svůj rozpis úklidu na nástěnce v dílně.

Vedoucí Vladimír Procházka je zároveň autorem pracovních programů. Vyučil se stolařem a později vystudoval psychologii. „Vždy jsem chtěl dělat povolání, kde bych byl v kontaktu s lidmi. Navíc jsem musel při studiu psychologie i pracovat a tohle byla jedna z možných cest,“ vysvětlil.Pracovníci jsou na své výrobky pyšní. Autor: Lenka Nejedlíková

Pracovníci dostávají za svoje výrobky finanční odměnu formou výplaty stejně jako v běžném zaměstnání. „Byla to jedna z hlavních podmínek vzniku sdružení. Chceme, aby jim bylo jasné, že výplatu nedostávají zadarmo,“ vysvětlil Procházka. Podle něj závisí její výše na rychlosti a míře zručnosti každého z nich.

Přestože se výrobky prodávají, V růžovém sadu funguje jako nezisková organizace. Výdělky pokryjí jen osm procent nákladů na provoz dílny. „Přestože se snažíme o co nejvyšší produkci, musíme myslet na to, že naši pracovníci mají třetí stupeň invalidity,“ vysvětlil Procházka. Organizace je závislá na státních dotacích, podpoře z fondů Evropské unie a darech sponzorů. Na počátku letošního roku hrozilo kvůli finanční krizi ukončení činnosti dílny. Podle Procházky se členům organizace podařilo krizi ustát. „Jako první jsme si snížili výplaty. Všichni s tím souhlasili. Myslím, že v takových situacích poznáte dobrý pracovní tým,“ dodal.

Podle Procházky je při provozu pracovní terapie nejdůležitější snaha učit se a maximální přizpůsobení výrobního programu pro handicapované pracovníky. „Svoji práci mám rád a neumím si představit o ni přijít,“ komentoval Kopuletý.

Každá z hraček je originál a její výroba trvá tak dlouho, dokud s ní není autor zcela spokojený. Více zde.

Klíčová slova: dílna, růžový sad, handicap, nezisková organizace

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.