30.04.2015 18:27


Připadal jsem si jako Indiana Jones, říká geokačer

Autor: Bulánková Veronika | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Hledání pokladů spojené s poznáváním nových míst si získalo miliony lidí po celém světě. Někteří z nich se neváhají zhoupnout na laně nebo potopit doprostřed rybníka.

Kutná Hora – Geocachingu, hře na pomezí sportu a turistiky, se v Česku věnuje více než dvacet tisíc lidí. Jedním z nich je i Tomáš Lichnovský. Za kešemi se vydává už pět let a na svém kontě jich má více než šest set.

Hra spočívá v hledání skrytých schránek (keší) pomocí GPS navigace a souřadnic. Cílem není jen nalezení samotného symbolického pokladu. „Přidanou hodnotou je návštěva zajímavých a nových míst,“ vysvětluje Lichnovský. Sportovní aktivitou se lov krabiček stává ve chvíli, kdy mezi sebou hráči, geokačeři, soupeří, kdo první najde nově založenou keš. „Jednou se mi podařilo na místo dorazit jako druhý v pořadí,“ vybavuje si Lichnovský.Tomáš Lichnovský při nálezu keše. Foto: Veronika Bulánková

Ke hře mladíka přivedl jeho kamarád na základní škole, se kterým pravidelně vyrážel na kolech na výlety. Hledání pokladů dalo jejich výpravám nový cíl a rozměr. „Geocaching nás okamžitě nadchnul. Při odlovu keší jsme navíc zjistili, kolik zajímavých zákoutí, o nichž jsme neměli ani tušení, se nachází v okolí našeho rodného města,“ vzpomíná mladý muž. První stovku krabiček, díky kterým se hru naučil, odlovil v Česku. Postupně si jejich nalézáním začal zpestřovat i rodinné dovolené. „Úlovky mám také ze Slovenska, Chorvatska, Spojených států nebo Francie,“ vyjmenovává geokačer.

Nejraději Lichnovský vzpomíná na noční keš, která byla umístěná v lese, a finální krabičce předcházelo několik stanovišť s úkoly. „Chodili jsme po světluškách, což jsou odrazky na stromech, které jsou vidět, jen pokud na ně posvítíte baterkou. Poslední zastávkou byla dřevěná bouda, kam majitel nastražil figurínu a senzor, který po našem vstupu rozsvítil světlo. Hodně nás to tehdy vyděsilo,“ líčí s úsměvem. Některé keše zakladatelé umisťují do extrémních podmínek. K jejich odlovu pak může být potřeba i potápěčské nebo horolezecké vybavení. Tomášovi Lichnovskému se podařilo překonat skalní převis pomocí lana. „Připadal jsem si jako Indiana Jones,“ směje se.

Podle geokačera se této aktivitě může věnovat každý, některé schránky jsou totiž přístupné i vozíčkářům. Na internetu je u každé keše několik atributů, které naznačují, jak fyzicky náročné je se k ní dostat. „Zúčastnit se mohou jak rodiny s dětmi, tak i odvážlivci, kteří se nebojí potopit třeba doprostřed rybníka,“ říká Lichnovský. Když mladík nasbíral zkušenosti, založil si vlastní schránku s názvem Výklenková kaple. V rozmezí dvou let ji navštívilo více než osm set hledačů. „Bohužel jsem ji musel po nějaké době zrušit, kapličku začali opravovat dělníci. Krabičku různě posouvali a měnili její souřadnice,“ posteskne si.

Herním nováčkům doporučuje nevzdávat se po prvním neúspěchu. Důležitá je podle něj vytrvalost. „S každým nálezem kačer získává nové zkušenosti, které mu mohou u dalších pokusů pomoci,“ radí Lichnovský. Další výhodou hry je, že zlepšuje dovednosti použitelné v běžném životě. „Naučil jsem se pracovat s vrstevnicemi, používat kompas, určit azimut nebo orientaci světových stran podle stromů,“ uzavírá mladík.

 


Geocaching:

Geocaching je celosvětová sportovní hra, při níž se pomocí navigačního systému a souřadnic hledají skryté schránky – keše (z anglického slova cache = skrýš). Jejich hledání je spojeno s poznáváním nových a zajímavých míst. Všechny keše jsou zaevidované na serveru geocaching.com, kde je u každé uvedený její název, popis a souřadnice. Uvnitř krabiček je bloček, kam se zapisují nálezci, a různé putovní předměty, které si hráči, geokačeři, mezi sebou vyměňují.

Klíčová slova: geocaching, hra, keš

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.