23.11.2017 09:35


Příliš často pereme, protože v oblečení z polyesteru hned smrdíme, řekla zakladatelka módní značky Reparáda Kateřina Říhová

Autor: Zuzana Kašparová | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Brno - Zakladatelka módní dílny Reparáda Kateřina Říhová ve středu 22. listopadu v brněnském Místodržitelském paláci vysvětlila, proč pro své podnikání upřednostňuje pomalou módu nad tou rychlou. Přítomní, kteří se přednášky pořádané brněnským projektem Inspirativní rána zúčastnili, se také dozvěděli, jak změnit svůj přístup k oblečení. „Základem je přestat nakupovat impulzivně,“ řekla Říhová. 

Zakladatelka módní dílny Reparáda Kateřina Říhová v Místodržitelském paláci.

Ve vaší módní dílně Reparáda se řídíte zásadami pomalé módy. Dokázala byste vysvětlit, co pomalá móda vlastně je?

Je to reakce na módu rychlou, kterou jsme obklopeni. Neustále nakupujeme nekvalitní oblečení, které vydrží jen chvíli. Stále měnící se trendy nás tlačí ustavičně obměňovat náš šatník. Začne podzim, a tak potřebujeme nový svetr. Začne zima, tak si jdeme koupit bundu z poslední kolekce. Je to pořád dokola. Oblečení z velikých prodejních řetězců je navíc levnější, a tak si ani nevyčítáme, že tolik nakupujeme. To pomalá móda je sice dražší, ale oblečení je kvalitnější, nadčasové, déle vydrží a jeho produkce tolik neškodí životnímu prostředí. Mezi zásady pomalé módy se také řadí důraz na dodržování lidských práv či lokální řemeslnou výrobu. Proto v Reparádě veškeré oblečení šijeme v Česku, dokonce i třeba knoflíky kupujeme od českých výrobců.

 

Jak sama říkáte, pomalá móda je dražší než oblečení z běžných obchodů. Třeba v Reparádě stojí tričko téměř tisíc korun.  Nemyslíte si, že takové ceny hodně lidí odradí?

Cena může být ze začátku matoucí. Ale není to jen o ceně na etiketě, je nutné přemýšlet v širších souvislostech. Pokud si koupím nekvalitní triko za čtyři sta korun a vezmu si ho na sebe dvakrát, tak mě vlastně stálo dvě stovky. Pokud si naopak koupím triko kvalitní za tisíc korun a nosím ho několik let, tak se mi to nakonec finančně vyplatí. Aby nám ale oblečení dlouho vydrželo, musíme se o něj umět starat.

 

A to neumíme? Co dělá s oblečením většina lidí špatně?

Třeba nedoporučuji přeplňovat buben pračky, pak se na oblečení objevují bílé mapy. I čistírny a sušičky oblečení ničí. Také příliš často pereme. Spousta lidí dnes pere trička po jednom použití. Mnohdy je to proto, že většina oblečení je bohužel z polyesteru, který je jednak neekologický a pohlcuje pachy. Člověk tak po pár hodinách smrdí. Kvalitní bavlněné oblečení mnohdy stačí jen pověsit na čerstvý vzduch a můžeme si ho další den obléct znovu.

 

Proč oděvy v Reparádě vyrábíte zrovna z bambusu?

Bambusový textil je pro mě taková zlatá střední cesta. Je to lepší než polyester, který se v přírodě nerozloží, ale také mi vyhovuje lépe než bavlna, protože při výrobě bavlněného oblečení se spotřebuje příliš mnoho vody. Říká se, že na jedno triko z bavlny vypotřebují tolik vody jako při čtyřiceti sprchách. To je příliš. Zpracování bambusové látky sice zahrnuje použití chemikálií, ale konečné dopady na životní prostředí nejsou tak drastické. Navíc v určitých částech světa bambus roste všude, a tak není potřeba ho chemicky hnojit.

 

 

Jak by podle vás měli lidé změnit svůj přístup k nakupování a oblečení?

Největší chybou je názor, že když nedělám dobře vše, tak se nemusím ani snažit. Veškerá snaha se počítá. Základem je podle mě přestat nakupovat impulzivně. K nakupování nás neženou opravdové potřeby, ale častěji jsou to právě emoce. Nacházíme krátkodobé uspokojení v nakládání zlevněných věcí do nákupních košíků. Je lepší nad nakupováním přemýšlet a uvědomit si, co opravdu potřebujeme, kde to můžeme koupit a z jakého je to materiálu. Dobré je také vědět, jak vlastně chceme vypadat a v čem je nám dobře. Zkrátka si najít svůj osobní styl, který dnes lidé zavalení nejnovějšími trendy bohužel ztrácí. Pak ráno stojí před narvanou skříní a nevědí, co si obléct. Myslím si, že je lepší mít méně oblečení, které se k sobě hodí. Ideální počet kusů je prý třicet, ale nepočítám do toho spodní prádlo nebo třeba věci na hory.

 

Jak se lidé mohou starého oblečení zbavit? Kam ho mají vyhodit?

Existuje mnoho možností. Dobré je oblečení měnit s kamarády nebo za nižší cenu prodat dál. Je také spousta organizací, jež oblečení posílají na charitu. Je však třeba si dát pozor na kontejnery na textil. Oblečení z nich totiž často končí v rozvojových zemích, kde se ho obchodníci pokusí nejprve rozprodat a zbylé kusy pak nechají na tamních shromaždištích odpadu, a tak ničí nejen životní prostředí, ale i lokální výrobu oblečení.

 

Nemůžou ale ještě více zkomplikovat životní podmínky lidí v rozvojových zemích třeba právě i ti z nás, co přestanou nakupovat oblečení od velikých řetězců? Pro ty totiž oděvy šijí právě lidé v zemích třetího světa, pro které je to často jediný zdroj obživy.

Je pravda, že nakupování ve velikých obchodních řetězcích vlastněných nadnárodními korporacemi nemusí být vždy špatně. Obzvlášť pokud zakoupený kus opravdu unosíme. Šití oblečení tam spousty místních opravdu živí. Ale je samozřejmě také nutné zasazovat se o zlepšení podmínek tamní výroby a dodržování základních lidských práv.

Klíčová slova: pomalá móda, rychlá móda, Reparáda, Brno

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.