15.10.2015 16:44


Příběhy lidí z Titanicu očima Dany Šimkové

Autor: Havelková Lenka | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Přednáška Příběhy lidí z Titaniku spisovatelky Dany Šimkové se uskutečnila v úterý 13. října v knihovně Jiřího Mahena v Brně. Autorka přinesla nový pohled na tragickou událost, vyvrátila některé mýty spojené s filmem Jamese Camerona a představila osudy neznámých hrdinů. Součástí byla i výstava artefaktů a také nejzajímavějších, doposud vyšlých titulů věnujících se osudu lodi. Spisovatelka zároveň představila knihu, kterou se chystá vydat v prosinci tohoto roku.

Brno – Přednáška o Titaniku, lodi, jejíž jméno je notoricky známé po celém světě, začala v podvečer 13. října v prostorách knihovny Jiřího Mahena. Přednášející spisovatelka Dana Šimková se studiu této tragické události věnuje již čtrnáct let. Vystudovala bakalářský obor Řečtina a Latina na Filozofické fakultě v Brně. V současné době se věnuje psaní knih. V prosinci plánuje vydání knihy, která se zabývá méně známými osudy lidí z Titaniku.

 

Loď měla smůlu od začátku

Nejdříve autorka vyprávěla o mnohých méně známých problémech, které začaly, ještě předtím, než loď vyplula na širé moře. Situaci před vyplutím, podle zjištění spisovatelky, v roce 1912 komplikovala stávka dodávky uhlí v Anglii. „Titanic neměl dostatek uhlí, aby se mohl vydat na dlouhou plavbu přes Atlantik. Vedení společnosti White Star Line, která parník vyrobila, nechtělo odkládat datum odjezdu, které bylo stanoveno na 10. dubna 1912. Firma tedy musela „posbírat“ uhlí z většiny svých lodí a dodat je právě Titaniku," objasnila posluchačům Šimková.

Projekce historických fotografií byla součástí přednášky Dany Šimkové.

„Titanic nemohl slavnostně vyplout z přístavu, jak to známe z filmu, jelikož byl příliš velký. Na širé moře ho muselo odtlačit šest dalších lodí. Kdyby loď už při výjezdu roztočila turbíny, tak by vytvořila obrovskou vlnu, která by přístav zničila,“ vysvětlila publiku. Idylka se podle Šimkové nekonala také proto, že Titanic se krátce po vyplutí s jednou z těchto doprovodných lodí srazil.

Souhru nešťastných náhod doplnila faktem, že v roce 1912 byla neobyčejně dlouhá zima. „Ledové kry se uvolňovaly a pluly směrem od Grónska v oceánu, avšak nestačily rychle tát. Posádka sice věděla, že v dubnu může být cesta komplikovaná, ale přesto všichni věřili, že situaci budou díky neustálému telegrafickému spojení  s dalšími loděmi umět vyřešit,“ vysvětlila autorka důvod, proč se nakonec kapitán Edward Smith pro riskantní plavbu rozhodl.

Málo záchranných člunů- osudový kompromis

Další často diskutovanou otázkou jsou záchranné čluny, kterých bylo na Titaniku pouze dvacet. Dana Šimková vysvětlia, že Thomas Andrews, hlavní konstruktér lodi prý spočítal, že by se jich mohlo být až šedesát osm. „V takovém případě by byla ale loď doslova „obskládaná čluny“, což by podle majitele společnosti Bruce Ismaye mohlo v očích pasažérů vzbuzovat nedůvěru. Navíc, by kvůli záchranným člunům nemohly být zpřístupněny boční promenády pro první a druhou třídu. Andrews tedy přistoupil na osudový kompromis, kterého později celý svět litoval,“ vysvětlila autorka divákům ne příliš známou skutečnost.

Jacka by na mši pustili

Jedna z nepřesností ve filmu Jamese Camerona, je podle spisovatelky scéna, kdy se Jack snaží setkat s Rose a rozhodne se jít za ní na mši. „ Ve filmu je nám Jacka líto, jelikož ho steward odmítne pustit dovnitř. Historicky je však doložené, že mše se na Titaniku sloužily dvakrát denně a byly přístupné pasažérům všech tříd. Jacka by tedy nemohli v žádném případě vyloučit,“ vyvedla z omylu posluchače autorka.

Spisovatelka ukazuje repliku talíře z Titanicu, která je součástí její soukromé sbírky. Foto:HavelkováLenka

Osudy neznámých hrdinů

Paní Jessopová  byla mladá pohledná stevardka, která přežila potopení Titaniku. Pomáhala při nastupování do záchranných člunů. Sama nehodu přežila a podařilo se jí také zachránit neznámého chlapce. Na společnost White Star Line i přes tragickou událost nezanevřela a pracovala i na další z jejích lodí Britannic. Tato loď se rovněž potopila, ale Violet Jessopová i tuto havárii přežila. Zemřela ve velmi vysokém věku.

Chlapec s polárním medvědem byl tehdy šestiletý Robert Spedden, plul na lodi spolu se svými rodiči. Speddenovi patřili k nejbohatším pasažérům. Vraceli se na Titanicu do Ameriky ze svých cest po Indii. Chlapec spolu se svými rodiči havárii přežil a do záchranného člunu si stihl vzít svou plyšovou hračku v podobě bílého polárního medvěda. Jeho matka Daisy mu k následujícím Vánocům darovala knihu Polar the Titanic Bear, kterou sama napsala i ilustrovala. Scéna s malým Robertem se objevila i ve filmu Jamese Camerona, kdy si chlapec hraje s na palubě s medvídkem, zrovna, když tudy prochází hlavní hrdina Jack.

Spisovatelka a autorka přednášky Dana Šimková se studiu Titanicu věnuje črtnáct let. Foto: Lenka Havelková

Jacob Astor se plavil se svoji ženou Madeline a fenkou Kitty. Když se loď potápěla a lidé nastupovali do člunů, Jacob si vzpomněl na svého psa a rozhodl se jej zachránit. Z kotců, které byly v podpalubí, nakonec vypustil  všechny psy, aby se případně zachránili. Astorovi nehodu přežili.

Ida a Izidor Straussovi byli velmi oblíbený manželský pár. Při nastupování do záchranných člunů se rozhodl důstojník Lightoller udělat výjimku a na palubu pustil i pana Strausse. On však odmítl nastoupit se slovy, že počká, až se zachrání všechny ženy a děti. Jeho manželka Ida se rozhodla, že bez svého muže neodejde, tak na poslední chvíli vystoupila.  Manželé tragédii nepřežili.

Richard Norris Williams byl americký tenista, který se plavil společně se svým otcem. Viděl, jak se jeho otce zřítil komín. Podařilo se mu dostat do převráceného člunu, kde stál dlouho po kolena ve vodě. Přestože mu lékaři nařídili amputaci obou nohou, Williams odmítl. Nakonec se mu podařilo obě nohy zachránit a v roce 1924 se zúčastnil olympijských her v Paříži.

Klíčová slova: titanik, přednáška

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.