20.04.2016 16:44


Při závodu bije srdce naplno, říká běžec do schodů Tomáš Maceček

Autor: Martina Štefániková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Pětadvacetiletý Tomáš Maceček studuje na Masarykově univerzitě Bezpečnostní a strategická studia. Při škole se závodně věnuje běhu do schodů. V minulosti se zúčastnil mistrovství světa v Kataru, Kolumbii i v Číně a dnes je na čtvrtém místě světového žebříčku v tomto sportu. V květnu se zúčastní závodu Schody AŽ nahoru v brněnské AZ Tower, v červnu potom známějšího Run up.

Autor: Run Up, Brno AZ Tower - Tomáš Maceček

Jak jste se dostal k běhu do schodů?

No úplně poprvé jsem to viděl někde na Facebooku a tam byl název jako: Nejšílenější závod, říkam, že to zkusím, protože už předtím jsem jezdil závodně na kole a běhal. V roce 2011 byl v Ostravě běh na radniční věž. Tak jsem se přihlásil a skončil jsem druhý nebo třetí v juniorské kategorii. Právě to mě motivovalo k účasti v dalších závodech.

Trénoval jste nějak speciálně na první závod?

No úplně na začátku asi ne. Až po prvním závodě jsem si vyběhl pár schodů a první dva roky to bylo jen tak na zkoušku, třeba jeden, dva závody za rok. Až potom jsem to více rozjel.

Účastnil jste se závodu světového poháru v Amsterdamu, jak to dopadlo?

Mohlo to dopadnout i lépe, skončil jsem pátý. Celkově tam bylo asi dvě stě závodníků, skoro celá evropská špička.

Běh do schodů je tak rozšířený? 

Není to tak rozšířené jako tradiční sporty. V Asii i v západní Evropě, tam kde jsou vysoké budovy, tam tento sport hodně letí a je populární.

Čím je tento sport speciální?

Na jednu stranu je hodně podobný horskému běhu. Je to zdolávání vertikálního terénu. Na druhou stranu je specifický právě v těch schodech, v těch otáčkách a vlastně i zábradlím. Nezáleží jen na nohách, ale i zábradlím si člověk může pomoct.

 

Tomáš Maceček se věnuje běhu do schodů. Foto: Martina Štefániková

Takže si pomáháte zábradlím?

V těch krátkých závodech mě to paradoxně spíše zdržuje. Pokud jde o sprint do dvou minut, tak je to docela zbytečné, ale právě v těch dlouhých závodech, které se běží šest až sedm minut, nebo delších, tam je fakt potřeba si pomoct a ulehčit nohám.

Jaká byla nejvyšší budova, kterou jste zdolal?

Nejvyšší byla v Číně, kde jsem byl v lednu minulého roku. V té době to byla myslím čtvrtá nebo pátá nejvyšší budova na světě. Vyběhli jsme tam čtyři sta výškových metrů. Mně to trvalo šestnáct minut.

Jakou máte taktiku běhu do schodů? Berete schody po dvou?

Jo, tak vždycky po dvou, v některých sprintech i třeba po třech. Zrovna tady v Brně na AZ Tower je schodiště mírné, schody se dají brát i po třech. Ten sport je ještě specifický v tom, že člověk vždycky musí jít na svojí hranu, vydržet bolest a zabrat. Běhá se většinou časovka, kdy závodí každý sám a stopuje se čas. Na konci je třeba překonat bolest a běžet ještě rychleji. Taktika je různá. Někdy člověk musí jít naplno, ale při delších závodech je klíčové rozvrhnout si síly a nezačít úplně naplno v první půlce. Když se člověk odvaří hned v půlce pak tu druhou jde ješte pomaleji, než kdyby šel normálně pěšky.

Jaký je rozdíl mezi světovými soutěžemi a českými?

Tady v Brně jsou dva závody na AZ Tower. Jeden je v květnu a druhý v červnu. Ten druhý je taky součástí světového poháru. Je v rámci série závodu, kde se běží v pátek ve Vídni, přes víkend v Brně a Bratislavě, výsledky se pak sčítají. I takové kratší závody jsou součástí světového poháru, v tomto třeba není rozdíl. Rozdíl je samozřejmě ve výšce budov. V Asii nebo i v západní Evropě jsou budovy daleko vyšší než tady u nás. Rozdíl je asi taky v popularitě a v zázemí závodu a finančních prostředcích.

Účastníte se teda i jiných závodů?

Dělám ještě ten horský běh. Teď v sobotu jsem měl závod Skyrunning na Ještědu v Liberci. To je takový extrémní horský běh do prudkých kopců, kde se dával důraz na těžký terén a velké převýšení.

Trénujete každý den?

Schody ne, ty trénuji paradoxně málo. Je dobré, že tady na AZ Tower se dá domluvit, a můžu tam trénovat na schodišti. Ale můj trénink je široký a zaměřuji se na horské běhy. Takže hodně trénuji v kopcích, které vlastně taky simulují schody. Mám takový specifický tréninkový plán.

Jezdíte výtahem?

Jo, skoro vždy chodím po schodech, ale když mě fakt bolí nohy a nechce se mi, tak se svezu výtahem. Třeba po závodě.

Která soutěž vás čeká teď?

Ve schodech bude právě brněnský závod v květnu. V červnu je světový pohár i ve Frankfurtu, který je nejstarší i nejvyšší v Evropě. Potom je GrandPrix of Europe, to je zmiňovaný víkend Vídeň-Brno-Bratislava v červnu. Příští rok bych se mohl objevit v Paříži na běhu na Eiffelovce. Ještě nevím, protože Paříž je dlouhá, a mě víc sedí sprinterské, kratší závody.

Kolika soutěží se zúčastníte za rok?

Já myslím, že tak osmi až deseti za rok. S tím, že v minulém roce bylo mistrovství světa v Kataru. Předtím jsem byl v Číně nebo v Kolumbii. Takže i do takových destinací se dá s tímto sportem dostat.

 

Tomáš Maceček po závodě v Estonsku. Foto: Archív Tomáše Macečka

Jak jste se dostal na tato mistrovství?
Existuje světová asociace, pod kterou se všechno organizuje, a vede žebříček světového poháru. Tam jsem momentálně na pátém místě, za minulou sezónu jsem skončil čtvrtý. Od toho se odvíjí i pozvánky na závody. Takže tím, že jsem tak vysoko v žebříčku, mě organizátoři zvou na závody. Starají se jak o cestu, tak o ubytování. Což je super příležitost vidět svět.

Co je váš největší úspěch?
Mně se nikdy nepovedly ty velké akce. Na mistrovství světa v Kataru jsem byl jedenáctý, teď na mistrovství Evropy jsem byl devátý. Ale jako největší úspěch beru konečné pořadí ve světovém poháru, kde se započítává osm závodů. Takže čtvrté místo minulou sezónu. Ale i minulý podzim se mi dařilo. Vyhrál jsem jeden závod světového poháru v Německu.

O jaký závod šlo?
Zrovna v Německu byl speciální systém. Byl to sprint, ale soutěžilo se vyřazovacím způsobem. Po kvalifikaci soutěžil první s posledním a postoupil vždy ten rychlejší. Takhle to šlo až do finále. Nakonec jsem věž vyběhl devětkrát.

Máte nějaké tréninkové tipy pro lidi, kteří by se rozhodli zúčastnit se brněnských závodů?
Určitě si to třeba předtím vyzkoušet, zajít přímo na AZ Tower a vyzkoušet si, jaké to je běžet do schodů. Nejít jenom tři čtyři patra domů, ale i delší vzdálenost. Tak člověk pozná nejlíp, jak si rozložit síly. Dá se trénovat i venku, tady konkrétně v Brně na ulici Schodová i na sjezdovce ve Wilsonově lese. Pokud si to chce někdo jen vyzkoušet nemusí trénovat každý den, ale pokud by se chtěl nějaký ambicióznější sportovec zlepšit, musí trénovat intenzitu. Při běhu do schodů člověk jede fakt nadoraz. Je důležité zmáčknout se a vyzkoušet si jaké to je, když bije srdce úplně naplno.

Tomáš Maceček na mistrovství Evropy. Foto: Archív Tomáš Maceček

Klíčová slova: běh, AZ Tower, Tomáš Maceček

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.