07.05.2019 18:28


Při stopování mi na den stačilo osmdesát korun, říká Šimon Doseděl

Autor: Tereza Ryšanová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Možností, jak dnes cestovat, je nespočet. Málokdo je ovšem všechny využívá. Šimon Doseděl se o to snaží. Na gymnáziu vyjížděl do zahraničí přes projekt Erasmus plus a o letních prázdninách zas z Benátek stopoval až do Albánie. Na kole dojel k Baltskému moři, načež pár dnů po návratu odletěl do Kyrgyzstánu. Stejně jako spousta dalších lidí má sen, že objede svět s vlastní dodávkou. Na rozdíl od jiných si ho ale snaží splnit.  

Jednadvacetiletý Šimon Doseděl se dá popsat slovem dobrodruh. Před nástupem na litomyšlské gymnázium směřovaly jeho zahraniční výlety do sousedních zemí. Po rodinném výletu do Říma ovšem cestování naprosto propadl a o pár měsíců později jel sám na Ukrajinu. Teď je ve čtvrtém semestru na České zemědělské univerzitě v Praze, kde studuje obor Ochrana krajiny a využívání přírodních zdrojů. Zatím to ale vypadá, že ani vysokoškolský život nevyhraje nad jeho touhou po cestování. „Chtěl bych přejít na dálkové studium,“ říká Šimon.

Hlavní je dobrodružství

Ačkoliv si momentálně přestavuje vlastní dodávku, dříve jeho cestování příliš vysoký standart nemělo. V době studia na gymnáziu jezdil často stopem. Jeho první větší cesta, tímto pro mnohé nestandardním způsobem, vedla do Bratislavy. „Chtěl jsem si koupit knížku o stopování. V Česku ale nebyla k sehnání, tak jsem si pro ni dojel na Slovensko. No a jak si jet pro knížku o stopování jinak než stopem,“ popisuje se smíchem Šimon. Několikrát se také přihlásil do programů, jako je třeba Erasmus plus. S ním navštívil například Arménii, Rumunsko, Řecko a Turecko.

Jak sám říká, nejtěžší nebylo překonat strach ze stopování, ale vůbec se naučit nějaká jeho pravidla. Rozhodně je důležité vědět, kde má člověk vůbec naději auto zastavit. „Ze začátku jsem stál úplně blbě. Stopoval jsem třeba u výjezdu z města na dálnici nebo u vjezdu do benzínky. Tam jsem jednou zůstal stát hodinu a už jsem to chtěl vzdát. Naštěstí mě vzal jeden pán, který se pro mě po natankování vrátil,“ říká Šimon.

Pak už následovaly výlety delší. Ještě ten samý rok si na prázdniny stanovil další cíl. Za tři týdny projet stopem Balkánský poloostrov. S krosnou na zádech se nejprve vydal z České republiky do Benátek, ze kterých ho pak čekala cesta do Albánie a zpět. „To byl hodně low-cost výlet. Na den mi stačilo třeba osmdesát korun. To jsem ale spal i po příkopech," vypráví Šimon.

Vyzkoušel si i brigádu ve Španělsku, kde o letních prázdninách pracoval jako pomocná síla v hotelu. Odtud si ale odvezl hlavně negativní zkušenosti. „Ta práce a ubytování. To bylo něco strašného. Byl jsem z toho hodně špatný a na chvíli mě to od cestování odradilo," popisuje Šimon. Na další výlet se vydal až v květnu, což byla asi nejdelší doba, kdy zůstal v České republice.

Časem se měnil i jeho styl cestování. Ačkoliv pro něj stopování stále představuje alternativní možnost dopravy, raději volí pohodlnější variantu - letadlo. „Když jde o Evropu, tak se snažím sehnat letenku do pěti set korun. Například cesta na Mallorku mě stála jedno euro,“ říká Šimon. Nejčastěji letenky nakupuje přímo u letecké společnosti. „Často jsou překupovací systémy mnohem dražší a nenabízí žádné výhody. Hlavně když je to jen jedna linka,“ vysvětluje Šimon. U složitějších letů se podle Šimona může vyplatit využít stránky, které umožňují kombinaci různých společností a linek.

Chci objevovat krásy světa

Minulý rok se se třemi dalšími kamarády vydal na tři týdny do Kyrgyzstánu. O expedici, jak výlet sám nazval, pořádají přednášky pro školy. „Překvapivě o nás měli zájem téměř všechny školy, kam jsme zavolali. Myslím, že jsme navštívili minimálně tak dvacet škol. Většinou ale lépe reagovala děcka z měst než z vesnice," popisuje Šimon. Ty samé prázdniny stihl i osmidenní výlet k Baltskému moři. Aby to bylo zajímavější, celou cestu tam jel na kole.

Další společný výlet s kamarády plánuje v srpnu. Chystají se jet na dva týdny do Gruzie. „Chceme si půjčit auto a projet místa, kam se moc nejezdí. Třeba Jižní Osetie nebo Abcházie," líčí své plány. S přáteli hlavně chtějí, aby jejich cesta měla nějakou přidanou hodnotu. „A abychom o tom mohli vyprávět na přednáškách. Ta o Kyrgyzstánu byla spíše zkouška, jestli nám to vůbec půjde,“ směje se Šimon. Dodává, že se jim to povedlo víc, než čekal. 

Ačkoliv i letos už pár výletů stihl, většinou to byly maximálně týdenní cesty. Na seznam už navštívených států si může připsat třeba Izrael, Rakousko nebo Itálii. Kromě výletu do Gruzie má i svoje vlastní plány. Nedávno si koupil auto, které si přestavuje na obytnou dodávku. S ní chce cestovat po Evropě a užívat si života. Svým plánům chce přizpůsobit i studium. „Chci přejít na dálkové studium. Vždycky pak někam vyjedu a vrátím se jednou za měsíc do školy," popisuje své plány. S sebou si navíc plánuje vozit kolo, na kterém chce v zahraničí pro různé společnosti třeba rozvážet jídlo. Přestože zatím plánuje navštívit spíše evropské státy, jeho vysněnou destinací je Karibik a západní Afrika.   

Klíčová slova: Cestování, stopování, zahraničí, Erasmus

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.