07.04.2013 18:09


Při nahrávání CD jsem se naučila víc, než od kdejakého kantora či kritika, míní houslistka skupiny Sami za sebe

Autor: Radka Kůřilová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Kultura

Hudební seskupení Sami za sebe původně tvořily zpěvačka a kytaristka Karolína Cork Kubicová a houslistka Lenka Sárazová. Díky nahrávání debutového CD své řady ale rozšířily o dva hudebníky a výtvarnice, které se starají o projekci při koncertech. O celém projektu Sami za sebe se rozpovídaly právě Karolína a Lenka.

Zpěvačka skupiny Sami za sebe Karolína Cork Kubicová při pobytu v Anglii přemýšlela o natočení CD a po svém návratu začaly s houslistkou Lenkou Sárazovou nápady na debut rozpracovávat. Naštěstí na to nebyly samy. Připojili se k nim další mladí umělci a ze skupiny tak vznikl větší projekt.

Kdy vás napadlo přibrat nové členy, když jste byli původně jen vy dvě?

K: Udělaly jsme to kvůli cédéčku. Nechtěly jsme, aby CD bylo jen záznam koncertu. Přidal se k nám Břeťa Vybíral mladší na cello a Milan Filip na cajon - bedýnku, do které se bubnuje. A křest by měl být sjednocený s celým CD, takže nám už zůstali. Stejně ale máme pánskou složku proměnlivou, a to nám vyhovuje. Někdy si navíc raději zahrajeme jen ve dvou. Záleží na náladě.

L: Kromě hudebníků přibyli také výtvarnice, které se starají o webové stránky a projekci při koncertech.

Výtvarnice Marie Čmelíková a Veronika Biskupová se do projektu zapojily samy nebo jste je pozvaly?

L: To souvisí taky s nahráváním cédéčka. Původně kvůli bookletu, tedy úvodní brožurce k CD. Objevil se nápad s ilustracemi, holky přišly se svými myšlenkami. Postupně se to nabalovalo, až ke každé písni vznikl obraz.

K: Kolem mě hodně kamarádů kreslí a maluje. Bylo fajn vytvořit společné dílo. Takovou kámošskou deskou. Každý si řekne to své, ale máme společný záměr. CD Make It Happen patří vlastně všem. Nikdo holkám nenařizoval, co mají nakreslit. Nechali jsem výsledek zcela na nich, na jejich fantazii. Lidé často rozdělují umění na dobré a špatné, ale mně se takové rozlišení moc nelíbí. Proto jsme Make It Happen vytvořili trochu dětsky, hravě.

Kdy a kde jste CD nahrávali?

L: Po celodenním zkoušení jsme asi v půlce února začali natáčet v Bučovicích ve studiu True Records. Nahrávání nám zabralo čtyři víkendy. Všechny písničky napsala Kajča, takže hrajeme jen autorské věci, ne převzaté.

Co jste při natáčení řešili?

L: Například dvě skladby jsou zaranžované pro smyčcové kvarteto, ale neměli jsme dost lidí. Chyběl houslista a violista. Nahrávání se tak muselo „vrstvit“. V některých písničkách hraju třikrát v jednu chvíli. Při tvorbě CD ze sebe člověk sedře kůži, pozná svoje slabiny. Na oplátku se ale dozví, v čem se má zdokonalovat. Je to lepší než kdejaký kritik či kantor. 

Kde všude CD představíte?

L: Čtvrtého dubna v Brně rozjíždíme náš „Duben tour“.  Jedenáctého hrajeme v Olomouci, osmnáctého v Praze, devatenáctého v Ostravě a nakonec pětadvacátého v Kyjově. Například v Olomouci budeme hrát v Galerii Pro Radost, kterou otevřeli letos v lednu.

Kde si zájemci budou moci nové CD koupit?

K: Make It Happen se bude prodávat na koncertech a na stránkách. Lidé si ho mohou stáhnout zdarma bez bookletu nebo si koupit plnou digitální verzi a také starou dobrou klasiku, kterou mohou vzít do ruky.

L: V dnešní době už prodávání v kamenném obchodě není běžné, zvlášť když nejsme známí a nepouštějí nás v rádiu. Internetový prodej je trendy a stojí daleko míň peněz, energie a ústupků s producenty.

Hrajete i jinde než v Sami za sebe?

K: Dřív jsem hrála v kyjovské kapele Helemese. Ale teď mám jen Sami za sebe. Hrát ještě někde jinde by mě v tuto chvíli asi trochu rozbíjelo. Projekt sám o sobě vzal docela hodně energie.

L: Do nedávna jsem hrála v brněnské kapele Nebeztebe. Také jsem první houslista Kyjovského komorního orchestru. Občas zpívám v brněnském sboru Gaudeamus. Hudbu beru jako životní styl. Pocit při hraní je nenahraditelný. Je to relaxace, radost, seberealizace, meditace. Prostě stav bytí.

Máte hudební vzdělání?

L: Chodila jsem do lidušky, tedy na základní uměleckou školu, ale jenom jeden stupeň. Soukromě se dovzdělávám a udržuji se v kondici u profesora Zavadilíka na brněnské konzervatoři.

K: Hrála jsem pět na klavír na Základní umělecké škole v Kyjově, ale moc mi to nešlo. Jednou jsem dokonce propadla. Ještě jsem chodila na zpěv. Z části proto, že mě tehdy naštvali v házené. Vrátila jsem dres a přihlásila se na zpěv.

Na stránkách slibujete ještě video. Co na něm bude?

K: Prvotní myšlenka byla natočit klip. Potom se ale posunulo nahrávání  CD a vznikl nápad na představovací video. Přiznávám, že nad tím nemám žádnou kontrolu, takže co přesně vznikne nevím.

Objevily se nějaké potíže při realizování projektu?

L: Bohužel ano. Při koncertu nás měli doprovázet tanečníci se svým vystoupením. Těšili jsme se na to. Jenže jejich původní nadšení pro věc opadlo a nakonec jsme se dohodli, že tančit nebudou. Další zrušená část projektu je kolekce oblečení od Andrey Ganoczy. Návrhářka se na nás nevykašlala. Kolekci vytvořila pod značkou UNIFLAKES. Jenže změnila název řady oblečení. Z kolekce Sami za sebe udělala Jaro/léto 2013.

 

Karolína Cork Kubicová se narodila v Kyjově. Žila například v Brně či Manchesteru. Vystudovala sociální patologii a prevenci a psychoterapeutická studia v Brně. I proto existuje i zdarma verze CD pro sociálně slabé. Dříve hrála v kyjovské kapele Helemese.

Lenka Sárazová se narodila v roce 1989 v jihočeském Písku, žije v Brankovicích na Vyškovsku. Posledních pět let tráví většinu času v Brně. Hudbě se aktivně věnuje od 8 let. Po dlouhou dobu byla nejmladším členem Kyjovského komorního orchestru. Studuje Agroekologii na Mendelově univerzitě.

 

Reportáž z brněnského křtu projektu Sami za sebe si můžete přečíst ZDE.

Úvodní fotka: Sami za sebe

Klíčová slova: Sami za sebe, hudba, umění

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.