08.04.2016 22:28


Překážkové závody žabího DNA nebo drama uvnitř lidského vajíčka, Science Slam přiblížil vědu veřejnosti

Autor: Zuzana Pekárková | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Univerzita

Brněnští vědci se již po šesté utkali ve velmi netradičním souboji. Zástupci pěti různých oborů dostali ve středu večer v prostorách Kabinetu MÚZ příležitost vyzkoušet si roli herců. Jejich úkolem bylo představit divákům svůj výzkum netradiční a zábavnou formou. Největší úspěch sklidilo vystoupení Zrození z chaosu, které umožnilo nahlédnout do dramatických dějů, jenž se odehrávají v buňkách stojících na samém počátku vzniku nového života.

Brno - Večer, který probudí ve vědcích hereckého ducha a dá jim jedinečnou příležitost přiblížit svůj výzkum laické veřejnosti. Tak vypadá koncept projektu Science Slam, který se tuto středu konal v Brně již po šesté. V Kabinetu MÚZ se při této příležitosti sešlo pět nadějných výzkumníků, kteří se rozhodli opustit své laboratoře, zapomenout na statistiky a data a prodat naplněnému sálu témata, kterými se zabývají, jen za pomoci sebe samých, případně několika netradičních rekvizit.

V letošním ročníku zvítězil v hodnocení diváků příspěvek Zrození z chaosu, ve kterém výzkumnice z Ústavu histologie a embryologie Zuzana Holubcová umožnila nahlédnout publiku do našemu oku skrytého dramatu, které se odehrává v lidském vajíčku na samém počátku vzniku života. Nápad na její výzkum vzešel z pozorování kmenových buněk.

„Zkoumala jsem, jak se v misce množí a byla jsem hrozně překvapená, že tam neplatila taková ta klasická pravidla, že buňky se dělí na dvě a hezky si pohlídají všechny procesy spojené s buněčným dělením. Panoval tam obrovský chaos. Začala jsem tedy zjišťovat, jestli se to samé děje v embryonálních buňkách a odkud tato chybovost pochází. Pochopila jsem, že pokud chci odhalit, proč mají embrya často chybnou genetickou výbavu, musím se vrátit k lidskému vajíčku, od kterého jí podědí,” popsala začátky výzkumu Holubcová. Na výzkumném pobytu v zahraničí se jí následně podařilo s kolegy natočit, co se přesně ve vajíčku děje a výsledky tohoto pozorování již teď pomáhají embryologům lépe odhadnout okamžik pro oplození.

Zuzana Holubcová (Foto: Karolína Víchová)

K účasti na Science Slamu přivedlo vítězku zejména nadšení pro popularizaci vědy, které získala již při svém výzkumném pobytu v Cambridge. Zdůrazňuje však, že podobné projekty mají velký přínos i pro vědce samotné. „Pro výzkumníky je občas obohacující vystoupit z té škatulky. Umožní nám to zjistit, že ostatní lidé pracují taktéž na velmi zajímavých věcech a že nejsme středobodem vesmíru. Mnohdy se navíc diváci na něco zeptají z úplně neobvyklého úhlu a člověk tak začne nad tím problémem, kterým se zabývá, přemýšlet odlišně. I reakce laiků mohou tedy vědce velmi obohatit a přivést na novou myšlenku,” hodnotila Holubcová.

Podobně o přínosech a úloze projektu uvažuje i organizátor Petr Holík. „Naším cílem je, aby se o vědě mluvilo, aby mezi veřejností vznikalo porozumění. Lidé by měli vědět, co se na univerzitách děje a vědci by měli umět sdělit lidem, co vlastně dělají,“ uvedl. Zastoupení jednotlivých vědeckých disciplín se s každým ročníkem liší. „V prvních letech byla nejvíce zastoupena Přírodovědecká fakulta, tedy taková ta opravdu hardcore věda. V posledních dvou Slamech bych však řekl, že je to tak půl na půl - Přírodovědecká a Filozofická. Dnes jsme měli dokonce prvního hosta z veteriny, mám tudíž velkou radost z toho, jak se rozrůstáme,“ popsal Holík.

Letošním účastníkům se podařilo dát dohromady velmi rozmanitou sestavu. Své zástupce tak našly na Science Slamu i obory, které se často neskrývají pod typickou představou o exaktní vědě.

Religionista Tomáš Hampejs přivedl diváky k zamyšlení nad podmínkami, za kterých se bohové stávají a přestávají být reálnými.

Tomáš Hampejs (Foto: Zuzana Pekárková)

O tom, kolik překvapivých informací nám dokáže přinést zkoumání pravěkých pecí, které mohou být na první pohled často jen obyčejným kruhem vypálené hlíny, promluvila studentka archeologie Lenka Tkáčová.

Lenka Tkáčová (Foto: Zuzana Pekárková)

Za ústav slavistiky na Filozofické fakultě vystoupila Simona Švandová, která povyprávěla o tom, proč se v létě vydá do Chorvatska po stopách spisovatele Martina Kukučína. Ten byl dle jejích slov všude, kde se dalo pít a spojila se v něm podoba české Němcové a soudobého hipstera.

Simona Švandová (Foto: Zuzana Pekárková)

Historicky první účastnice z Fakulty veterinární hygieny a ekologie Alžběta Jelínková pak seznámila diváky s tím, jak vypadá překážkový závod žabího DNA, co jsou to ranaviry a proč by lidé nikdy neměli vypouštět své domácí mazlíčky do přírody.

Alžběta Jelínková (Foto: Zuzana Pekárková)

Klíčová slova: Science Slam, věda, kabinet MÚZ, Masarykova univerzita

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.