14.05.2019 22:20


Přála bych si dále posouvat své rekordy, protože ještě nejsem na hraně svých možností, říká plavkyně Simona Kubová

Autor: Simona Chlupová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Sport

Plavkyně Simona Kubová byla první sportovkyně, která měla jistou účast na olympijských hrách v Tokiu. Budou to již její třetí olympijské hry. Zároveň se jí podařilo splnit limit na mistrovství světa v korejském Kwangdžu.


 

Audio

    Simona Kubová - splnění limitu
         
    Autor: Simona Chlupová

Simona Kubová Foto: Martin Sidorják

Brno – První sportovkyně, která měla jistou účast na olympijských hrách v roce 2020 v Tokiu byla Simona Kubová. Po hrách v Londýně a Riu de Janeiru to budou její třetí olympijské hry. Na závodech v Eindhovenu splnila limit také na mistrovství světa v korejském Kwangdžu. Kubová je bronzová medailistka z mistrovství světa v krátkém bazénu a zároveň několikanásobná medailistka z mistrovství Evropy. Všechny své medaile posbírala ve své hlavní disciplíně znak.

Byla jste první sportovkyně, která měla jistou účast na olympijských hrách v Tokiu. Očekávala jste, že splníte limit takhle brzy?

Já jsem v to doufala, protože mi dělalo problém splnit limit do Londýna i do Ria. Teď jsem věděla, že se mi daří. Plavala jsem rychle už tři týdny před Eindhovenem, tedy před závody, kde jsem limit zaplavala. Jsem ráda, že se zadařilo.

Jak prožíváte splnění limitu nyní oproti tomu, když jste ho splnila poprvé na olympiádu v Londýně?

Rozdílné pocity to úplně nebyly. Poprvé se mi zase splnil můj sen. Teď jsou pocity takové, že se mi to podařilo už po třetí, takže bych je dala skoro na stejnou úroveň jako poprvé. Jinak jsem se cítila v případě druhých her, kdy jsem splnění limitu brala v podstatě jako povinnost a samozřejmost.

Změnila jste přístup v tom, že dosahovat úspěchů v plavání neberete jako něco, co musíte, ale chcete?

Doufám, protože mě to dříve hrozně omezovalo. Po olympiádě v Londýně jsem si dala cíle, čeho chci v Riu dosáhnout a nepovedlo se. Tam jsem právě jela s tím, že musím a celý rok, možná dva byly o tom, že musím a už se vidím na olympiádě v Riu. Teď se to snažím brát jinak. Vždycky je to složitější, protože ve sportu hodně rozhoduje hlava, psychické nastavení a nervozita. Snažím se už na závod nahlížet trochu s rezervou.

Plánujete nějaké změny v přípravě?

Plavecké kilometry zůstanou nezměněné, změníme akorát intenzitu. Psychická příprava zůstane stejná, protože zatím poměrně funguje. Čím více věcí mimo plavání mám na práci, tak tím lépe plavu. Soustředím se na něco jiného než pouze na plavání.

Jak se vám daří skloubit práci fyzioterapeutky a sportování na vrcholové úrovni?

Kromě toho ještě studuji doktorát a letos bych měla končit. Mám udělaný výzkum, a ještě jej potřebuji sepsat. To je trochu těžší. Navíc musím i učit na vysoké škole. Co se týče fyziopraxe, když mám dobré lidi, tak je to fajn. Pokud jsou lidé negativní, je to horší a hodně vysávají energii. Skloubit se to dá, ale občas musím něco upřednostnit před tím druhým.

Měla jste nějaké sezóny, které nebyly úplně ideální. Momentálně máte za sebou už dvě povedené. Kdy pro vás nastal zlom?

Nastal v roce 2017. Úplně přesně si nejsem jistá čím. Možná typem tréninku nebo tím, že jsem strávila poměrně dlouhou dobu na soustředění v Dánsku, kde jsem byla šest týdnů. Měla jsem třeba úspěšnou sezónu v roce 2013 a pak tři neúspěšné. Stále je mi ale líto říkat, že byly neúspěšné, protože já jsem pořád skončila třeba čtvrtá nebo pátá na mistrovství Evropy. Jenže už jsem nevozila medaile a společnost to bere jako neúspěch, takže i já to beru jako neúspěch.

Mělo by se vnímání společnosti změnit?

Je to frustrující pro sportovce. Když si vezmete Ester Ledeckou, tak vyhrála zlato na lyžích na olympiádě. Teď na mistrovství světa skončila mimo pódium a hned se začne říkat, že by měla zůstat jen u snowboardu. To si říkáte, jestli si lidé nedělají srandu. Loni je za hvězdu a jedna sezóna nebo jeden závod se jí nepovede podle představ a hned je špatná. Sportovec je sám nešťastný, že se závod nepovedl a když si pak ještě přečte reakce fanoušků a diváků, jen to prohlubuje jeho depresi.

Čtete ještě reakce?

Občas bohužel ano. Když jsem na závodech, tak se je snažím nečíst, protože mě akorát rozčilují. Jednou za čas si něco o sobě přečtu, ale když je před velkými závody, snažím vypnout všechny sociální sítě.

Zároveň se vám povedlo splnit limit i na mistrovství světa. Jaké cíle jste si vytyčila pro tohle mistrovství?

Přála bych si dále posouvat své rekordy, protože si myslím, že ještě nejsem na hraně svých možností. Takže bych si moc přála stlačit svůj čas na stometrové trati na hranici 59 vteřin. Co se týče umístění, tak to je vždycky hop nebo trop. Může být rychlé finále nebo trochu pomalejší, že tam něco nesedne, tudíž umístění je otázkou. Moc bych si přála být ve finále.

Co vás ještě čeká před mistrovstvím světa?

Teď bude jenom pár závodů, jak v Čechách, tak v zahraničí. Nějaké soustředění, ale jinak nic moc zajímavého.

Říkala jste, že plavete už dvacet let. Jak je pro vás těžké hledat motivaci?

Vždycky jsem byla schopná se namotivovat a stále mám před sebou cíle, které jsem si nesplnila, takže to pro mě těžké není.

 

 

 

 

 

 

 

Klíčová slova: plavání, olympiáda, Tokio 2020, Simona Kubová

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.