11.04.2019 18:37


Potkat dnes člověka, který na sobě nemá ani čárku, není tak lehké, říká tatér

Autor: Artem Kravchuk | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

V dnešní době si stále více lidí nechává dělat tetování. Tento trend se rozšiřuje na další a další věkové vrstvy, roste i množství tetovacích studií. Tatéři Týna a Tom ze salonu Freihand Brno působí v téhle branži už dlouho. Začínali, když konkurence ještě nebyla velká, a za drobné tetování mohl být člověk i vyhozen z práce.  


Tatéři Týna a Tom v tetovacím studiu Freihand Brno.

Tetovací studio Freihand Brno založili před rokem a půl tatéři Tom a Týna. Přistěhovali se z Ostravy, kde měli vlastní tetovací salon od roku 2000. „Tehdy na trhu nebylo tolik studií a bylo snazší začít. V dnešní době konkurence stále roste,“ říká tatér Tom. Týna a Tom jsou přezdívky, které používají místo svých skutečných jmen. Požádali, aby byli pod těmito pseudonymy jmenováni v i následujícím rozhovoru. 

Pamatujete si první tetování, které jste někomu udělali? Byla to kvalitní práce? 

Týna: Byla to práce na kamarádovi. Má to tetování do dneška, nezbavil se ho.  

Tom: Neměl jsem žádné kamarády, prostě jsem nastoupil do práce. Několik prvních tetování se seznamujete s tím, co se vůbec děje. Učil jsem se na opravách. Nemohl jsem tedy nic zkazit, jen jsem doopravil světlejší černá místa a podobně. První tetování, které jsem dělal úplně sám, bylo po týdnu a nemyslím si, že jsem toho člověka nějak zmrzačil. (směje se)  

Jaké znalosti a dovednosti vyžaduje práce tatéra? Může s ní začít třeba i obyčejný malíř?  

Tom: Pokud má výtvarné vzdělání, tak jistě. Musí prostě zvládnout další grafickou techniku.  

Týna: A musí být trpělivý, protože na malířském plátně je práce jednodušší než na lidské kůži.   

Tom: Je to časově náročnější, fyzicky a psychicky více vyčerpávající, než když jenom stojíte se štětcem a malujete. K práci tatéra patři i interakce s klientem.  

Tetovat se dá v mnoha různých stylech. Jaký styl preferujete vy? 

Týna: Preferuju akvarelový styl, černé plochy a k tomu rozmývané barvy a linie. To mě baví, protože mi to umožnuje nějakou svobodu. Nedržím se přesně návrhu klienta, nekoukám na něj. Nesnažím se udělat přesnou kopii.    

Tom: Já jsem ještě ze staré školy, museli jsme teoreticky umět všechno.   

A teď je to jinak?  

Týna: Každý se drží nějakého stylu.    

Tom: Dnes je to opravdu hodně vyhraněné. Spousta tatérů se za svůj styl schovává.  

na: Před patnácti lety musel tatér umět udělat všechno: černý trigál, stínovou věc, barevnou věc. Dneska si každý najde svůj styl a dělá jen ten dělá a žádné jiné. To se podle mě děje proto, že je tatérů v současnosti strašně moc. 

Tom: Na lidi práce tatéra působí tak, že se dají vydělat poměrně snadné peníze za malé náklady. 

Jak pracujete s náčrty?  

Týna: Vycházím z toho, co má klient za představu. Pak už je to dílem náhody, protože práci nechávám plynout. Nemám dopředu úplně promyšlený koncept a nepotřebuju vidět jiné podobné práce. Spíš vycházím z toho, co klient chce. Snažím se s ním domluvit na správném odrazovém můstku, abychom se neminuli v tom, co on chce a co já dokážu nabídnout. 

Tom: Já si spíš hledám inspiraci v obrazcích třeba na internetu. Jak daný motiv zpracovat. Jednou můžu udělat medvěda jedním způsobem, podruhé jiným. Nikdy nebudu jednu věc vnímat stejně. Nekreslím si nic dopředu, to je pro mě ztráta času. Mám představu, jak to zvládnu v jakési hodnotě. Potřebuju si odpovědět na pár otázek. Jak to umístit, jak to natočit, jaká bude barevná kombinace. Pokud si na tyto otázky odpovím, tak jdu na to.  

Jak poradíte klientům, kteří si chtějí nechat udělat tetování, ale nevědí jaké? Podle čeho posuzujete, co by se jim hodilo?  

Tom: Nejsem ochotný myslet za klienta. Lidé jsou někdy tak pohodlní, že si myslí, že přijdou do studia a tam se jim vymyslí něco brilantního. Podle mě to takto nefunguje. Člověk musí vybírat podle svého vlastního cítění. Můžu jen ovlivňovat a pomáhat mu s rozhodováním, pokud má aspoň nějaký základní cíl. Nevěřím, že existují tatéři, kteří se vám podívají do očí a řeknou, že se k vám hodí to nebo tamto. Pokud to někdo dělá, tak si myslím, že je to hra, aby měl klient dobrý pocit. Tatér stejně vybere něco, co mu leží v šuplíku, co nejspíš dělal pro jiného klienta.  

Týna: Klient musí znát obsah svého tetování a co to má být. Musí vědět, jestli chce to, co pro něj má smysl nebo to má být jenom dekor na těle. Nemůžeme posoudit podle vnějšku klienta, co by se mu hodilo. Spíš podle toho, co nám sdělí on a jaký má na to rozpočet.    

Vyvíjí se nějak váš obor s postupem času? 

Týna: Všechno je závislé na informacích. Když nebyl internet, tak klient prostě přišel do studia, kde byly katalogy, ze kterých vybíral. Dneska je katalogem internet. A je obrovský, takže trendů je díky němu strašně moc.   

Tom: Do tetovací branže celosvětově vstoupili výtvarně vzdělaní a talentování lidé. Už to nejsou jen lidé, kteří chtějí exhibovat. V posledních šesti letech se to začalo vyvíjet tak rychle, že na tatéry, kteří byli ještě před deseti lety velké hvězdy, dneska už nikdo nevzpomene. Dřív se při tetování přísně dodržovala pravidla, technologie, způsoby stínování a tak dále. Dnes je vše jinak.  

Týna: To, jak má tetování vypadat, bylo dřív omezené. Dneska může být tetováním cokoliv, co vymyslíte a uděláte si z toho styl.  

Mění se i trendy v tetování? 

Tom: Dnes se dělají větší tetování. Chodí lidé, kteří uvažují o tom, že budou mít celý rukáv, i když na sobě nemají zatím nic. Celkově lidé mají na sobě mnohem víc tetování a často je spojují do nějakého celku. Takže dneska potkat člověka, který nemá na sobě čárku, není tak lehké. Trendy často přicházejí od celebrit. To mi přijde bezduché, jelikož se stává, že i velké hvězdy mají příšerné tetování.  

Týna: A lidé je napodobují jen proto, že jsou to celebrity. Nedá se mluvit o trendech, protože záleží na konkrétním tetovacím studiu. Někdo dělá jen svůj styl. To, co my říkáme, to není obecná pravda, to je pravda našeho studia. A záleží i na klientele, protože si mladí lidé budou chtít extrémnější tetování než starší.  

Je nějaké tetování, které byste nikdy nikomu neudělali?  

Tom: Máme nějaké morální limity, určitě bychom nedělali nacistické nebo komunistické symboly. Kromě politických symbolu můžu udělat téměř všechno.

Týna: Odmítla bych třeba klienta, který by chtěl něco příliš malé, co by se do pár let ztratilo. Kůže není dokonalým nosičem a chceme za tou prací stát i po patnácti letech a být si jistí, že tetování bude vypadat dobře.    

Jak se podle vás postupně mění postoje k tetování ve společnosti?  

Týna: Dříve si třeba nenechávaly paní padesát plus dělat tetování, dneska to není nic zvláštního. Tetujeme i učitelky z mateřských školek, zdravotní sestry, právníky... Jen občas se stane, že si klient přeje, aby tetování nebylo vidět zpod krátkého rukávu.   

Tom: Tolerance tetování je určitě větší. Lidé zjistili, že, když někomu něco kouká na kůži, ještě to neznamená, že je nezaměstnaný. Ve zdravotnictví jsou ale nějaká kritéria pořád. Zdravotní sestry nemůžou mít potetované celé předloktí, protože by to některým pacientům mohlo vadit. Je to samozřejmě absurdní. Kdysi dávno jsem zažil sestřičku, která si musela odstranit opravdu malinké tetování, o kterém se náhodou dozvěděla její nadřízená. Tahle doba je už ale pryč.  

Stává se, že se klienti bojí bolesti?  

Tom:. Svět se pořád zpohodlňuje. Dneska jsou i studia, která se zakládají na tom, že u nich to nebude bolet a napomáhají tomu medicínskou cestou. Jsou i klienti, kteří se přímo zeptají, jestli se dá při tom uspat. Já to nepreferuju.  

Týna: Kdyby někdo chtěl umrtvit, tak bych to neudělala. Mám pocit, že bolest k tvorbě tetování patří. Není to nic, co by se nedalo překonat.  

Tom: Někdo se opravdu před tím pocitem bolesti hroutí. To jsou pro nás nároční klienti. Je problém, když propadají panice a sami si to tím zhoršují. Jsou ale i klienti, kteří při tvorbě tetování usnou. Nejspíš mají nižší práh bolesti.   

Komu se snadněji dělá tetování, muži nebo ženě? 

Tom: Já preferuju ženy. Chodí jich mnohem víc než mužů. Je to asi tím, že se chtějí víc zdobit. 

Týna: Dávám přednost ženám, protože jsem žena a lépe se mi s nimi komunikuje. Přijdou mi jako lepší klienti, protože jsou svým způsobem statečnější. Když si vzpomenu třeba na fotbalisty nebo hokejisty, co jsem tetovala, jak se pořád vrtili.   

Klíčová slova: tetování, tetovací studio, Freihand Brno, Tom, Týna

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.