16.03.2019 14:56


Pohádková oáza uprostřed Brna. Výstava nabízí originální kostýmy českých princů a princezen

Autor: Kristýna Sklenářová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Zhruba padesát kostýmů a rekvizit z těch nejhezčích českých filmových pohádek. Myší kožíšek, kabát Martina Kabáta nebo šaty Doroty Máchalové. Ty a ještě spousty dalších si mohou návštěvníci naživo prohlédnout na výstavě s názvem Princezny a hrdinové, která se koná až do konce dubna v Letohrádku Mitrovských u Brněnského výstaviště.

Myší kožíšek princezny Lady | Autor: Kristýna Sklenářová

Nenapadá mě lepší místo, kam v Brně vystavit pohádkové kostýmy, než Letohrádek Mitrovských. Už samotný zámeček s parkem vypadá, že by se tu každou chvíli mohla nějaká princezna objevit. Poté, co otevřu velké bílé dveře a vkročím dovnitř, by mě to už ani v nejmenším nepřekvapilo.

Křídla. Jírova křídla z pohádky O Jasněnce a létajícím ševci. To je to první, co uvidím, když překročím práh zámečku. Brzy nato si uvědomím, že mezi křídly a mnou stojí pultík, zpoza něhož se na mě usmívá starší paní. Se zakoupenou vstupenkou pokračuju vstříc prvním exponátům, zatímco se zvuk kroků po kamenné dlažbě rozléhá po nádherně malovaném sále.

Vybavuji si instrukce, které jsem před návštěvou dostala od těch nejpovolanějších. „Výstava představuje devět nejoblíbenějších českých filmových pohádek. Máme tady zhruba padesát kostýmů a rekvizit. Návštěvníci si mohou vyzkoušet i pekelnou váhu hříchů. Čert jim pak sdělí, v jaké jsou situaci. Jsou tu i další interakce - kouzelné zrcadlo, pexeso, puzzle a podobně,“ popisoval výstavu vedoucí produkce Letohrádku Petr Lukas.

První várku kostýmů vidím hned při vstupu do prvního sálu. Za kožený oblek Mrakomora z pohádky Princ a Večernice by se nemusel stydět ani kdejaký rocker. Kromě něj jsou tu i jiné kostýmy, přecházím tedy k další pohádce v místnosti.  Jsou tu červené šaty rozmazelné Angelíny, bílé šaty hodné Adélky i modré uniformy královského vojska z pohádky S čerty nejsou žerty.  Já však po vzoru Máchala nepostojím a přesouvám se dál.

Míjím vzorované kostýmy plné krajek, pocházející z pohádky Jak se budí princezny, a stejně tak i velká křídla a střevíčky, které unášely Jasněnku a létajícího ševce.  V další místnosti se vracím o pěkných pár let nazpět, i oproti předchozímu sálu. Na šaty Pyšné princezny Krasomily se přitom nedívám sama. „Konečně je vidím barevné tak, jak jsou,“ slyším promluvit ženu vedle mě. V tom musím souhlasit. Na rozdíl od kostýmů Princezny se zlatou hvězdou, která byla kolorovaná a kteroužto mám přímo čelem vzad naproti Krasomile. Snad že to je tím věkem, na Ladiných bílých šatech se podepsal čas. Na čem naopak skoro vůbec je myší kožíšek, dodnes čisťounký a jistě neztratil ani chloupek jediný. Vedle něj, stejně jako u každé pohádky, je umístěna tabule s množstvím zajímavostí a informací o daném filmu a jeho hercích. Poslední spolubydlící v místnosti je Šíleně smutná princezna. V této části jednoznačně vítězí pruhované hábity zákeřných rádců.

Ještě než se pustím po schodech dolů, do pekla, podaří se mi zastihnout paní pokladní o samotě. Při dotazu, zda by mi mohla něco o výstavě říci, se mi dostane úsměvu i odpovědi.  „Všechny exponáty jsou tu originály. Pocházejí z fundusu barrandovských ateliérů. Takže v kostýmech, které tu vidíte, princezny opravdu dřely pot a krev. Jsou dobře uchované a je jim věnována péče, protože patří do seznamu národního kulturního dědictví,“ povídá pracovnice Letohrádku Hana Kršková.

To už přicházejí další návštěvníci, a tak pokračuji dál. Pod schody procházím kolem kostýmů páru z filmu Honza málem králem. Malá místnost s nízkým stropem a střídmým osvětlením byla pro peklo skvělou volbou. Krom kostýmů z pohádky Hrátky s čertem je tu i pekelná váha hříchů. Pár odvážlivců se našlo, přesto se mi nejvíce líbí taktika jedné z malých návštěvnic, která poslala na váhu prvně tatínka.

Když vystoupám zpět do "říše smrtelníků", u stolu s obrázky je rušno. Jedna z malých návštěvnic si zrovna vybírá. Když se její babičky zeptám, jak se jí výstava líbí, rozzáří se jí oči. „Je to úžasně. Těšily jsme se. Většinou chodím s vnukem, tak jsme uvítali, že je tu konečně taky něco pro vnučku. A moc se jí to líbilo. Hlavně pekelná váha,“ přikyvuje návštěvnice Drahomíra Novotná.

Ještě jednou se rozhlédnu po malovaném sále. Z části, abych se ujistila, že jsem viděla opravdu vše, a z části proto, že z pohádkového světa se do rušného Brna odchází těžko. Přesto, když vezmu za kliku a uslyším za sebou zvolání: „Děkujeme za návštěvu, mějte se pohádkově!“, odchází se mi o poznání snáz.

Klíčová slova: výstava, Letohrádek Mitrovských, kostýmy, pohádky

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.