01.11.2019 18:33


Podzim zavítal do obory Holedná. Návštěvník může přijít kdykoliv

Autor: Kateřina Neumannová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Astronomický začátek podzimu je již více než měsíc pasé, ale opravdové podzimní zachumlané počasí přišlo až tento týden. Ranní pára stoupající od úst. Červené nosy vyčuhující z roláků a šál. Obora Holedná je pokryta měkkým kobercem odhozených barevných listů a láká milovníky procházek k relaxaci mezi stromy.

Běžec si užívá podzimní počasí.

Brno – Na konečcích nahých větví se z posledních sil drží rudé a žluté listy. Přichází opravdové podzimní počasí. Ranní mlha zakrývá okna i svět pod ním a od kelímku s čajem stoupá pára. Ano, podzim je tady. Zatímco město postupně ze svých ulic listy sklízí a odklízí, obora Holedná nechává spadaný koberec listí v klidu ležet. „Obora je pro návštěvníky otevřená 24 hodin denně, mohou tedy přijít kdykoli,“ říká správce Tomáš Duda.

Návštěvnice se prochází v oboře Holedná.

Ohrada s divokými prasaty je první zastávkou na odpoledním výletě do obory, která se skrývá jen kousek za Brnem. Prasat je tu docela dost a jsou překvapivě velká. Četla jsem, že právě divoká prasata jsou všežravá a doukáží kousnout i člověka. „Lidé sami nemůžou zvířata krmit. Pokud chtějí něco zvířatům přinést, můžou hodit suché pečivo do nádoby u vstupu do obory,“ nabádá správce Duda. Suché listy šustí pod klidnými kroky a tvoří tak jedinou zvukovou kulisu pro mlčící oboru.

Divoká prasata jsou bezpečně uzavřena ve vlastní ohradě.

Stezka se vlní mezi nahými kmeny stromů a pokračuje další tři kilometry okolo obory. Žádný ruch a žádný shon. Dokonalý myšlenkový útěk. Přes tenké větve sice proudí sluneční svit, ale už nehřeje. Nečekaný zvuk praskajících větví mě vytrhne z bloudících myšlenek. Běžec, který se tak nečekaně objevil, rychle prokličkuje okolo mě a zase mizí. Jen hlasité křupání pod podrážkami běžeckých bot je důkazem jeho prchlivé přítomnosti.

Obora Holedná je často vyhledávaným místem sportovců.

Než si stačím nalít novou dávku čaje, slyším další kroky. Tentokrát o něco pomalejší a udýchanější. Slečna prudce zaráží chodecké hůlky do prochladlé země a funí si do rytmu. Přede mnou se tyčí nevelký, ale o to prudší kopec. Lavička na vrcholu stoupání je ideálním místem na poslední hrnek čaje. Už se z něj ale nekouří, čaj vychladl. Chladné dřevo studí i přes vlněný kabát, ale přesto sedím naprosto klidně. Chci si vychutnat krásné podzimní odpoledne.

Cesty jsou dobře značené.

Žluté listy se mísí s hnědou hlínou a studený vzduch roztahuje plíce. Dokonalé maskování bylo prozrazeno pohybem. Kousek pode mnou se opatrně přikrádají tři srnky. Kopýtka kladou naprosto neslyšně jedno před druhé a se skloněnými hlavami hledají ve vlhkém listí. Fotím si je. Cvaknutí fotoaparátu vyruší jejich denní rutinu a tři slečny po mně hodí vyčítavý pohled. Černé lesklé oči. Stříhání drobných uší. A srnky opět noří své čumáky do studené půdy.

Místní zvěř je na lidi zvyklá a nebojí se.

Nečekaný zvuk. Po cestě nahoru se vyřítil malý uštěkaný pes v pleteném oblečku. Další dva psí kumpáni si vesele vykračují vedle své majitelky. Smečka je tvořena drobnými vyhublými psi, kteří se i přes přikázání být na vodítku volně prohánějí. Srnky zmizely mezi stromy. A psi si bezstarostně jdou po cestě. Obora je ideálním místem na procházky, protože vstup je zdarma a neomezený.

Psi by měli být připoutáni na vodítko.

Slunce už začíná klesat. Je čas jít zpátky domů. Obora Holedná je otevřená celý den a návštěvník může přijít kdykoliv. „Je to tu opravdu hezké. Ideální na odpolední podzimní procházku,“ říká návštěvnice Kamila Červinková. Podzim někdy umí být opravdu kouzelný.   

Návštěvníci mají dveře otevřené celý den i noc.

Klíčová slova: obora, výlet, Brno, fotoreportáž, zvířata

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Nový komentář