20.04.2020 13:45


Podřídit svůj život rodině, nebo si splnit osobní cíle? Průměrný věk prvorodiček stále roste

Autor: Karolína Lundová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Ženy své mateřství odkládají na pozdější věk. Za posledních třicet let vzrostl průměrný věk prvorodiček o šest let. Důvodem může být velká škála směrů, kterými lidé mohou vést svůj život. Svůj podíl mohou mít i nové antikoncepční prostředky.

Ženy mateřství odkládají na pozdější věk (Foto: Karolína Lundová)

PRAHA – Průměrný věk, ve kterém se ženy stávají matkami, je rok od roku vyšší. Od šedesátých let minulého století až do roku 1990 se průměrný věk prvorodiček pohyboval kolem dvaadvaceti let, v roce 2018 je to více než osmadvacet let. Není výjimkou, že ženy čekají první dítě až po třicítce. „Své první dítě jsem čekala ve dvaatřiceti letech. Druhé v pětatřiceti. Kdybych to mohla vrátit, měla bych děti dříve, ale maximálně tak o pět let. Z mého pohledu je lepší mít děti v pozdějším věku,“ říká matka Taťána Bártová z Prahy. Bártová zastává názor, že před založením rodiny je důležité splnit si osobní cíle.

Podle vedoucího Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Ladislava Rabušice se život individualizuje a mladým lidem se otevírá velké spektrum možností, jak se svým životem naložit. „Lidé mohou studovat na vysokých školách, zakládat si živnosti, cestovat nebo pracovat v zahraničí. Zkrátka se jim nabízí aktivity, které soupeří se zakládáním rodiny,“ zmiňuje Rabušic. Od druhé poloviny dvacátého století se také rozšířila nabídka antikoncepčních prostředků. „To vede k tomu, že se redukují počty nechtěných těhotenství,“ dodává Rabušic.

Ženy své mateřství odsouvají také kvůli kariéře. „Byla jsem v práci spokojená. Vyhovovala mi finanční samostatnost a nezávislost. Kariéra ovšem nebyla hlavním důvodem, proč jsem děti měla až v pozdějším věku,“ konstatuje Bártová. I muži své otcovství odsouvají na později a někteří děti vůbec nechtějí. Bártová uvádí, že po dlouholetém vztahu, ve kterém její přítel nechtěl mít děti, bylo náročné najít toho správného partnera.

Těhotenství v pozdějším věku znamená více rizik. „Důvodem, proč bych chtěla mít děti dříve, je více energie. Ta by se mi hodila například při dospívání dětí. S přibývajícím věkem na sobě pociťuji ubývání sil,“ míní Bártová. Od žen se podle ní navíc očekává péče o starší členy rodiny, která může být společně s výchovou dětí komplikovaná.

Územní srovnání ukazuje rozdíly v jednotlivých krajích. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) mají nejvyšší průměrný věk dlouhodobě prvorodičky v Praze. V roce 2017 to bylo jednatřicet let. Praha je také jediným tuzemským krajem, kde se průměrný věk prvorodiček nachází nad třicetiletou hranicí. Na opačném konci spektra je Ústecký kraj, kde ve stejném roce dosahoval průměrný věk prvorodiček sedmadvacet let. „Jistou úlohu v mém pozdějším těhotenství hrál také fakt, že žiji v hlavním městě. Ženy v mém okolí mívaly děti později,“ dodává Bártová.

Statistiky ČSÚ ukazují, že zatímco v roce 2001 se nejvíce dětí narodilo ženám ve věku 25–29 let, o šestnáct let později již převažovaly děti narozené ženám ve věku 30–34 let. V roce 2017 se průměrný počet dětí narozených ženám ve věku 35–39 let zvýšil na téměř stejnou hodnotu jako u žen ve věku 20–24 let.

Infografika (Autor: Karolína Lundová)

Klíčová slova: mateřství, kariéra, cestování

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.