17.11.2017 13:07


Po třech letech vztahu jsem zvažovala studium v Dánsku. Nebrala jsem to jako překážku a prostě odjela, říká studentka

Autor: Lenka Čechová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Dvacetiletá Eliška Hrdá se rozhodla studovat vysokou školu v cizině. České školy nenabízely takový obor, jaký si představovala, a tak poslala přihlášku do Dánska. Nezabránil jí ani dlouholetý vztah, s přítelem však už druhým rokem zvládají vztah mezi Prahou a Aarhusem.

Eliška Hrdá při návštěvě Prahy

Praha – Ačkoliv v České republice funguje přes šedesát vysokých škol, Eliška Hrdá se rozhodla studovat v zahraničí. Nejvíce ji zaujalo studium v Dánsku, kde druhým rokem studuje mezinárodní obchod na univerzitě v Aarhusu, který je v pevninské části Dánska. „Došlo mi, že obor, který chci studovat, zkrátka není v nabídce českých škol v tak dobré kvalitě, jakou bych si představovala,“ shrnuje dvacetiletá Eliška, proč odešla do zahraničí.

 

Kdy vás napadlo jít studovat do Dánska?

Medailonek Elišky Hrdé

Když jsem šla na Gaudeamus. Nebyla jsem schopná si z českých vysokých škol vybrat. Mezinárodní obchod se zkrátka na dobré akademické úrovni nedal sehnat. Navíc jsem už v té době chtěla mít mezinárodní přesah a došlo mi, že ten získám spíš v cizině než v Praze.

 

Podle čeho jste si vysokou školu vybírala?

Udělala jsem si seznam pro a proti. Nakonec jsem se rozhodla pro školu s nejlepší pověstí, navíc jsem si vybírala podle kampusu. Chtěla jsem školu, kde bude méně studentů. Ve třídě je nás necelých padesát. Vyhovuje mi, že si můžu povídat s učitelem a vše s ním konzultovat.

 

Co jste musela udělat pro to, abyste do Dánska mohla jít studovat?

V první řadě jsem zjistila, že potřebuji certifikát z angličtiny, takže jsem se připravovala na CAE (pozn. autora: mezinárodně uznávané zkoušky z angličtiny na jazykové úrovni C1). Zkoušku jsem skládala asi tři měsíce před odjezdem. Spoléhala jsem, že to zvládnu napoprvé, jinak bych totiž neodjela. Pak jsem posílala motivační dopis a životopis. Chtějí vidět, že zájemce nesedí celé prázdniny doma, že má aktivity mimo školu. Když si ani pak nejsou jisti, že o uchazeče stojí, pozvou ho na pohovor po internetu. Mě naštěstí vzali rovnou.

 

Porovnávají tedy školy vůbec znalosti uchazečů?

Samozřejmě. Musela jsem doložit průměry známek a že mám ze střední školy dostatečnou úroveň některých předmětů. Měla jsem štěstí, že jsem studovala na osmiletém gymnáziu. Z klasické střední školy bych totiž neměla dostatečný počet hodin matematiky. Kdybych neměla dostatečnou úroveň, musela bych si vědomosti doplnit v letní škole.

 

Kolik stojí studium v Dánsku?

To je hodně individuální. Samotné studium je zadarmo, ale člověk tu má další výdaje – nájem, jídlo, učebnice. Jedna učebnice vyjde až na 700 dánských korun, což je zhruba dva a půl tisíce českých korun. Předmětů máme třeba pět, takže na začátku semestru je to hodně peněz naráz. Taky jídlo je tu celkově dražší, nemůžu si třeba každý týden zajít do restaurace, abych s penězi vyšla.

 

A jaké jsou výdaje na bydlení?

Já osobně bydlím pět set metrů od školy a mám svůj malý byteček s kuchyní a koupelnou, který mě stojí přes tři a půl tisíce dánských korun, což je v českých korunách přibližně třináct tisíc. Samozřejmě lze bydlet mnohem levněji, například mimo kampus ve vedlejším městečku. Tam ubytování vyjde tak na dva a půl tisíce dánských korun. Já zase ušetřím hodně času na dojíždění.

 

Dánská vláda nabízí finanční podporu pro studenty. Jaké jsou podmínky pro její získání?

Dánové ji dostávají automaticky, ostatní studenti musí odpracovat zhruba 45 hodin měsíčně. Když stipendium máte, jste finančně v pohodě. Částka pokryje nájem i všechny další výdaje, samozřejmě pokud nechcete stavět domy. Důležité ale je mít peníze do začátku, než si tu člověk zvykne a zvládne si nějakou práci najít.

 

Zvládáte při studiu pracovat, abyste stipendium měla?

Podporu nemám, ale z vlastní volby. Pracuji jako tutor ve škole, což je fajn. V podstatě vedu semináře pro studenty z prvního ročníku. I kdybych stipendium měla, jsem na tom podobně. Takhle mám vysoký plat a práci, kterou si můžu dát do životopisu. Lidé, kteří mají stipendium, většinou roznášejí noviny, nebo myjí nádobí, protože neumějí dobře dánsky.

 

Co pro vás bylo nejtěžší na odchodu do zahraničí?

Rozhodně odloučení od přítele, se kterým jsem skoro pět let. Když člověk po třech letech vztahu zvažuje studium v cizí zemi, tisíc kilometrů od přítele, není to úplně jednoduché. Ale vzhledem k tomu, že je nám oběma dvacet, tak jsem se rozhodla nebrat to jako překážku. Prostě jsem odjela. Právě tohle bylo – a pořád je – rozhodně nejtěžší.

 

Jak zvládáte vztah na dálku?

Zatím dobře. Vidíme se zhruba jednou za dva měsíce, což je pořád poměrně často. Samozřejmě je to relativní, ale přítel studuje architekturu, což je časově náročné, takže bychom se ani v Praze moc neviděli. Každý den si voláme, celé léto jsem s ním a společně cestujeme po světě. 

 

Jak dlouho vám trvá cesta domů, do Prahy?

Zhruba dvanáct hodin, když jedu vlakem. Když letím letadlem, tak stejně, akorát stihu krásnou prohlídku Kodaně. Pátý semestr mi to ale bude trvat trochu déle, chci jít studovat ještě někam jinam do zahraničí, momentálně si vybírám kam a přemýšlím o Singapuru.

 

Dvacetiletá Eliška Hrdá už druhým rokem studuje mezinárodní obchod na vysoké škole v dánském Aarhusu. Předtím navštěvovala pražské osmileté Gymnázium Budějovická, kde odmaturovala v roce 2016, pochází ale z jihočeského Tábora. Od dětství hraje tenis, ráda peče dorty a snaží se naučit tolik jazyků, kolik to jen jde.

Klíčová slova: zahraniční studium, Dánsko, Eliška Hrdá, univerzita v Aarhusu

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.

Přehled komentářů

Jitka Cechova | 17. 11. 2017, 15:21
Hezky rozhovor