13.11.2019 11:37


Po stopách nacistů v Brně: kde to v roce 1939 vřelo

Autor: Jana Tomalová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Rok 1939 přinesl změny do celé Evropy, včetně Brna. Od změn názvů ulic a náměstí až po tragédie v historii celých rodin a institucí. Náměstí Svobody bylo krátce přejmenováno po Adolfu Hitlerovi, ze studentských kolejí se stalo vězení a popraviště. Vybrali jsme pět míst, které hrály v roce 1939 a v době druhé světové války v Brně významnou roli.

Německé vojsko v Brně. Zdroj: Wikimedia commons

Nová radnice

Sedmnáctého března roku 1939, pouhý den po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, se říšský kancléř Adolf Hitler zastavil v Brně na cestě z Prahy do Vídně. Přibližně dvě hodiny před Hitlerovým příjezdem dorazil do Brna krom jiných nejvyšší velitel SS Heinrich Himmler. Na brněnské nádraží přijel Hitler těsně po jedenácté hodině. Následně automobilem odjel na Dominikánské náměstí a do budovy Nové radnice, kde pronesl svůj projev k místním Němcům. Na radnici se setkal s vládním komisařem a úřadujícím starostou Brna Oskarem Judexem, který se starostou sám prohlásil právě 15. března. 

Judex Hitlerovi daroval takzvaný Konšelský soud, vzácný rukopis z 12. století. Hitler dar odmítl, podepsal se ale do pamětní knihy města, kde svůj podpis zanechal například T. G. Masaryk při slavnostním otevření brněnského výstaviště. Posléze se vydal Hitler zpět na nádraží a stejným vlakem, kterým do Brna přijel, odcestoval do Vídně. Fotografie pořízená 17. března 1939 u Nové radnice v Brně posloužila jako předloha pro speciální poštovní známku vydanou 20. dubna 1944 u příležitosti Hitlerových pětapadesátých narozenin. 

Náměstí Svobody
 

Kvůli Hitlerově návštěvě v Brně bylo náměstí Svobody 16. března 1939 přejmenováno na Adolf-Hitler-Platz, neboli náměstí Adolfa Hitlera. Tento název však vydržel pouhý  den, údajně na přání samotného vůdce, kterého nadchlo spíše Moravské náměstí. Od devatenáctého mělo náměstí svůj název dvojjazyčný, tedy Freiheitsplatz - náměstí Svobody, až do června 1942. V červnu bylo náměstí přejmenováno na Viktoriaplatz - náměstí Viktoria, na počest úspěchu německých vojsk. 

Freihetisplatz krom toho, že skrz něj Adolf Hitler při své návštěvě Brna projížděl, posloužilo po jeho příjezdu také jako prostor pro přehlídku německých vojáků.

 

Kounicovy koleje

Kounicovy koleje byly postaveny v letech 1922-1923, v roce 1925 začaly plnit svou funkci. S příchodem protektorátu však byly na podzim 1939 uzavřeny vysoké školy. 17. listopadu mezi čtvrtou a pátou ráno obsadili členové gestapa a SS fakulty Masarykovy univerzity i Kounicovy a Sušilovy koleje a rovnou odtamtud poslali přibližně 200 studentů do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.

Kounicovy koleje mělo gestapo vyhlédnuté už dávno: byly blízko centra, budovy přitom stály odděleně a studentské pokoje se dalo vcelku jednoduše předělat do podoby vězeňských cel. Byli zde vězněni a mučeni nejen akademici, ale také Romové, starší osoby a prakticky každý, kdo se nacistům znelíbil. Nejhorší formou mučení, kterou Němci používali, byly tzv. vanové výslechy, kdy obětím pouštěli do úst i nosu vodu, čímž vytvářeli pocit, že se vyslýchaný topí. Za dobu okupace bylo na Kounicových kolejích vězněno přibližně 35 tisíc lidí a 700 z nich bylo popraveno. Koleje jsou tak právem hlavním symbolem nacistické okupace v Brně.

Fakulta sociálních studií 

Po uzavření českých vysokých škol v Brně v listopadu roku 1939 převzala německá technika část jejich prostor a majetku," píše Pavel Šišma v knize Matematika na německé technice v Brně. Říšská vysoká škola získala strojní a chemický pavilon české techniky na Veveří nebo budovy přírodovědecké fakulty MU v Kotlářské ulici. Po válce se ukázalo, že v jejím užívání nebyli studenti ani učitelé příliš šetrní. Většina pomůcek a zařízení byly poškozené.

Jiné prostory byly použity například jako kasárny. Část budov lékařské fakulty využívala organizace pro mládež Hitlerjugend, budovy filozofické fakulty německý správní úřad Oberalandrat. Na právnické fakultě se usídlilo gestapo. Budova právnické fakulty se stala v letech 1940 - 1945 jedním z nejobávanějších míst v Brně. Konaly se tam výslechy nespočetné řady českých vlastenců: o tom, jakými metodami, není snad třeba se šířit," uvádí v publikaci Nacistická perzekuce na brněnské univerzitě v letech 1939 - 1945 František X. Halas. Po celou dobu války nebyla budova úředně přejmenována a sami gestapáci ji mezi sebou nazývali právnickou fakultou.

V budově dnešní Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity sídlila do roku 1945 Německá vysoká škola technická v Brně. Pro polytechniku, která fungovala jako dvojjazyčné učiliště od poloviny devatenáctého století, byla budova na Joštově ulici postavena v roce 1910. Na brněnské německé technice studovalo v prosinci 1939 podle údajů z Moravského zemského archivu 620 řádných posluchačů.

Říšská škola byla uzavřena až po válce, spolu s pražskou německou technikou, dekretem prezidenta Edvarda Beneše z 18. října 1945. Jeho rozhodnutí bylo zpětně účinné k 17. listopadu 1939. Majetek připadl českým technickým školám a stavbu na Joštově ulici dostala lékařská fakulta, která ji využívala jako vedlejší budovu do roku 2005.

Fakulta sociálních studií MU patřila původně Německé vysoké škole technické v Brně. Foto: Hana Podhorná

Opletalova ulice

V Opletalově ulici byla do roku 1994 umístěna pamětní deska obětem nacistické okupace v Brně, především posluchačům a zaměstnancům Vysokého učení technického. 15. listopadu, v den pohřbu studenta Jana Opletala, kterého zastřelili nacisté při protiokupační demonstraci v roce 1939, nedošlo v Brně k demonstracím jako v Praze. Ani akce ve dnech kolem 28. října neměly takový rozsah. Projevem odporu proti nacistům byly jen drobné sabotáže, třeba několik odpálených náloží pod projíždějícími nákladními vlaky, nebo zamalování německých nadpisů, při němž gestapo přistihlo studenty. Gestapo vyhlásilo, že rebelie je organizována českým vysokoškolským studentstvem. 17. listopadu 1939 provedli prohlídky všech vysokých škol a kolejí v Brně a byli zatýkání náhodní studenti. Vysoké školy v Brně, kromě Německé vysoké školy technické, pak byly uzavřeny až do konce druhé světové války.

QR kódy s odkazy vyrobili studenti žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Foto: Hana Podhorná

Jako součást studentského projektu Brněnský listopad vytvořili studenti mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity dvojici článků. Každý z představuje pětici míst, která souvisí s historickými roky 1939 a 1989. „Vybrali jsme různá místa, která se pojí nejen se sametovou revolucí, ale i s rokem 1939, na nějž se v souvislosti se sedmnáctým listopadem často zapomíná,“ řekla vedoucí projektu Hana Podhorná. QR kódy s odkazy na oba články najdou brněnští čtenáři na některých ze zmíněných míst. Článek o místech spojených s rokem 1989 najdete zde: http://www.munimedia.cz/prispevek/po-stopach-brnenskeho-sametu-kde-to-v-listopadu-1989-vrelo-15958/. Můžete si přečít o náměstí Svobody, Filozofické fakultě, Věznici Bohunice, Divadle Husa na provázku a Nejvyšším soudu v Brně. 

 



 


Klíčová slova: Brno, okupace, nacismus, 1939

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.