13.11.2019 13:20


Po stopách brněnského sametu: kde to v listopadu 1989 vřelo

Autor: Michaela Jagusztynová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

O víkendu vrcholí oslavy třicátého výročí Sametové revoluce. Brno bylo v roce 1989 dějištěm několika důležitých událostí, které se podílely na změně tehdejšího režimu. Tento článek přibližuje tato významná místa.

Náměstí Svobody 1989. Autor: Encyklopedie Brna

Brno – Deset dřevěných destiček se symboly klíčů a QR kódy od pátečního do nedělního rána najdou lidé v brněnských ulicích. Jsou nejviditelnější součástí studentského projektu Brněnský listopad. „Vybrali jsme různá místa, která se pojí nejen se sametovou revolucí, ale i s rokem 1939, na nějž se v souvislosti se 17. listopadem často zapomíná,“ řekla vedoucí projektu Hana Podhorná. 

Projekt studenti zaměřili na mladší generaci, která si události nemůže pamatovat a často se o nich nedozví ani ve škole při hodinách dějepisu. „Nejvíc pozornosti asi upoutá náměstí Adolfa Hitlera, jehož připomínková deska bude na Náměstí Svobody. Místo se tak při okupaci na jeden den opravdu jmenovalo,“ uvedla Kamila Krupová, který má na starost vizuální stránku projektu. Kromě Náměstí Svobody studenti umístili destičku například k filozofické fakultě, Kounicovým kolejím nebo bohunické věznici.

Následuje seznam míst, kde to v listopadu 1989 vřelo.

Filozofická fakulta

O policejním masakru studentské demonstrace na Národní třídě v Praze, která se udála 17. listopadu v pátek, se Brňané dozvídali až v podvečer. První studentský stávkový výbor, který později koordinoval i ty ostatní, vznikl na filozofické fakultě. Přes víkend zde vznikl prozatímní stávkový výbor.

Encyklopedie Brna uvádí: „V pondělí 20. listopadu se v Brně uskutečnila první velká demonstrace. Těsně před osmou hodinou se na dvoře filozofické fakulty spontánně shromáždilo asi dvě stě studentů.“ Dále je řečeno, že prozatímní stávkový výbor je seznámil s prohlášením, které odsuzovalo brutalitu, s níž byla potlačena pokojná studentská demonstrace v Praze. Byla vyhlášena týdenní protestní stávka.

Prohlášení studentů a pedagogů vyzývalo k účasti na velké protistátní manifestaci v sedmnáct hodin na Náměstí Svobody, kde se sešlo dvacet tisíc lidí. Ve večerních hodinách určili zástupci vysokoškolských výborů za koordinační centrum stávky právě filozofickou fakultu. Demonstrace, které se konaly v následujících dnech, vyvrcholily generální stávkou. Ta se konala 27. listopadu.

Náměstí Svobody

Generální stávkou 27. listopadu vyvrcholilo sedm dní demonstrací. Uskutečnila se v době od dvanácti do dvou hodin na Náměstí Svobody, účastnilo se jí kolem čtyřiceti tisíc lidí. Z největších brněnských závodů byli přítomní pracovníci Zbrojovky Brno, Šmeralových závodů, Zetoru a dalších.

„Na stávku tehdy dohlížela policie už jen přes síť tajných agentů. Naštěstí se nepotvrdily informace, že vláda na demonstranty pošle armádu. Po generální stávce už se začalo vyjednávat o podobě nové vlády,“ píše Encyklopedie Brna.

Věznice Bohunice

Řetěz lidských rukou spojil 26. listopadu centrum Brna a bohunickou věznici, cílem bylo dostat na svobodu politické vězně, zejména Petra Cibulku. Lidé protestovali před věznicí tak dlouho, až bachaři Cibulku doslova vyhodili před bránu. Dav jej donesl na ramenou přímo na tribunu na náměstí Svobody.

Divadlo Husa na provázku

V listopadu 1989 zahájili Divadlo na provázku s HaDivadlem jako vůbec první stávku divadel v Československu, která měla vliv na vývoj sametové revoluce a následný pád komunistického režimu. Divadlo na provázku v následujícím roce opět přidalo do svého názvu slovo “husa”.

Nejvyšší soud v Brně

„Budova, určená tehdy pro Všeobecný penzijní ústav, byla původně ukončena masivní měděnou atikou. Současná nástavba je z let 1978-1988, kdy budova byla sídlem Krajského výboru KSČ, pro který ji zrekonstruoval Milan Steinhauser,“ uvádí Encyklopedie Brna.

Pro Nejvyšší soud ČSR se stavěla původně nová budova na Kounicově ulici 44, kterou však v době jejího dokončení v roce 1950 převzala československá armáda a Nejvyšší soud ČSR byl přemístěn do Prahy. Odtud se do Brna vrátil v roce 1991 a po úpravách budovy na Burešově ulici 20 našel své sídlo tam. V roce 1990 byly prostory, které dosud užíval zrušený Jihomoravský krajský výbor KSČ, přiděleny MU, VUT a JAMU.

Pokud se chcete dozvědět více o významných místech Brna - tentokrát z roku 1939, přečtěte si Po stopách nacistů v Brně: kde to v roce 1939 vřelo.

(S přispěním Kristýny Dostálové)

Klíčová slova: Brno, 1989, QR kódy, listopad

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.